Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 18°C

Biden čelil křiku v kostele. A v Bílém domě to vře kvůli bombardování Gazy, došlo i na rezignace

Aktualizováno -
8. ledna 2024
20:45
Autor: jmr, ČTK - 
8. ledna 2024
15:44

V administrativě amerického prezidenta Joea Bidena údajně roste odpor proti jeho postoji ke Gaze. Jen minulý týden rezignoval úředník ministerstva vzdělání a více než tucet pracovníků Bidenovy prezidentské kampaně podepsalo dopis požadující příměří a podmínění pomoci Izraeli. O situaci informuje deník The Guardian. Pezident Biden nyní vzkázal, že chápe zápal demonstrantů, kteří během jeho návštěvy v Charlestonu volali po klidu zbraní v Gaze. A vzkázal jim, že izraelskou vládu nabádá k utlumení ofenzivy. Vrásky mu však přidělává neklid i v samotném Bílém domě.

„Je to dost mimořádná úroveň disentu,“ řekl o rostoucích známkách nepokoje uvnit Bílého domu celoživotní úředník Josh Paul, který měl na ministerstvu zahraničí na starosti obchod se zbraněmi a který v říjnu sám na protest rezignoval. „V posledních týdnech slýchám od lidí, že o rezignaci vážněji přemýšlí.“

Zmiňovaný úředník ministerstva školství Tariq Habash také řekl, že ho kontaktovalo mnohem více úředníků zvažujících rezignaci, než čekal. „Vypovídá to o pokračujícím posunu a obavách o naši současnou politiku,“ uvedl a dodal: „Doufám, že to slyší prezident a ti lidé, kteří o této problematice dělají politická rozhodnutí, jež ovlivňují miliony životů.“

Otevřený dopis a kritika Bidena

Habash, Američan s palestinským původem, je prvním držitelem politického úřadu v Bidenově vládě, který svou rezignaci přinesl do médií a vydal otevřený dopis.

„Nemohu dál mlčet, když tato vláda odvrací zrak od krutostí páchaných proti nevinným palestinským životům,“ napsal v oznámení své rezignace z postu poradce úřadu politického plánování.

V dopise se také vymezil proti tomu, že prezident Biden netlačí na Izrael, „aby zanechal útlačné a pokračující taktiky kolektivního trestu,“ které v Gaze způsobily humanitární krizi.

To však Biden v pondělí veřejně odmítl. Byť v jiné souvislosti - během předvolebního projevu ve státě Jižní Karolína, který narušila skupinka protestujících volajících po zastavení bojů mezi Izraelem a Hamásem. Prezident uvedl, že chápe zápla demonstrantů.

Biden čelil křiku v kostele

Biden dnes vystupoval v kostele ve městě Charleston, kde v roce 2015 mladý střelec přesvědčený o nadřazenosti bělochů postřílel devět věřících tmavé pleti. Krátce po začátku prezidentova projevu se z publika ozvalo: „Jestli vám opravdu záleží na životech, které tady byly ztraceny, tak byste měl uctít jejich památku a vyzvat k příměří v Palestině.“

Kostelem se následně začal rozléhat pokřik „příměří ihned“ a na záběru televizní kamery bylo vidět, jak ochranka odvádí trojici mladých protestujících. Na místě zřejmě byli i další demonstranti, situace se však rychle uklidnila. „Chápu jejich zanícení. A v tichosti pracuji s izraelskou vládou, abych je přiměl omezit (operace) a výrazně se z Gazy stáhnout,“ reagoval Biden, načež se vrátil k tématu projevu, kterým byla ochrana americké demokracie.

Podobné protesty jsou ve Spojených státech poměrně časté ve světle izraelského tažení zahájeného v reakci na útok Hamásu ze 7. října. Provázely i dřívější Bidenova vystoupení, mimo jiné když před dvěma měsíci mluvil před pracovníky automobilového průmyslu ve státě Illinois.

17 pracovníků žádalo tlak na příměří

The Guardian však upozorňuje, že výzvám čelí Bidenova administrativa i ve svém nitru. Den před Habashovou rezignací žádalo anonymně sedmnáct pracovníků Bidenovy kampaně o příměří a podmínění pomoci Izraeli. V dopise na prezidenta naléhali, aby podnikl „konkrétní kroky k ukončení podmínek apartheidu, okupace a etnické čistky, které jsou prvotní příčinou tohoto konfliktu“.

