Biden slibuje odvetu za smrt vojáků. Má to ale háček, nesmí být ani slabá, ani silná

„Zažili jsme těžký den, zareagujeme,“ slíbil zatím Biden po nedělním úderu, který je největší ztrátou pro Pentagon od 26. srpna 2021 – během náhlého stahování amerických vojsk z Afghánistánu se na kábulském letišti odpálil sebevražedný atentátník, mezi 182 oběťmi na životech bylo i 13 amerických vojáků. Reakce by nyní „mohly být víceúrovňové, postupné a dlouhodobější“, dodal prezident.

„Budeme pokračovat v jejich závazku bojovat proti terorismu,“ uctil Biden oběti. „A nepochybujte o tom, že všechny odpovědné osoby poženeme k odpovědnosti v době a způsobem, který si sami zvolíme.“ V úterý doplnil, že už se o podobě odvety rozhodl, ale víc neupřesnil.

Irácké milice přestanou útočit?

Zatím se americká vláda snaží nebýt příliš konkrétní, aby si zachovala jistý moment překvapení. Jen zmínila dojem, že za útokem stojí Brigády Boží strany (Katáib Hizballáh), jedna z iráckých šíitských organizací podporovaných Teheránem. K odpovědnosti se přihlásila volná koalice Islámský odboj v Iráku, k níž se řadí i Katáib Hizballáh a která útočí na americké základny v Iráku, Jordánsku a Sýrii (a také na Izrael) od října 2023. Hizballáh v Libanonu je jiná organizace, patří ale do jednoho protiizraelského tábora podporovaného íránskými představiteli.

Brigády v úterý ohlásily, že na Američany zatím přestanou útočit: „Oznamujeme pozastavení vojenských a bezpečnostních operací proti okupačním silám - abychom zabránili zostuzení irácké vlády - a budeme pokračovat v obraně našeho lidu v Gaze jinými způsoby,“ uvedl šéf skupiny Katáib Hizballáh Husajn Hamidáví v prohlášení na Telegramu.

Podpora z Teheránu

„Nemyslím si, že to bylo zamýšleno jako eskalace,“ komentoval pro CNN jeden z amerických představitelů skutečnost, že poprvé měl takový úder dronem či raketou oběti na životech z USA. „Je to stejný typ útoku, jaký už provedli 163krát, a při 164. útoku mají štěstí.“

„Víme, že tyto skupiny jsou podporovány Íránem, a proto na tom mají svůj podíl, ale nemohu říci více o tom, kdo to řídil,“ uvedla Sabrina Singhová, zástupkyně tiskového tajemníka Pentagonu, na pondělním brífinku.

Stejně tak Írán podporuje húsijské povstalce, kteří ovládli velkou část Jemenu – a kteří s novým konfliktem Izraele s Hamásem začali ve jménu podpory Palestinců útočit na lodě mířící k nebo od Suezského průplavu.

I tak se přímé údery na Írán nadále jeví nepravděpodobné. Mj. i proto, že by Teherán dokázal zablokovat Hormuzský průliv, kudy proplouvají všechny tankery z Perského (Arabského) zálivu – pětina veškeré světové ropy. Bílý dům opakuje, že si takový konflikt nepřeje. „Neusilujeme o válku s Íránem. Neusilujeme o širší konflikt na Blízkém východě,“ zdůraznil John Kirby, koordinátor strategické komunikace Rady pro národní bezpečnost. „Ve skutečnosti všechny kroky, které prezident podnikl, byly zaměřeny na deeskalaci, na snahu snížit napětí.“

Odveta však nesmí být ani příliš slabá. „Pokud je vše uvážlivé a přiměřené, motivuje to lidi, aby šli až k červené čáře,“ řekl pro CNN Jon Alterman z think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia. Připomněl, že Teherán roky buduje a podporuje „osu odboje“ - síť militantních skupin na Blízkém východě zaměřených proti USA a Izraeli. „V posledních třech měsících Írán sklízel úspěchy z let investování do osy odboje.“ A nejde jen o útoky, Teherán se snaží ovlivňovat i veřejné mínění v arabských zemích. Izraelská odveta za říjnový útok Hamásu mu hraje do karet, v regionu se mocně protestuje proti Izraeli. Globální situace přinesla i sbližování Íránu s Ruskem a Čínou. Zkrátka se Íránu jeho protizápadní politika daří.

Pravděpodobněji se jeví americké útoky na některé z militantních skupin íránské osy. Takové už tu byly – zejména v Iráku a Sýrii se nachází množství základen, zbrojnic či cvičišť milic. „Spojené státy vědí, kdo jsou a kde jsou. Mohly by snadno provést více přesně naváděných raketových úderů na tyto základny,“ konstatuje BBC. Už se to i dělo, rozhodně to však protiamerické bojovníky neodradilo.

Na škále mezi předchozími možnostmi by bylo cílit na íránské vojevůdce v regionu – velitele Islámských revolučních gard působící u výše zmíněných skupin. Precedent tu je, 3. ledna 2020 tehdejší prezident Donald Trump nařídil útok na velitele jednotek Quds Kásima Sulejmáního. Raketa z amerického dronu jej zasáhla na bagdádském letišti. Revoluční gardy reagovaly salvou raketových útoků na americké základny, operace Mučedník Sulejmání měla za následek 110 raněných amerických vojáků, žádného zabitého. „Útoky byly zřejmě pečlivě naplánovány tak, aby se vyhnuly americkým obětem: Střílelo se na základny, které již byly v nejvyšší pohotovosti,“ uvedl tehdy deník Guardian – Teherán podle něj potřeboval reagovat, ale nevyprovokovat americkou eskalaci.

Na skok v zóně smrti! České ministerstvo varuje před cestami do Iráku, co zjistil Blesk v Bagdádu?

Někteří teď Bílý dům a Pentagon zrazují od jakékoli vojenské reakce s tím, že americké síly na Blízkém východě mají už tak dost problémů – ale takové hlasy zřejmě budou v menšině. „Jakákoli sdělení od naší administrativy hovoří o obavách z eskalace,“ komentoval pro CNN bývalý vysoký vojenský představitel, který pozorně sleduje vývoj v regionu. „Podařilo se nám tu odstrašovat sebe sama.“