Středa 24. července 2024
Svátek slaví Kristýna, zítra Jakub
Oblačno, déšť 23°C

Porodnice po návratu Tálibánu: Rodičky se bojí o život, chybí léky a personál si svítí mobilem

Autor: BBC, mav - 
21. září 2021
05:00

Zdravotnictví ve zbídačeném Afghánistánu bylo i se západní pomocí nedostatečné. Když vládu uchvátilo hnutí Tálibán, octli se lékaři bez zdrojů, nemocnice bez elektřiny… a nastávající matky se už zase musejí bát, zda vůbec porod přežijí, píše BBC.

Rábia chová své miminko, které před pár dny přivedla na svět v malé nemocnici v provincii Nangarhár na východě země. „Je to mé třetí dítě, ale tohle byla naprosto jiná zkušenost. Bylo to hrozné,“ popsala pro BBC.

Během posledních několika týdnů se tamní porodnice radikálně změnila, osekala na samé základy. Rábia nedostala nic proti bolesti, žádné léky ani jídlo. Teplota v nemocnici šplhala ke 43 stupňům Celsia – vzduchotechnika nefungovala, neboť elektřinu odstřihli a pro generátory nebylo palivo. „Byli jsme zpocení, jako bychom se sprchovali,“ uvedla Rábiina porodní asistentka Ábida. Na práci si musela svítit mobilem.

Úmrtnost matek je už tak vysoká

„Byl to jeden z nejhorších zážitků mé kariéry, velmi bolestivé. Ale co Tálibán převzal moc, takto to u nás teď vypadá každou noc a každý den,“ dodává Ábida.

Rábia může být ráda, že vůbec porod přežila. Afghánistán i před návratem Tálibánu, po skoro dvou dekádách přísunu zahraničních financí a nejrůznější pomoci, patřil k zemím s největší porodní úmrtností matek i dětí. Podle nejčerstvějších čísel Světové zdravotnické organizace (WHO) na každých sto tisíc živě narozených dětí 638 afghánských matek zemřelo. Jen devět afrických zemí vykázalo horší čísla; v České republice to byla tři úmrtí na sto tisíc porodů, na Slovensku pět.

Po pádu prozápadní vlády se nejspíš afghánské statistiky zase zhorší. Populační fond OSN (UNFPA) bez bezprostřední pomoci ženám a dívkám do čtyř let odhaduje přírůstek 51 tisíc mrtvých rodiček, ale také 4,8 milionu neplánovaných těhotenství, jak se zhorší přístup ke zdravotní péči a plánování rodičovství.

„Zdravotnická zařízení po celém Afghánistánu kolabují, bohužel poroste mateřská i dětská úmrtnost,“ konstatuje doktor Wahíd Madžrúh, úřadující ministr zdravotnictví a jediný člen vlády, který po návratu Tálibánu neuprchl a v úřadě zůstal.

Jenže jeho resort enormně závisel na financování a materiál ze Západu. Jak dosavadní sponzoři včetně USA, tak mezinárodní organizace jako WHO nyní mají potíže do země v časech chaosu dopravit i zdravotnické potřeby, když letiště v Kábulu moc nefunguje. Načasování krize je ještě nešťastnější kvůli covidu-19. „Na případnou čtvrtou vlnu covidu se nemáme jak připravit,“ zoufá si ministr Madžrúh.

Sanitky nejezdí

„Pár dní nazpátek jedna matka už už rodila a žádala sanitku, měla velké bolesti,“ dodává porodní asistentka Ábida. Jenže sanitky nejezdí, nejsou peníze na benzin. „Museli jsme jí říci, ať si najde taxi. Ale žádné nebylo zrovna k dispozici. Když konečně nějaké auto našla, bylo už pozdě – porodila v něm. Kvůli silným bolestem i extrémnímu vedru na několik hodin upadla do bezvědomí. Mysleli jsme, že to nepřežije, i dítě bylo ve vážném stavu a my jsme neměli jak jim pomoci,“ přiblížila.

Tento příběh dopadl ještě docela dobře, matku s dítětem nakonec nemocnice propustila po třech dnech.

„Pracujeme přesčas, ve dne v noci, ale potřebujeme finance,“ řekla pro BBC Natalia Kanemová, výkonná ředitelka UNFPA. „Už před dramatickými událostmi posledních týdnů umírala při porodu každé dvě hodiny jedna Afghánka.“

Organizace spojených národů celkově varuje před humanitární katastrofou v Afghánistánu. „Mnohým by už koncem tohoto měsíce mohlo dojít jídlo, přičemž se blíží zima,“ citovala BBC generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. OSN vyzvala dárce, aby Afghánistán podpořili 13,2 miliardy korun. Do této kalkulace spadá i 634 milionů korun, které na pomoc tamním ženám a dívkám žádá UNFPA.

