Velký přehled Blesku o amerických volbách: Jak se volí, kdo vede, kde se rozhodne?

Americký volební systém se od českého značně liší. Zatímco Češi používají poměrný systém - vyhrává ten kandidát, který získá od občanů více hlasů - v USA to tak nefunguje. Místo toho existuje tzv. sbor volitelů, funkcionářů každého státu, který ve finále hlasy kandidátům hodí.

Počet volitelů se určuje podle toho, kolik má stát členů v Kongresu – to se odvíjí podle počtu obyvatel - jednoho za každého člena Sněmovny a dva za senátory. Nejvíc – 54 – jich má Kalifornie.

Nečekaný vývoj prezidentských voleb v USA: O vítězi rozhodnou ženy? Trump u nich ztrácí

A jak do toho všeho zapadají hlasy občanů? Zjednodušeně, voliči v jednotlivých státech rozhodují o tom, kteří volitelé budou moci odevzdat svůj hlas. Např. pokud Trump vyhraje v Michiganu, tamní republikánští volitelé mu odevzdají svých 15 hlasů, zatímco Harrisová nedostane nic. Tímto způsobem se rozhoduje v celých Spojených státech.

Volitelů je dohromady 538, aby prezidentský kandidát zvítězil, musí dosáhnout celkového počtu 270 hlasů od volitelů. Systém američtí Otcové zakladatelé zavedli jako určitý kompromis mezi volbou prezidenta Kongresmany a lidovým hlasováním.

Do největšího amerického volebního klání zbývá jen několik desítek hodin, průzkumy jsou na ostří nože a závod je těsný. O tom, zdali zvítězí Trump nebo Harrisová, se zřejmě nakonec rozhodne v několika rozhodujících státech, tzv. „swing states“ (ve volném překladu houpající se státy – pozn. red.).

U většiny amerických států se dá předpovědět, jakým způsobem budou volit – vzhledem k předešlým volbám, tradičnímu zaměření, historii, rozložení tamního obyvatelstva apod.

Tři možné scénáře, jak by mohly dopadnout volby v USA. Co musí kandidáti získat?

U klíčových států to ale s jistotou určit nejde, protože se volitelé mohou rozhodnout oběma způsoby. V každých volbách jde o víceméně pět stejných oblastí, avšak tentokrát je Amerika, zdá se, více rozpolcená – rozhodne sedm států.

V letošních volbách půjde o Pennsylvánii, Georgii, Michigan, Wisconsin, Severní Karolínu, Nevadu a Arizonu. Státy disponují velkým počtem volitelů, dohromady 93, tudíž v nich oba kandidáti vedli tvrdou kampaň. Rozdíly v těchto „bitevních polích“ jsou opravdu malé, a o vítězi může tak dokonce rozhodnout jen několik tisíc hlasů.

Jak by mohli volit Američané: 226 volitelů Demokraté, 219 volitelů Republikáni. Ke zvolení je potřeba 270 volitelů. Odhad k 31.10. 2024 podle agentury 270toWin.com | Grafika Blesku

Americká viceprezidenta má od začátku své kampaně v červenci mírný náskok před bývalým šéfem Bílého domu ve většině celonárodních průzkumů.

Na konci srpna vedla o zhruba čtyři procentní body, ale v posledních týdnech se náskok zmenšil. Výsledek je však těžké předpovědět, protože americký volební systém spoléhá na dříve zmíněné klíčové státy, kde se rozhoduje volba prezidenta.

Souboj o Air Force One. Zatím se Trump i Harrisová vozí stejnými menšími boeingy

Vývoj v těchto státech bude rozhodující pro oba kandidáty, zatímco zbytek státu volí víceméně stabilně pro jednu stranu.

Harrisová staví svou kampaň na snižování inflace a nákladů na život pro pracující rodiny. Slíbila řešit zvyšování cen potravin a bydlení, podporovat dostupnost bydlení a zvýšit minimální mzdu. Také prosazuje zavedení zákonů proti nelegálním praktikám při navyšování cen, které poškozují spotřebitele.

Kdo je kdo v rodině Kamaly Harrisové: Manžel, nevlastní dcera a syn, sestra i pohledná neteř

V otázce daní plánuje zvýšit daně pro velké korporace a občany s vysokými příjmy, zatímco naopak chce rozšířit daňové úlevy pro rodiny s dětmi. Jedno z nejvýraznějších témat její kampaně jsou potraty - intenzivně podporuje zákon, který by chránil právo na interrupci po celé zemi. To zrušili Trumpovi ústavní soudci.