Organizátor dopisu pod podmínkou anonymity uvedl: „Víme, že v tom nejsme sami a o to samé žádá velmi velká koalice.“

 

Kritika či nesouhlas se projevuje i jinak. Minulý měsíc si skupina vládních úředníků zakryla obličeje maskami a šálami a před Bílým domem uspořádala pietu na podporu klidu zbraní. Ještě o měsíc dříve podepsalo více než 500 bývalých pracovníků Bidenovy prezidentské kampaně otevřený dopis, který požadoval příměří.

Petice poslali i asistenti z Kongresu a zaměstnanci Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Současní státní zaměstnanci, kteří nechtějí riskovat ztrátu zaměstnání, stále více využívají povolených kanálů ke kritice prezidenta a posílají ministru zahraničí memoranda o disentu.

Ignorují rady expertů?

Guardian mluvil s několika současnými držiteli politických úřadů a celoživotními státními zaměstnanci, kteří kritizují přístup současné vlády, ale odmítli mluvit na záznam. Někteří tvrdí, že chtějí věci změnit zevnitř. Další říkají, že prezidentův přístup k Blízkému východu je vedený Bílým domem a jím samotným, přičemž ignoruje doporučení expertů.

Tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová o Habashově rezignaci řekla, že „lidé mají právo vyjádřit svůj názor“. Další otázky mají prý být směřovány na ministerstvo vzdělání, jehož mluvčí Habashovi prostě popřál štěstí v budoucích úsilích.

Bidenovi poradci se v říjnu a listopadu snažili vnitřní nespokojenost uklidnit sérií naslouchacích sezení v Bílém domě a na ministerstvu zahraničí. „Je to známka síly, že vláda nejen naslouchá, ale vítá vnitřní disent,“ prohlásila Emily Horneová, bývalá mluvčí Bidenova Bílého domu.  

Vláda oproti prvním dnům po útocích Hamásu ze 7. října svou rétoriku již částečně pozměnila. Biden mluví o humanitární katastrofě častěji, než tomu bylo v počátcích izraelské pozemní invaze do Gazy, a opakovaně nabádá Izrael, aby podnikl kroky k ochraně civilistů.

Neberou je vážně?

Akutní situace v Gaze způsobená pokračujícími izraelskými operacemi, které zabily už více než 22 000 Palestinců, spolu s rizikem hladomoru a výrazně omezenou zdravotní péčí ale zastínily jakékoliv domnělé posuny v americké politice.  

„Mezi arabskými a muslimskými Američany v administrativě vládne pocit, že jejich názory a disent nebere vláda vážně,“ řekla Jasmine El-Gamalová, bývalá státní zaměstnankyně, která se za Obamovy vlády zabývala na ministerstvu obrany právě otázkami Blízkého východu.  

Paul po své říjnové rezignaci zase tvrdí: „Kdybychom měli všeobecnou zdravotní péči, mnohem více lidí by bylo ochotných rezignovat.“ Tím odkazuje na fakt, že zdravotní péče poskytovaná státním zaměstnancům závisí na jejich práci.

Habashova rezignace a dopis pracovníků kampaně přichází uprostřed obav, že by prezident Biden mohl před začátkem letošních prezidentských voleb přijít o důležité členy své voličské základny. I bývalí představitelé Obamovy administrativy nyní využívají cest, jako jsou podcasty, k hlasité kritice Bidena. Ve zmiňovaném dopise stojí, že „kvůli tomuto konfliktu dobrovolníci hromadně končí a lidé, kteří desetiletí volili demokraty, jsou ve své volbě poprvé v životě nejistí.“

Tento odpor však v současnosti zdánlivě neovlivňuje přístup ani Bidenův, ani jeho nejbližšího okruhu poradců. Anonymní bývalý úředník mu nepřikládá vůbec velkou váhu. „Některé námitky jsou zaznamenány, ale velkou změnu podle mě nepřinesou,“ řekl. „Čas, kdy by na tom téhle vládě záleželo, by přišel, když by se to přelilo do domácí politiky a znamenalo by to starosti pro příští volby.“

Habash říká, že s většinou Bidenovy domácí politiky stále souzní, a doufá, že jeho rezignace postrčí prezidenta k tomu, aby změnil svůj přístup ke Gaze. „Naši zvolení představitelé nejsou v kontaktu se svými základnami a voliči,“ varoval.

Video  Bidenův pád  - Reuters
Video se připravuje ...

Igor Hanák ( 8. ledna 2024 21:56 )

Neexistují žádní nevinní Pales­tinci­.Tero­risty z Hamásu si zvolili ve volbách. Jsou to zrůdy, které vraždili děti, ženám řezaly prsa a stříleli je do rozkroku. Žadné slitování sluníčkářů, Izraelci musí té Hydře useknout hlavu.

Zobrazit celou diskusi