Představitelé Tálibánu situaci ještě mnohde aktivně komplikují vynucováním „tradičních“ pravidel či přísných výkladů práva šaría. Některé nemocnice a kliniky dostaly nařízení, že o ženské pacientky se smějí starat zase jen ženy. Jedna porodní asistentka popsala BBC, kterak jistý doktor dostal od Tálibů výprask, že si dovolil sám ošetřit pacientku. „Když ženu nemůže vzít lékařka, lékař ji může přijmout jen za přítomnosti dalších lidí,“ vysvětlila anonymně asistentka.

A omezení se týkají i pacientek – ženy často nesmějí chodit z domu bez doprovodu svého chotě či dalšího mužského příbuzného. „Můj manžel je chudý muž a pracuje, aby nakrmil naše děti, tak proč bych ho měla žádat, ať se mnou jde na kliniku?“ nechápe pravidlo Zarmína, aktuálně v pátém měsíci těhotenství. Porodní asistentka Ábida tak varuje, že mnohé nastávající matky kvůli tomu vynechají důležité kontroly.

A z podobných důvodů mohou mít zdravotnice problém chodit do práce. WHO odhaduje, že v Afghánistánu připadá na 10 tisíc lidí 4,6 lékařů, sester a porodních asistentek – což je skoro pětkrát méně, než kolik WHO považuje za hranici kritického nedostatku. A dnes je odborného personálu k dispozici ještě méně, neboť mnozí ze země uprchli nebo přestali pracovat.

„Vše se změnilo ze dne na den,“ říká Nabízáda, gynekoložka z Kábulu. Když metropoli ovládl Tálibán, podala výpověď a vydala se na letiště s nadějí, že ze země odejde. Marně, ale řadě jejích bývalých kolegů se to povedlo. Další se bojí opouštět své domovy a čekají, co bude.

Lékaři bez platu

Navíc personál státních nemocnic nejméně čtvrt roku nedostal zaplaceno. Včetně Ábidy, která je odhodlaná chodit do práce ještě další dva měsíce bez výplaty. Jenže peníze jsou potřeba i na další věci. „Rozhodla jsem se to dělat pro naše pacientky a pro náš národ, ale bez financí to je těžké nejen pro nás, ale i pro naše pacienty,“ uvedla Ábida.

Státem provozované nemocnice a kliniky jsou teď skoro bez zdrojů, na soukromé většina Afghánců nemá peníze – podle údajů Světové banky žilo 54,5 % Afghánců pod národní hranicí chudoby (cca dolar nebo dvacet korun na den).

Některé nemocnice se snažily zachovat výplaty, ale musely šetřit jinde, například účtují pacientům léky a další potřeby. „Jedna žena utratila kolem 26 dolarů (cca 564 Kč) za rukavice, dezinfekci a hadičku katetru,“ popsala Heather Barrová z nevládní organizace Human Rights Watch, jež Kábul navštívila v květnu, ještě před nástupem Tálibánu. „Utratila své poslední peníze a byla v ohromném stresu. Kdyby se ukázalo, že potřebuje císařský řez, musela by si koupit i skalpel,“ prohlásila.

„Viděla jsem, jak jiné těhotné ženy u kliniky stojí celý den frontu na jakékoli léky, a stejně nakonec přišly domů s prázdnou,“ popsala Zarmína. „Radši budu rodit doma než v nemocnici, kde stejně nejsou léky ani vybavení. Bojím se o zdraví svého dítěte i o to svoje,“ přiznává.

I pokud se situace ve zdravotnictví stabilizuje, panují v otázkách porodů další obavy z vlády Tálibánu. Například UNFPA soudí, že se vrátí trend provdávat velmi mladé dívky, ještě děti. Jak konstatuje její ředitelka Kanemová: „Pokud jste mladá matka, vaše šance na přežití se rapidně zhoršují.“

Video  Co je hnutí Tálibán?  - Videohub
Video se připravuje ...

frantacizek ( 21. září 2021 18:46 )

Josef Kokta taky nedávno rodičky příliš nepotěšil po účasti na porodu svého zatím posledního děcka. Mediálně sdělil, že došel, viděl, pak aj vypil a že příště ať už s ním u porodu nikdo nepočítáme, že to byl masakr, že to svět neviděl...

kenny99 ( 21. září 2021 16:33 )

Jak zpívá skupina Lucie-“Středověk neskončil,středověk trvá…”

Tara-Tara ( 21. září 2021 15:59 )

bylo myšleno, že v březnu 39 sem naklusali Němci, dohoda byla podepsaná v září 38

Tara-Tara ( 21. září 2021 15:57 )

nějak nerozumím vaší poznámce

tarrica ( 21. září 2021 13:58 )

No zkuste si přečíst dokumentární knihy či reportáže, ony ty ženy se sami mužům nabízí i opiem zhuleným mužům,jejich bratrům či otcům. A po dcerách chtějí syny a co nejvíce. Když jim lékařky z humanitární pomoci nabídly antikoncepci, tak odmítaly.
Nechme je ,kdyby tam bylo tak otřesně, populace by klesala a ne strmě stoupala.

Zobrazit celou diskusi