Navrhuje nižší zvýšení daní oproti návrhům prezidenta Bidena, chce tak podpořit drobné investory. V otázkách zahraniční politiky Harrisová zdůrazňuje podporu Ukrajiny a konkurenční postoj vůči Číně. Podporuje dvoustátní řešení mezi Izraelem a Palestinou a propaguje nutnost ukončit konflikt v Gaze.

Trump klade důraz na snížení inflace a zajištění cenové dostupnosti tím, že slibuje např. navýšení těžby ropy, což má podle něj snížit energetické náklady. Také se zasazuje o přísnější opatření proti nelegální migraci, včetně rozsáhlé deportace, a plánuje zavést nová cla na importované zboží.

Ekonomové ale varují, že by cla mohla ceny zboží naopak zvýšit. V oblasti daní Trump navrhuje výrazné daňové úlevy, které by navázaly na jeho reformy z roku 2017. Tvrdí, že tento krok podpoří růst.

Trump čelí dalšímu obvinění z osahávání. „Cítila jsem se jako kus masa,“ vzpomíná modelka

Daňové úlevy chce financovat právě z vyššího hospodářského růstu a nových cel na dovoz. Tím chce posilnit domácí výrobu a snížit závislost USA na zahraniční produkci. Na domácí scéně klade důraz na práva občanů nosit zbraně, které je ukotveno v Druhém dodatku americké ústavy.

V zahraniční politice prosazuje izolacionistický přístup, tedy zejména to, že se Amerika má „starat sama o sebe“. Slibuje rychlé ukončení války na Ukrajině prostřednictvím vyjednávání s Ruskem. Silně podporuje Izrael a jeho současnou vládu.

Trump během svého prezidentského mandátu dal jasně najevo, že nemá velký zájem spolupracovat s Evropou nebo NATO. Jeho izolacionistický přístup a tendence k obraně nacionalistických zájmů by tak mohly oslabit vztahy USA a Evropy, což by vedlo k narušení spolupráce v bezpečnosti či obchodu.

Také by mohl zpochybnit závazky USA vůči NATO, což už naznačil. Trumpova politika by rovněž mohla vyvolat hospodářské nejistoty a napětí v mezinárodních vztazích.

Velký přehled: Trump nebo Harrisová. Kdo bude pro Česko lepší? Ekonom rozebral oba kandidáty

Jeho hrozby celními válkami jsou varovnou zprávou pro světový obchod a investice. V důsledku toho by mohly trpět nejen ekonomiky evropských států, ale i celosvětový trh. Trumpovo vítězství by také mohlo znamenat dramatické snížení americké podpory pro Ukrajinu, a tím pádem i zvýšit napětí v Evropě.

Vítězství Harrisové by pro Evropu znamenalo další utužení vztahů s USA. Podporuje totiž partnerství s EU a nadnárodními organizacemi, podobně jako Biden.

Harrisová by pravděpodobně posílila spolupráci v oblasti klimatických změn podporou Pařízské dohody a podobných iniciativ, usilovala by o zvýšení investic do obnovitelných zdrojů energie.

Harrisová jednoznačně stojí za posílením bezpečnosti v Evropě, a tím pádem i větší přítomností Ameriky v NATO. Harrisová chce být oproti Trumpovi ostřejší vůči Rusku.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se na konci svého mandátu setkala s Kamalou Harrisovou v Bílém domě. | Reuters

Oba kandidáty podporuje mnoho známých osobností. Harrisovou podpořilo mnoho celebrit, které nechtějí opět vidět Trumpa v Bílém domě. Patří k nim zpěvačky Taylor Swift a Beyoncé, herci Arnold Schwarzenegger a Jennifer Lopez nebo rapper Eminem. Svou popularitou oslovují především mladší voliče a příznivce kulturní a umělecké scény.

Hvězdná podpora voleb: Obama a Beyoncé proti Muskovi. A koho zvolí pornoherci a Avengers?

Naopak Trump se těší podpoře výrazných postav konzervativní Ameriky. K jeho stoupencům patří např. herec Mel Gibson, country muzikant Kid Rock, nejbohatší muž světa Elon Musk nebo moderátor Tucker Carlson. Ti oceňují jeho důraz na tradiční hodnoty a patriotismus.