KLDR hrozí hladomor, Kim Čong-un to přiznal. Lidé umírají hlady a žebrají, proč?
KLDR už v minulosti zažila smrtelné hladomory a nyní její vůdce Kim Čong-un varoval před nadcházejícím vážným nedostatkem jídla. Z velice tajnůstkářské země je obtížné získat spolehlivé informace, píše BBC. Co tedy o tamní potravinové situaci víme? A proč může být letos tak vážná?
Začátkem dubna na stranické konferenci Kim varoval před hrozícími nedostatky: „Vyhlašte nový, ještě těžší ‚Namáhavý pochod‘, ať našim lidem v těžkostech ulevíme, i kdyby jen trošku,“ vybízel podle BBC stranické papaláše a připomněl druhou polovinu 90. let. Po rozpadu Sovětského svazu přišla komunistická Korea o politickou i materiální pomoc, následkem čehož zemřelo mnoho set tisíc (možná až tři miliony; KLDR uvádí 220 tisíc) lidí. V KLDR se tento hladomor nazývá Namáhavý pochod.
V polovině června varování zopakoval: „Potravinová situace lidu je stále napjatější,“ uvedl s tím, že zemědělská výroba nesplnila plán.
Covid a hlad
„Už byla zaznamenána úmrtí hladem, roste počet dětí a seniorů, kteří se uchýlili k žebrání, jelikož je jejich rodiny nemohou uživit,“ uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v KLDR, Tomás Ojea Quintana, když na jaře varoval před „vážnou potravinovou krizí“. „Vleklá preventivní opatření před covidem-19 měla za výsledek drastický propad obchodu a komerčních aktivit i vážné ekonomické těžkosti obecné populace, když způsobily potravinovou nejistotu,“ uvedl Quintana ve svém reportu.
Jasným ukazatelem nedostatku jídla je růst cen základních potravin. V únoru cena kukuřice vyšplhala na 3137 wonů (75 Kč) – od října zdražila o 150 procent a kilo tak bylo dražší než běžný měsíční výdělek. Začátkem června podle serveru Daily NK stojí kilogram kukuřice kolem 2500 wonů (60 Kč), ale může být zase hůř. V polovině června opět ceny prudce rostly, jak uvádí web Asia Press. Oficiální informace k dispozici nejsou, web komunikuje s občany Severní Koreje přes mobilní telefony, které se do země propašovaly.
Státní potravinové dávky většině domácností nestačí, často musejí spoléhat na neoficiální pouliční trhy. Aktuálně se režim pokouší zavádět nové prodejny potravin, ale zatím to nevypadá jako řešení, píše Daily NK.
„I když celý život ohýbáte hřbet na farmě, stěží nakrmíte sami sebe,“ popsal serveru jistý zemědělec. „Nespokojenost všude narůstá, jak stát nutí chudé farmáře prodávat jídlo za nízké ceny. Za ty peníze si ale farmáři musejí pořídit i hnojivo a další zásoby na příští rok. Pokud si vydělají tak málo, nebude to mít dopad na úrodu v příštím roce?“
Zemědělci neplní plán
Přitom nepříliš dobře vypadá už blížící se letošní sklizeň. Podle Daily NK mnohde zemědělci nemají ani kapacitu, aby vypleli kukuřičná pole, nedostává se krav pro orbu, hnojiva ani dalších potřeb.
V únoru musela zastavit výrobu velká chemička, jedna z mála továren, která v KLDR vyrábí hnojiva. Kvůli covidem zastavenému obchodu nemohla dovézt náhradní díly, informoval server Nikkei. A totéž platí pro hnojiva, v jejichž výrobě si země zdaleka nevystačí. Už roku 2014 naléhal Kim Čong-un, ať si zemědělci najdou vlastní: „Využijte všechny zdroje hnoje, včetně výkalů domácích zvířat i lidí či kompostu.“
Nepříznivé, ba extrémní bylo také počasí. Loňské léto, respektive období duben až září, bylo nejvlhčí za 40 let. Korejský poloostrov zasáhla série tajfunů; hned tři přišly v rozmezí dvou týdnů na přelomu srpna a září, kdy se začíná sklízet kukuřice a rýže.
Komunistický režim většinou neinformuje o konkrétních škodách, ale v případě tajfunu Hagupit začátkem srpna udělal výjimku. Vyvolané povodně prý zaplavily 40 tisíc hektarů polí a 16 680 domů.
Dopad tajfunů a následných povodní je v dnešní době horší kvůli desetiletím odlesňování. Zejména ho urychlila ekonomická krize v 90. letech, Korejci káceli stromy jako palivo. Ani státní kampaně na obnovu lesů nepomáhají, odlesňování pokračuje a krajina ztrácí schopnost zadržet přebytek vody.
Nejsou důvěryhodné údaje, jaký měla v KLDR dopad pandemie koronaviru, panují obavy, že velký nápor by tamní zdravotnictví nestačilo. Každopádně však preventivní opatření hned v lednu 2020 zredukovala i tu malou obchodní výměnu, kterou ještě KLDR mohla provádět. Na většinu zboží totiž kvůli vývoji jaderných zbraní platí světové embargo, které docela respektuje i komunistická Čína.
Výjimkou je jídlo a některé další druhy zboží. Dovoz z Číny však za rok 2020 spadl na pětinu dřívějších čísel, vyplývá z údajů čínského celního úřadu. Potvrzují to i satelitní snímky: Kde na hraničních přechodech stávalo mnoho desítek náklaďáků, bylo v březnu aut vidět jen pár.
Nejde jen o obchod, ale také o humanitární pomoc, už dříve nedostačující; dovoz jídla z Číny se od začátku pandemie propadl o 80 %.
Povodně a mraky
Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) chybí zásoby na dva až tři měsíce. Slabá totiž byla loňská sklizeň. „Hlavními příčinami nízké úrody byla nadměrná vlhkost půdy a zaplavení. Měsíc před sklizní úrodu poškodily lokálně povodně způsobené několika tajfuny a bohatými srážkami v srpnu a září. Ve stejném období zřejmě nadprůměrná oblačnost omezila proces fotosyntézy s negativním dopadem na zrna,“ informuje FAO.
Že byla zřejmě nadprůměrná letošní jarní raná úroda, už těžkou situaci nevyřešilo. „Pokud výpadek nenahradí komerční dovoz či potravinová pomoc, domácnosti mohou očekávat hubený srpen, září a říjen.“
„Je velmi nezvyklé, aby Kim Čong-un veřejně přiznal nedostatek potravin,“ komentuje korejská zpravodajka BBC Laura Bickerová. „Problém je, že když pan Kim přebíral vládu po svém otci, sliboval lidem prosperující budoucnost, maso a elektřinu. To se nestalo, nyní musí populaci připravit na víc dřiny. Snaží se to hodit na pandemii, podle státních médií stranickým činitelům říká, že je situace ve světě ‚horší a horší‘. Vzhledem k nedostupnosti informací zvenčí může malovat obraz bídy všude, ne jen v uzavřené Severní Koreji.“
Zpravodajka BBC ještě připomíná jednu skutečnost: „Kim Čong-un si zajišťuje podporu ve své straně, jak se blíží těžké časy. Dává si záležet, aby varování přicházela od něj – možná proto, aby až se vše zhorší, mohl ukazovat prstem na činitele, že po jeho pokynech nejednali. A také může svalovat vinu na přísné ekonomické sankce, jež mají za cíl zkrotit jeho jaderný program.“
Podle tvých keců jsi tam nejen nebyl, ale ani bys tu zemi nenašel na mapě, nýmande.