Každý pátek volno? Americký kongres zvažuje zkrácení pracovní doby na 32 hodin týdně

„Kratší pracovní týden bude přínosem jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pilotní programy vlád i firem po celém světě ukazují slibné výsledky, produktivita vzrostla a pracovníci vykazovali lepší rovnováhu práce a osobního života, potřebovali méně nemocenské i peněz na děti, když měli víc času být se svými rodinami,“ argumentuje v tiskové zprávě kongresman Demokratické strany Mark Takano, který návrh předložil.

Pro zaměstnavatele zase kratší pracovní doba má znamenat nižší výdaje na zdravotní pojištění či na provoz a také menší dopad na životní prostředí, argumentuje kongresman. Konkrétně chce uzákonit pracovní týden o délce 32 hodin oproti stávajícím 40 hodinám.

„Lidé stále častěji pracují dlouhé hodiny, zatímco jejich platy zůstávají stejné. To nemůžeme akceptovat,“ vybízí Takano.

Osmihodinový pracovní den pro všechny profese jako první zavedlo Rusko roku 1917, čtyři dny po Velké říjnové revoluci. V USA platí zákon z roku 1938, který přesčasy nad 40 hodin týdně nařizuje proplácet s padesátiprocentním bonusem. Ve velké části amerických firem se ale pracuje déle.

Zkracování pracovní doby zkouší u vzorku firem španělská vláda. Na jaře ohlásila, že asi dvěma stovkám společností, celkem se třemi až šesti tisíci zaměstnanci, bude tři roky doplácet, o co případně přijdou; plánuje takto investovat kolem 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč), informoval Forbes.

„Španělští zaměstnanci pracují déle, než je evropský průměr, ale nepatříme k nejproduktivnějším zemím. Pracovat déle neznamená pracovat lépe,“ argumentoval poslanec Íñigo Errejón Galván.

Méně práce, víc zaměstnanců

Švédská vláda zkusila zkrátit denní pracovní dobu z osmi na šest hodin v domově důchodců v Göteborgu. Po dvou letech vyhodnotila, že se to zaměstnancům líbí, poskytují klientům lepší péči a méně marodí.

Museli však nabrat patnáct dalších zaměstnanců, což zvyšovalo náklady o 22 %. „Náklady ve skutečnosti vzrostly jen o polovinu toho, co jsme předpokládali,“ řekl Guardianu radní Daniel Bernmar. Podle plánu se pak vrátili k osmi hodinám.

Dánští sousedé pracují 37 hodin týdně, Norové o třicet minut déle, Finové 38 hodin, stejně jako Belgičané a Australané. Nejkratší pracovní týden má Francie: Od roku 2000 je to 35 hodin, a to v rámci boje s nezaměstnaností - aby si daný objem práce rozdělilo o něco víc lidí.

Dva dny v „kanclu“, tři dny doma? Covid mění pracovní týden, v Británii zkouší nový model

Island zkoušel pracovní týden 35 až 36 hodin u 2500 státních a obecních zaměstnanců (což je jedno procento celé pracovní síly) na různých pozicích v letech 2015-19. „Studie ukázala, že pokus byl ve všech ohledech ohromný sukces. Ukazuje, že veřejný sektor je zralý na to být průkopníkem kratších pracovních týdnů,“ cituje Forbes Willa Strongeho, ředitele pro výzkum ve firmě Autonomy, která islandský pokus vyhodnocovala. Produktivita zůstala stejná, zaměstnavatele to nic navíc nestálo.

Studie se chytily islandské odbory, vyjednaly změny a pracovní dobu si pak zkrátilo, případně jinak upravilo 86 % Islanďanů.

Proti přepracování a depresím

Kratší pracovní dobu zkoušejí i některé firmy. Softwarový obr Microsoft s takovým pokusem přišel roku 2019 v Japonsku, kde je pracovní morálka obecně hodně workoholická a pro smrt z pracovního vyčerpání či sebevraždu přepracovaného depresivního člověka existuje extra slovo karóši. Jak napsal Forbes, V Microsoftu dostalo 2300 japonských zaměstnanců možnost zkrátit nebo si jinak upravit pracovní dobu. Prý pak byli o 40 % produktivnější.

Globální gigant potravinářství a hygieny, konglomerát Unilever, zkušebně přidá den volna napřed na Novém Zélandu. Vyhodnocovat to pomůže Technologická univerzita v Sydney; když se pokus vydaří, učiní tak prý na celém světě, kde zaměstnává 149 tisíc lidí (včetně Česka).

Delší víkendy, hybridní zasedačky. Pandemie změní práci v kanceláři. A co očkování?

Druhý přístup, ponechat pět dní, ale ubrat hodiny, vyzkoušela německá firma Digital Enabler, jež vyvíjí webové stránky pro eshopy. 

Její šéf Lasse Rheingans si chtěl ověřit, zda poroste produktivita zaměstnanců, když se budou opravdu soustředit a nerozptylovat se nepracovními záležitostmi. Musejí zamykat mobilní telefony, nesmějí na sociální sítě, zakázané je i tlachání s kolegy. Napřed se jim to i za tuto cenu líbilo, ale pak začali pociťovat tlak, že musejí své úkoly zvládat rychleji a bez pořádných přestávek.

Kratší pracovní den za odměnu

Podobně rozpačitě dopadl kalifornský prodejce sportovních potřeb Tower Paddle Boards. „Že sedíte u stolu osm hodin, neznamená, že jste produktivní. I ti nejlepší zaměstnanci zřejmě zvládnou dvě až tři hodiny skutečné práce,“ argumentoval šéf Stephan Aarstol, proč svému devítičlennému týmu zavádí pracovní dobu od osmi do jedné. „Pětihodinový den je o tom řídit lidskou energii efektivněji, pracovat návalově,“ popsal na serveru Business Insider. 

S kolegy si dokázali najít různé způsoby k zefektivnění práce a zpočátku si to pochvaloval. Pak ale zaměstnanci začali kratší pracovní dobu vnímat spíš jako nárok než bonus. „Z práce se stalo něco, co si prostě odbudete před obědem. A myslím, že to rozbilo firemní kulturu, nebyly pak mezi námi tak pevné vztahy,“ sdělil Business Insideru.

Aarstol musel svou politiku přenastavit. Když se jeden rok firmě nedaří, ten další se pracuje standardních osm hodin.

Dřít 12 hodin? Lidé nejsou roboti, řiďte se Marxem: Peking tepe své kapitalisty

Andrew Barnes ve své novozélandské finanční firmě Perpetual Guardian čtyřdenní pracovní týden zavedl s dobrými výsledky, a tak se rozhodl koncept propagovat i do světa. S partnerkou Charlotte Lockhartovou rozjeli hnutí, které ke zkracování práce přesvědčuje další firmy. Založili Globální nadaci čtyřdenního týdne, která podporuje a financuje výzkum, jak je možné praxi na pracovištích měnit.

Od loňska pomáhá zavedené tradice bořit koronavirus. „Po roce je zřejmé, že experiment s prací z domova byl úspěšný. Zkusit čtyřdenní týden nebo kratší pracovní dobu také stojí za pokus,“ uzavírá ve Forbesu personalista Jack Kelly. „Také můžeme zjistit, že takové programy učiní lidi produktivnějšími a mnohem šťastnějšími.“