Převrat v Sýrii: Zvyšuje vzestup islamistů riziko teroru? Šéf povstalců vzešel z al-Káidy

Když Sir Richard Moore, šéf MI6, před dvěma týdny varoval, že „nikdy neviděl svět v nebezpečnějším stavu“, Sýrie byla zmíněna jen jednou - a to že džihádistický terorismus je tam na ústupu. Ovšem po bleskovém úspěchu povstalecké ofenzívy budou otázky nevyhnutelně kladeny znovu.

Šéfové zpravodajských služeb nyní musejí rychle přehodnotit triumfující syrské povstalce a zejména vedoucí skupinu Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kterou dříve USA a Spojené království označily za teroristickou organizaci. Kdysi byla syrskou odnoží al-Ká'idy, v roce 2016 však svou příslušnost přerušila a pod vedením Abú Muhammada al-Džúláního se skupina snažila vytvářet umírněný obraz, když vedla protiofenzívu z Idlibu do Damašku. V rozhovoru pro CNN al-Džúlání uvedl, že bude respektovat syrské menšiny.

„V období chaosu došlo k některým přestupkům vůči nim ze strany některých osob, ale tyto problémy jsme řešili,“ odpověděl al-Džúlání na otázku ohledně obav o jejich bezpečnost menšin. „Nikdo nemá právo vymazat jinou skupinu. Tyto sekty v tomto regionu koexistovaly stovky let a nikdo nemá právo je likvidovat,“ dodal.  

První zprávy z Aleppa naznačují, že křesťanská menšina v Aleppu nebyla po dobytí města HTS před týdnem zasažena. Vnější odborníci se rozcházejí v názoru na to, jak by HTS mohla vládnout. Edmund Fitton-Brown, bývalý expert OSN na terorismus a hlavní poradce projektu Counter Extremism Project, uvedl, že „dobří akademičtí odborníci HTS znají - a velmi ostře se mezi sebou rozcházejí. Někteří vám řeknou, že je reformistická a bude dodržovat zákony, jiní řeknou, že je to druhý Tálibán.“

Každopádně není jasné, jaká vláda Asadův režim nahradí a nakolik bude al- Džúlání (resp. Ahmad Šara' - své bojové jméno s vítězstvím přestává používat) její dominantní silou.

Na džihád to nevypadá

Jak opakovaně zdůrazňují šéfové zpravodajských služeb, rozvoj mezinárodních teroristických hrozeb obvykle trvá dlouho, a to i v pro ně příhodném prostředí. Afghánské odnoži Islámského státu trvalo dva roky, než se po převzetí moci Tálibán vrátila k plánování mezinárodních teroristických útoků. Když už se dostala k akci, byly to útoky závažné - jako například masakr návštěvníků koncertu v Moskvě, kdy v březnu v hale Crocus City Hall zahynulo nejméně 130 lidí.

Západní představitelé se však prozatím domnívají, že nic neukazuje na snahy HTS zapojit se do teroristických aktivit, které by přímo ovlivňovaly národní bezpečnost Spojeného království. 

Vláda Spojeného království nemůže s HTS jednat, dokud je oficiálně brána jako teroristická skupina. „Jsou zakázáni již poměrně dlouhou dobu,“ řekl na rádiu BBC Pat McFadden, ministr úřadu vlády. Ovšem situace je podle něj velmi proměnlivá a ministři se jí budou zabývat v následujících dnech. „Vůdce této skupiny se distancoval od některých věcí, které byly řečeny v minulosti. Říká některé správné věci o ochraně menšin, o respektování práv lidí. Takže se na to v následujících dnech podíváme. Samozřejmě, pokud se situace stabilizuje, bude třeba rozhodnout, jak jednat s jakýmkoli novým režimem, který tam bude nastolen,“ uvedl s tím, že to patrně proběhne vzhledem k prudkému vývoji událostí docela rychle. 

Podobně to vypadá na půdě OSN - rezoluce Rady bezpečnosti 2254 z roku 2015 označuje za teroristy předchůdce HTS, Frontu an-Nusra. „Musíme být upřímní a podívat se na fakta. Od přijetí této rezoluce uplynulo devět let a skutečnost je zatím taková, že HTS a další ozbrojené skupiny vysílají syrskému lidu dobré signály o jednotě a začlenění," prohlásil Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, na brífinku v Ženevě. V Aleppu a Hamá se HTS a další chovaly korektně, cituje ho Guardian.

Naléhavější obavou je, co se stane, pokud pád Damašku povede k širší nestabilitě. Teroristická organizace Islámský stát, která v druhé polovině minulého desetiletí ovládala rozsáhlá území na východě země, se nyní omezila na operace malých buněk. Její bojeschopnost silně zredukovaly nálety západního letectva a údery Kurdy vedených Syrských demokratických sil (SDF), které nyní kontrolují severovýchod země. Teroristy IS tam zadržují ve věznicích a táborech.

Budoucí vztahy mezi HTS a syrskými Kurdy jsou nejisté, ale skutečnou obavou kurdských sil na severovýchodě je tvrdý vojenský zásah podporovaný Tureckem proti nim. SDF hlásily vážné střety v Manbidži, kdy Turecko nasadilo letectvo na podporu jiné skupiny, Syrské národní armády (SNA), kterou Ankara podporuje dlouhodobě. Turecko dlouhodobě agresivně vystupuje proti separatismu tureckých Kurdů, ty syrské považuje za jejich úzké spojence.

Přehledně: Co přinese pád Asada. Hrozí příval migrantů do Evropy? A kdo teď ovládá Sýrii?

USA a Spojené království mají zájem na udržení stability kurdského sektoru - alespoň prozatím. V neděli americké Centrální velitelství neboli Centcom uvedlo, že bombardovalo 75 cílů Islámského státu v centrální Sýrii, a zdůraznilo, že bude nadále spolupracovat „se spojenci a partnery v regionu“, což je částečně odkaz na Kurdy.

V severovýchodní Sýrii je také rozmístěno asi 900 amerických vojáků jako záložní přítomnost. Nemusejí tam však vydržet: když byl Donald Trump prezidentem poprvé, v říjnu 2019, řekl, že je na žádost tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana stáhne, aby Turecku umožnil vytvořit přeshraniční bezpečnostní zónu. I situace na Západě bude pro Sýrii důležitá, uzavírá Guardian.