Kdo je muž, který odstavil Asada? Džulání změnil image, seděl ve vězení a je na seznamu teroristů
Abú Muhammad Džulání je hlavní postavou koalice, která svrhla režim Bašára Asada v Sýrii. Už od roku 2013 figuruje na seznamu „globálních teroristů zvláštního určení“, USA na něj vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. Skupina Haját Tahrír aš-Šám je bývalá syrská odnož teroristické sítě Al-Káida, se kterou se Džulání rozešel v roce 2016 a v místech, která skupina ovládala, likvidoval struktury teroristů, včetně ISIS. V poslední době změnil i image, ze zarostlého bojovníka ve vojenské uniformě se stal uhlazený muž v západních šatech. Prohlašuje mimo jiné, že žádné národnostní či náboženské menšiny v Sýrii se nemají ničeho bát.
Haját Tahrír aš-Šám (HTS), bývalá syrská odnož teroristické sítě Al-Káida, před nynější ofenzívou ovládala území na severozápadě Sýrie, které zahrnovalo téměř polovinu provincie Idlib a území sousedící s provinciemi Halab (Aleppo), Hamá a Latákíja. Více než polovinu z pěti milionů obyvatel soustředěných na 3000 km2 tvořili vysídlenci, kteří uprchli z jiných oblastí kontrolovaných režimem. Podle dřívějších odhadů má až 15 000 bojovníků.
Tato sunnitská organizace se dříve jmenovala An-Nusra, která vznikla v roce 2012. V Sýrii bojovala nejen proti režimu Bašára Asada, ale i proti teroristické organizaci Islámský stát.
S Al-Káidou zpřetrhala vazby v roce 2016. Její propojení s Al-Káidou podle šéfa skupiny Abú Muhammada Džuláního dávalo Američanům či Rusům záminky pro útoky proti povstalcům. O rok později se sloučila s dalšími menšími organizacemi a stala se z ní rozhodující síla v boji proti režimu prezidenta Asada.
V jejím čele stanul Abú Muhammad Džulání, kterého Spojené státy již v roce 2013 zařadily na zvláštní seznam „globálních teroristů zvláštního určení“ (SDGT) a vypsaly za jeho dopadení odměnu deset milionů dolarů. Spojené státy, Británie, Kanada, Evropská unie a některé další země považují HTS za teroristickou skupinu.
V oblastech, které ovládla, se HTS snažila podle vlastních vyjádření o vytváření stabilní civilní administrativy a zaměřila se na poskytování humanitární pomoci. Vyšetřovatelé OSN ale uváděli, že skupina zároveň omezovala média a svobodu projevu. Příslušníci organizace také podle OSN svévolně zatýkali aktivisty a novináře, včetně žen.
Džulání v oblastech, které kontroloval, postupně zlikvidoval většinu struktur Al-Káidy a Islámského státu. Podle americké vlády ale HTS nadále tajně spolupracovala se zbytky Al-Káidy. Džulání se proti tomu ohrazoval s tím, že mu jde hlavně o veřejný zájem a úspěch revoluce, čemuž spolupráce s Al-Káidou bránila.
V mnoha vystoupeních se snažil udělat dobrý dojem na západní země a opakovaně prohlašoval, že mu jde o „ukončení humanitární krize a utrpení a o návrat milionů uprchlíků“.
Vězení a radikalizace
Rodina Džuláního pocházela z Golanských výšin v Sýrii a v roce 1967 byla vysídlena. Džulání se narodil pravděpodobně v roce 1978 v saúdskoarabském Rijádu, kde jeho otec pracoval jako inženýr v ropném průmyslu. V roce 1989 se vrátili do Sýrie.
V jednom z rozhovorů z roku 2021 Džulání řekl, že se zradikalizoval během druhé palestinské intifády v roce 2000. V roce 2003 několik týdnů před invazí spojenců odjel do Iráku, kde podle svých slov sloužil jako pěšák Al-Káidy. V roce 2006 byl zadržen Američany a více než pět let byl vězněn. Ocitl se také v nechvalně známé věznici Abú Ghrajb poblíž Bagdádu.
O evakuaci Čechů a dramatech kolem ní promluvil v úterním Epicentru na Blesk.cz ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík. Přesun české matky s dvěma dětmi do bezpečí sousedního Libanonu nebyl bez komplikací a provázela ho řada dramatických momentů.
„Řekněme, že v určitém momentu situace byla opravdu dramatická a hrozilo přímé ohrožení životů. Proto musel zasáhnout Útvar rychlého nasazení Policie České republiky," přiznal Hladík s tím, že nemůže kvůli bezpečnosti rodiny sdělit více podrobností. Podle jeho slov šlo o koordinovanou akci, do níž byli zapojeni nejen pracovníci ministerstva zahraničí, ale také bezpečnostní složky České republiky: „Co můžu říct, je, že když už byli v autech a pokračovali směrem k libanonské hranici, tak i v té chvíli byla situace velmi nepřehledná. Nebýt profesionality, klidu a opravdu fantastického přístupu policistů z Útvaru rychlého nasazení a spolupráci s místním ústředím, tak by to takto hladce neprošlo.“
Vedení syrských povstalců, kteří v neděli svrhli režim prezidenta Bašára Asada, dnes jmenovalo novým premiérem Muhammada Bašíra. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters oznámil, že vedením přechodné vlády byl pověřen až do 1. března 2025.
Bašír od ledna zastával pozici premiéra takzvané Syrské vlády spásy v Idlibu, tedy na území kontrolovaném islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které na konci listopadu zahájilo úspěšnou ofenzivu proti Asadově vládě.
Syrští povstalci ze skupiny Syrská národní armáda (SNA), kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyli město Manbidž na severu Sýrie ovládané od roku 2016 jednotkami kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF). Serveru Rudaw, který má sídlo v iráckém Kurdistánu, to dnes potvrdil vysoký představitel SDF. Ankara tvrdila už v neděli, že město ovládly SNA. Agentura Reuters dnes napsala, že Turecko a Spojené státy se dohodly, že jednotky SDF se budou moci z Manbidže bezpečně stáhnout.
Propuštěn byl v revolučním roce 2011. Po začátku povstání proti Asadovi v Sýrii v roce 2011 patřil k nejtvrdším džihádistům z Islámského státu a Al-Káidy, později se od nich distancoval a založil novou vlastní skupinu a snažil se přesvědčit svět, že se změnil. Začal se distancovat od nadnárodní džihádistické ideologie a svou frakci stále více zasazoval do kontextu nacionalistického syrského boje. Ve svém prvním rozhovoru se západním novinářem v roce 2021 řekl, že jeho boj je veden proti režimu Bašára Asada, nikoli s USA. Již dříve se dostával do sporu s šéfem Islámského státu abú Bakrem Bagdádím. Se šéfem Al-Káidy Ajmánem Zavahrím udržoval až do odtržení od Al-Káidy dobré vztahy.
V poslední době změnil i image, ze zarostlého bojovníka ve vojenské uniformě se stal uhlazený muž v západních šatech. Prohlašuje mimo jiné, že žádné národnostní či náboženské menšiny v Sýrii se nemají ničeho bát. O šíitské sektě alávitů, ke které patřil Bašár Asad, se ale v minulosti občas vyjadřoval nelichotivě.
On si svou minulost preci odpracoval,tak jako Pávek 😂