Češka Andrea pečuje o mentálně nemocné v Británii. A popsala slabé místo boje s covidem

Podle současného vládního plánu mají přednost ve frontě na očkování lidé nad 80 let, obyvatelé pečovatelských domů pro seniory s kapacitou 50 až 70 lůžek a jejich personál. Očkování je dobrovolné pro seniory i personál. „V nejbližších dnech nás přijdou všechny naočkovat přímo do domova, zatím ale váhám, stejně jako část našich klientů, i mých kolegů,“ říká Dita, jedna z mnoha Češek pracujících v pečovatelství v hrabství Somerset. „Počítám s tím, že to ale do budoucna bude nevyhnutelné, i třeba kvůli cestování,“ dodává.

Všeobecnou nejistotu ohledně vakcín s ní sdílí i Karina, pečovatelka původem ze Slovenska: „My máme jen kolem dvou desítek klientů a věkový průměr asi 70 let, takže stále čekáme, kdy se na nás dostane. Trápí nás i nedostatek personálu, který se tradičně řeší zaměstnanci z agentur, ale zatím není jasné, jestli budou muset být očkovaní, aby mohli nadále svou práci vykonávat,“ zmiňuje.

Postižení ztěžuje očkování

Po Británii jsou ovšem také rozesety stovky pečovatelských domů pro dospělé s mentálním postižením, autismem a závažnými poruchami chování. K nim by se očkování rovněž mělo dostat přednostně, ovšem u mnohých z nich nebude kvůli jejich mentálnímu postižení očkování možné provést.

Jedna z mnoha britských charit, která podporuje lidi s mentálním postižením a jejich rodiny, The Challenging Behaviour Foundation, přitom ve své aktuální zprávě upozorňuje, že právě tito lidé jsou jednou z vysoce rizikových skupin. Úmrtnost na covid-19 je až tři a půl krát vyšší než u běžné populace a věkový průměr zemřelých je až o dvacet let pod průměrem země. Důvodem jsou další zdravotní komplikace, kterými tito lidé často trpí, a velmi obtížná diagnostika onemocnění, nejen koronaviru.

Lidé s nejtěžšími poruchami mentálního zdraví se velmi často odmítají nechat otestovat, vyšetřit a případný převoz do nemocnice je taktéž téměř nemyslitelný. Hospitalizace jediného takového pacienta by vyžadovala nepřetržitou přítomnost pečovatelského týmu, což není uskutečnitelné kvůli trvalému nedostatku personálu jak v pečovatelských domech, tak v nemocnicích.

Andrea: Na testy chodíme každý týden

Taková situace panuje i v pečovatelském domě, ve kterém pracuji já. Jen díky dodržování přísných hygienických podmínek žádný ze zaměstnanců či klientů dosud neonemocněl. Včasnému záchytu nákazy pomáhají i antigenní testy, které jako zaměstnanci podstupujeme každý týden.

Nevyhnutelné komplikace provázející pobyt mentálně postižených v nemocnici byly zřejmě důvodem, proč se na jaře loňského roku začala objevovat tzv. Dříve vyslovená přání (Do not resuscitate). Obvodní lékaři v několika hrabstvích Anglie i Walesu začali rozesílat pečovatelským domům formuláře pro klienty s autismem a dalšími mentálními poruchami, aby v případě onemocnění koronavirem nebyli tito lidé napojeni na ventilátory a další přístroje udržující základní životní funkce. Dopisy byly domovům rozeslány, aniž by lékaři předem informovali rodiny klientů.

„Zapomínají na nás,“ zuří vozíčkář Krása. Postižení Češi si na vakcínu počkají

Pečovatelské domy se proti tomuto nehumánnímu postupu ostře ohradily a případ začala na konci loňského roku vyšetřovat Care Quality Commission (Komise pro kvalitu péče), která se zabývá přestupky v oblasti poskytování sociální a zdravotní péče.

Ačkoli tedy díky vakcínám dochází v porovnání se situací, které jsme čelili téměř před rokem, k zásadnímu obratu, stále nad námi visí otázka, zda nezůstanou plány na vakcinaci mentálně postižených jen na papíře a neodsunou se jejich osudy opět na druhou kolej, jak tomu v jejich životech mnohdy bývá.

Černé svátky v domově důchodců: Covidu podlehla polovina klientů, umírali i na Štědrý den

První dávku očkování dostaly zatím nejméně dva miliony lidí, tři procenta britské populace. Jde o nejrozsáhlejší očkovací program, který Británie zažila, a vzhledem k rychlosti šíření nemoci a počtu úmrtí je to také hra o čas. Británie se s více než 70 tisíci obětí koronaviru řadí do první desítky nejhůře zasažených zemí světa.

Spor o odklad druhé dávky

Vzhledem k relativně pomalému postupu vakcinace se Británie přiklání k nekonvenčnímu řešení. Místní regulační agentura pro léčiva prosazuje aplikaci jedné dávky co největšímu počtu obyvatel, což má zajistit alespoň částečnou imunitu. Namísto čekání na druhou dávku a zadržování očkovací látky pro již jednou očkované se tak stihne imunizovat více obyvatel v kratší době. Druhá dávka se podle současných plánů podá až s odstupem tří měsíců.

Výrobci obou prozatím schválených vakcín se proti tomuto postupu ohradili s tím, že klinické testy jsou založené na dvou dávkách podaných v rozmezí 21 dnů, a není jasné, jak bude očkování v případě prodloužení intervalu fungovat.