Neděle 18. duben 2021
Svátek slaví Valérie, zítra Rostislav
Zataženo, déšť 10°C

Od HIV ke covidu: mutace způsobují extrémní náchylnost i výjimečnou odolnost

Autor: mav, BBC - 
7. března 2021
05:30

Někteří lidé jsou neobyčejně odolní vůči koronaviru, a tak vědci zkoumají jejich geny a krev v naději, že najduu Achillovu patu pandemie, píše portál BBC Future.

Zamlada Stephen Crohn bezmocně sledoval, jak jeho přátelé jeden po druhém začali umírat na bezejmennou chorobu. Když roku 1978 i jeho partner, gymnasta Jerry Green onemocněl chorobou, kterou dnes nazýváme AIDS, Crohn počítal, že je další na řadě. Ale zatímco Greena virus oslepil a zbyl z něj jen věchýtek, Crohn zůstával pořád naprosto zdravý.  

V roce 1996 imunolog Bill Paxton zjistil proč. Pracoval v Centru Aarona Diamonda pro výzkum AIDS a pátral po homosexuálních mužích, již byli zjevně vůči této infekci rezistentní. Když zkusil Crohnovy bílé krvinky ve zkumavce nakazit virem HIV, prostě to nešlo.

Ukázalo se, že Crohn má – podobně jako asi 1 % populace – mutaci, jež HIV brání navázat se na povrch jeho bílých krvinek. V průběhu další dekády vědci vyvinuli antiretrovirotikum jménem maravirok (v EU včetně Česka pod značkou Celsentri), které účinek Crohnovy delta 32 mutace napodobuje. Stalo se klíčovým nástrojem pro zastavení nákazy v HIV pozitivních lidech.

Crohn zemřel roku 2013 v 66 letech, jeho příběh je dědictvím víc než jen HIV (nemluvíme o jiné škaredé imunitní poruše: Crohnovu chorobu objevil jeho prastrýc B. B. Crohn). V 21. století inspiroval celé nové pole lékařského výzkumu, kdy badatelé pátrají po lidech vyčnívajících jako Stephen Crohn – buď jsou vůči některé chorobě nezvykle rezistentní, nebo jí naopak podléhají daleko silněji. Na základě takových případů experti vyvíjejí novou léčbu.

Extrémní případy

Jason Bobe v průběhu minulé dekády zkoumal lidi výjimečně odolné vůči různým neduhům, od lymeské borreliózy po srdeční choroby. Takže když udeřila první vlna covidu-19, nemeškal: „Hned jsem si vzpomněl na Stephena Crohna a říkal jsem si, že by někdo měl hledat stejné výjimky kolem covidu,“ cituje ho BBC.

Rozhodl se hledat rodiny, kde několik generací mělo těžký průběh covidu, ale jeden člen byl bez příznaků. „Zkoumat dohromady celou rodinu usnadňuje pochopení genetických faktorů ve hře a identifikovat ty odpovědné za odolnost,“ vysvětluje Bobe.

Ještě v nedávné minulosti by to byl těžký úkol, ale digitální svět sociálních sítí nabízí proti časům vrcholící pandemie HIV (polovina 90. let) jiné možnosti. Bobe se spojil s administrátory facebookových skupin sdružujících pacienty s covidem a jejich příbuzné, vytvořil i webovou platformu, kde se může registrovat každý dobrovolník po asymptomatické nákaze. Vyplní formulář a experti vyhodnotí, zda se hodí k dalšímu výzkumu.

Mutace odolných

V dalších měsících Bobe chce přečíst genomy lidí, kteří vykazují vůči koronaviru odolnost, aby zjistil, zda mají některé společné mutace. Pokud takové odchylky najde, může to vést k pokroku jak v rámci stávající pandemie, tak při prevenci epidemií příbuzných koronavirů někdy v budoucnu.

