Režim Bašára Asada v Sýrii padl, co bude dál? Pád režimu v Sýrii v sobě nese i bezpečnostní rizika pro Evropu, varuje český premiér Petr Fiala (ODS), který však míní, že by se mohl otevřít rovněž prostor pro návrat některých syrských uprchlíků do vlasti. Co na to experti a kdo nyní vládne Sýrii?
Přehledně: Co přinese pád Asada. Hrozí příval migrantů do Evropy? A kdo teď ovládá Sýrii?
1.Svržený Asad
Islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) zahájili ofenzivu proti vládním vojskům na konci listopadu. Postup rebelů byl překvapivě rychlý, neboť Rusko ani Írán – spojenci Bašára Asada – režimu nijak zásadně nepomohly.Syřané v ulicích pád režimu dál masivně oslavují. Povstalci si vzali na paškál kromě Asadova paláce též íránskou ambasádu a jejich záchranné týmy vtrhly i do nechvalně známého podzemního vězení Sajdnájá, kde brutální Asadův režim držel své protivníky.
Povstalci, kteří svrhli Asada, již oznámili, že udělí amnestii všem vojenským brancům. Amnestie se týká všech vojáků odvedených do armády Asadova režimu. „Jejich životy jsou chráněny a nikdo jim nesmí ublížit,“ uvedli povstalci na síti Telegram.
2.Kdo vládne Sýrii?
Bašár Asad uprchl do Ruska a dosavadní syrský premiér Muhammad Ghazí Džalálí pro stanici Al-Arabíja uvedl, že souhlasil s předáním moci povstalcům ze Syrské vlády spásy, jež sídlila v syrském Idlibu. Podle arabských médií se má předsedou přechodné vlády stát dosavadní šéf povstalců v provincii Idlib Muhammad Bašír.
Rebelové přitom zveřejnili video ze setkání Džalálího s lídrem HTS Abú Muhammadem Džúláním a právě s Bašírem, uvedla stanice Al-Džazíra. Šéf HTS dosavadnímu premiérovi podle televize řekl, že správa HTS a dalších opozičních skupin v Idlibu získala zkušenosti a dosáhla úspěchů v uplynulých čtyřech letech, přestože „začala bez ničeho“.
Nebudou nařizovat zahalování?
Džúlání, jehož bojovníci o víkendu vstoupili do Damašku, se zřekl svých někdejších vazeb na teroristickou síť Al-Káida a tvrdí, že je tolerantní k menšinám.
Povstalci také nyní mj. uvedli, že nebudou ženám nařizovat, aby se oblékaly podle náboženských pravidel. „Je přísně zakázáno zasahovat do oblékání žen a nařizovat jakékoliv požadavky týkající se jejich oděvu nebo vzhledu, včetně žádostí o cudnost,“ uvedlo ústřední velitelství povstalců.
3.České hovory
Podle českého premiéra Petra Fialy (60, ODS) lze vývoj v Sýrii nyní jen těžko odhadovat. Situace s sebou nese bezpečnostní rizika, může ale prý být i příležitostí. Bezprostřední riziko prý ale Česku nehrozí, ujišťoval ministr vnitra Vít Rakušan (46, STAN). Ministerstvo vnitra momentálně zastavilo vyřizování žádostí o azyl pro Syřany.
O vývoji v Sýrii v pondělí telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem ministr zahraničí Jan Lipavský. „Hovořili jsme o bezpečném návratu uprchlíků zpět domů a o humanitární pomoci, kterou bychom mohli poskytnout,“ uvedl na síti X.
4.Turci chtějí návrat Syřanů do vlasti
Části Sýrie nyní okupuje Turecko a Izrael, který preventivně vyslal tanky do nárazníkové zóny v okupovaných Golanských výšinách. Turecko, které hostí zhruba 3,5 milionu syrských uprchlíků, bude usilovat o jejich bezpečný návrat zpět do vlasti, řekl v pondělí turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Turecko chce Sýrii pomoci a podílet se na rekonstrukci válkou zničené země.
Občanská válka v Sýrii začala v roce 2011 v návaznosti na arabské jaro, které přineslo revoluce ve většině arabských zemí – Asad byl jedním z mála vůdců, který protesty pomocí drsného vojenského režimu ustál a udržel si moc. Konflikt si vyžádal nejméně půl milionu obětí na životech včetně více než 25 tisíc dětí a několik milionů vysídlených obyvatel, ať už v rámci Sýrie, tak do okolních států, případně do Evropy.
V roce 2015 dle amerického nezávislého ústavu Pew Research Center požádalo v 28 členských státech Evropské unie, Norsku a Švýcarsku o azyl rekordních 1,3 milionu migrantů a 29 % všech žadatelů, zhruba 378 000, pocházel ze Sýrie, což představovalo nejvyšší podíl ze všech zemí. Krize pokračovala i v dalších letech, byť do konce dekády čísla pomalu klesala.
5.Turecko je klíčové, míní expertka
Podle Terezy Freidingerové, odbornice na migraci z Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy, je potřeba vzít v potaz při přemítání nad potenciálním pohybem lidí po pádu Asadova režimu dvě klíčové proměnné. A to chování nového vedení v Damašku, zejména k menšinám a náboženským skupinám, a reakci států, které poskytly Syřanům mezinárodní ochranu.
„Pokud nové vedení zajistí stabilitu, můžeme očekávat návraty. V opačném případě může dojít k odchodům do okolních zemí,“ řekla pro Blesk. Podle ní bude záležet na tom, jak se země v Evropě postaví k tzv. doplňkové ochraně a zda ji případně zruší. Jde o formu mezinárodní ochrany, kterou může cizinec získat, obává-li se návratu do země svého původu, avšak nesplňuje podmínky pro azyl.
„Pokud ochranu začne odebírat Turecko, můžeme být svědky migrace zpět do Sýrie, ale i dál do Evropy,“ doplnila Freidingerová s dovětkem, že v takovém případě je nepravděpodobné, že by příchozí s žádostí o ochranu uspěli. Situace má za nejistou a těžko předvídatelnou.
6.Evropa bude tlačit na návrat
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek vidí situaci jako velkou příležitost. „Je to velká šance na obnovu Sýrie a myslím si, že se spíš budou Syřané vracet. Většina z nich utekla opravdu před Asadem a jeho režimem, takže je možné, že se klidně může třeba milion lidí vrátit naráz,“ sdělil Blesku.
Hlavním hlediskem dle něj bude, jak se v zemi, kam uprchli, lidé začlenili. Míní, že pokud někdo v Německu 12 let chodí do práce a jeho děti do školy, tak se už jen těžko bude vracet. „Myslím, že vzroste tlak evropských zemí na to, aby se Syřané vrátili. Kromě velmi štědře financovaných programů očekávám i to, že země budou vymýšlet, jak Syřany zbavit současného statusu, který uprchlíci mají, aby je donutily se vrátit,“ doplnil.
Vlnu migrace do Evropy si dokáže představit, jen pokud by v Sýrii nastala nějaká další velká občanská válka. „Co se příchodů do Evropy týče, tak se mnohem víc bojím situace na Ukrajině, než v Sýrii,“ dodal Rozumek.
- Související
Témata:
Asad přestal skákat jak Washington píská tak musel od válu. Odnese to Evropa až sem přitáhnou hordy hrdlořezů.