Občanskou válku v zemi ovládané Bašárem Asadem zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011. Do konfliktu se postupně zapojily různé regionální a zahraniční síly: na straně vládních vojsk Rusko, Írán či libanonské hnutí Hizballáh, zatímco část povstalců měla podporu Turecka, stranou nezůstaly ani Spojené státy. V posledních letech se angažoval Izrael, který letecky útočil na íránské cíle či na cíle spojené s Hizballáhem.
Roky války v Sýrii: 600 tisíc mrtvých, miliony uprchlíků i masakr v Aleppu
1.600 tisíc mrtvých
Válka si podle odhadů vyžádala kolem 600.000 lidských životů, přibližně polovinu mrtvých tvoří civilisté. Dalších téměř 12 milionů obyvatel, což je více než polovina předválečné populace, většinou trvale opustilo své domovy. Z nich na šest milionů uprchlo do zahraničí, podle OSN způsobila občanská válka největší migrační vlnu od druhé světové války. Nejvíce Syřanů (přes tři miliony) se usadilo v Turecku, přes 1,5 milionu v Libanonu, stovky tisíc zamířily do Evropy.
Proti Asadovi stanul větší počet ozbrojených skupin s různými cíli. Byli to i relativně umírnění rebelové požadující svržení vlády, na jejichž straně bojovali především většinoví sunnité s podporou - finanční i vojenskou - například od Saúdské Arábie a Kataru. Některé skupiny byly podporovány také Spojenými státy, Tureckem a Francií. V zemi ale působí i radikální džihádistické skupiny. Hlavní protirežimní silou se postupně stalo islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), bývalá syrská odnož teroristické sítě Al-Káida.
2.Klíčová pomoc Ruska
Konfliktu se účastní také syrští Kurdové, kteří usilují o co největší autonomii až samostatnost svých zčásti roztříštěných teritorií. Ze zahraničí se jim dostává podpory mimo jiné od Spojených států, které v minulosti vyslaly do Sýrie kolem 900 vojáků za účelem boje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která byla poražena v roce 2019. Rebelům se v prvních letech podařilo ovládnout značnou část země, k obratu ve válce vedl ruský vojenský zásah na podzim 2015.
V době, kdy Asadovi přišlo na pomoc Rusko, měla syrská vláda pod kontrolou jen asi třetinu území Sýrie. V roce 2016 dvě pětiny území Sýrie zhruba s 15 procenty obyvatel měli pod kontrolou bojovníci hnutí IS, které v červnu 2014 vyhlásilo v Sýrii a v Iráku chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. Islámští radikálové, jejichž hlavní sídlo bylo v syrském městě Rakka, šokovali svět například zabíjením zahraničních rukojmích i ničením starověkých památek.
Proti pozicím IS v Sýrii zahájily v září 2014 Spojené státy a některé arabské země (Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty) letecké údery. K operaci se postupně připojily i Kanada, Británie, Francie nebo Turecko. Hnutí Islámský stát bylo v Sýrii poraženo v březnu 2019, v říjnu 2019 byl při americké vojenské operaci na severozápadě Sýrie zabit jeho vůdce abú Bakr Bagdádí.
Asadovu režimu podporovanému kromě Ruska také Íránem a milicemi Hizballáhu se po porážce IS podařilo znovu ovládnout většinu země. Před nynější ofenzivou na severu Sýrie měla vláda podle odhadů pod kontrolou zhruba 70 procent syrského území. Přes 25 procent území bylo v držení arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF), zbytek kontrolovaly další povstalecké skupiny.
3.Válečné zločiny
Syrská vláda je obviňována z válečných zločinů, včetně nasazení chemických zbraní. OSN už v roce 2012 oznámila, že se Asadův režim dopustil válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Tytéž zločiny ale spáchali také povstalci. Tehdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navanethem Pillayová pak v prosinci 2013 řekla, že Asad je zodpovědný za válečné zločiny a za zločiny proti lidskosti.
Video Video z dronu: Nahlédněte do válkou zničeného AleppaVideo se připravuje ...4.Symbol Aleppo
Jedním ze symbolů občanské války se stalo severosyrské město Halab (dříve Aleppo), jehož dobytí povstalci tento týden bylo předzvěstí pádu Bašára Asada. Toto bývalé hospodářské centrum Sýrie s 2,5 milionu obyvatel, které leží na severovýchodě země asi 50 kilometrů od tureckých hranic, bylo od července 2012 více než čtyři roky rozděleno na dvě části. Východní část ovládali povstalci, zatímco tu západní Asadovy jednotky.
Zásadní útok na Halab zahájila vládní armáda s podporou ruského letectva začátkem února 2016, v létě byla přerušena hlavní zásobovací trasa povstalců do města a v prosinci 2016 pak více než čtyřletá bitva o Halab skončila vítězstvím vládní armády podporované Ruskem. Město v bojích utrpělo vážné škody, se zemí byly srovnány desítky tisíc domů a zahynulo přes 30.000 obyvatel.
Vážně poškozeno bylo mimo jiné historické centrum města, proslavené citadelou či orientálním súkem. Například minaret největší Umajjovské mešity se v dubnu 2013 při bojích zřítil. Centrum města, kde bylo zničeno na 30 procent památek, pak UNESCO v roce 2013 umístilo na seznam světového dědictví v ohrožení.
- Související
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.