Velký průzkum se podíval na 226 tisíc lidí, kteří se loni v prvním pololetí byli testovat na SARS-CoV-2 a byla známá jejich krevní skupina. „Typ 0 může chránit před vážnou nákazou,“ uvedli výzkumníci v Annals of Internal Medicine. „Některá data naznačují, že Rh negativní také může chránit.“

Mayana Zatzová, ředitelka Centra pro výzkum lidského genomu v Univerzitě Sao Paulo, našla skoro sto párů, kde jeden covidem onemocněl, ale partner infikován nebyl. Univerzitní tým teď hledá genetické stopy této ochrany – předpokládá se, že „normální“ člověk by se od svého manžela/manželky ve společné domácnosti určitě nakazil. „Snažíme se najít, proč se u některých lidí vystaveným viru nerozvine covid-19 a zůstávají negativní a bez protilátek. Dostali jsme e-mail asi od tisíce lidí, kteří prý jsou v takové situaci,“ cituje ji BBC.

Zároveň Zatzová analyzuje genom dvanácti lidí starších sto let, kteří měli mírný průběh covid-19 – včetně 114leté dámy z Recife, možná nejstaršího člověka, který se z covidu vyléčil. I tito výjimeční senioři můžou skrývat klíč k záhadě SARS-CoV-2, stařečci totiž zpravidla mívají slabší imunitu a bývají na koronavirus náchylnější než mladí.

Zatzová si mj. vysloužila uznání studií o viru Zika, řádícího zejména v Brazílii a zbytku Ameriky před pěti lety. Její tým analyzoval geny dvojčat, kdy jedno se narodilo kvůli viru s mikrocefalií (zakrnělým mozkem) a druhé ne; ukázali, že to není jen náhoda, ale také že za to nemůže jen jeden gen. 

Slabé kusy

Jiní badatelé na to jdou z druhé strany: hledají, kdo je na covid náchylnější, než by odpovídalo jeho věku a celkovému zdravotnímu stavu.

„U každé infekční choroby, na které jsme se dívali, vždycky najdete lidi, kteří jí vážně onemocní, neboť mají genetické mutace, jež je činí náchylnějšími,“ říká Qian Zhang z Rockefellerovy univerzity v New Yorku. Na jaře univerzita spustila globální projekt Covidhge; mezi čtrnácti regionálními lídry je i Anna Šedivá, primářka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy/Fakultní nemocnice Motol. „Spolupracujeme se špičkovými zahraničními pracovišti na identifikování faktorů predisponujících jinak zdravé lidi k těžkému průběhu nemoci,“ uvádí Jan Laštovička z ústavu imunologie.

Před šesti lety na Rockefellerově univerzitě objevili mutaci, kvůli které způsobí chřipkový virus mladým lidem těžký zápal plic. „V Paříži jsme teď měli tři pacienty, kteří o těchto mutacích věděli. Když měli pozitivní test na covid-19, dostali injekci interferonu a všichni tři dopadli dobře. Žádná těžká choroba,“ uvádí Zhang.

To vypadá jako velký úspěch, ovšem daná mutace se týká asi jen jednoho ze sedmi lidí nezvykle náchylných na covid (či jiné dýchací onemocnění). „Většina pacientů představuje složitější model, kde zranitelnost vůči covidu způsobuje souhra mnoha genů,“ uvedla Alessandra Renieri ze Sienské univerzity.

Ačkoliv mají takové studie mnohde prioritu, výsledky nemusí přinést dřív, než se třeba SARS-CoV-2 podaří vakcínami zvládnout, uzavírá BBC. I tak bude výzkum důležitý a může vést k novému druhu antivirotik, podobně jako před lety zkoumání bílých krvinek Stephena Crohna,„muže, co nechytí HIV“.

Video „Nová mutace koronaviru není důvodem k panice.“ Expertka zmínila i spekulace o nakažlivosti - Markéta Volfová, Lukáš Červený

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa