Jet se pročistit k moři? Čechy milované Středozemní je zaneřáděné mikroplasty!

„Znečištění plasty je považováno za celosvětovou ekologickou hrozbu, na stejné úrovni jako změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a okyselování oceánů,“ varuje v novém reportu italská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Každý rok jsou do řek, jezer a oceánů vyplaveny desítky milionů tun (podle různých propočtů 9 až 23 mil. t) plastů. Ze všech těchto plastů vzbuzují obavy zejména z environmentálního a zdravotního hlediska mikroplasty.

Mikroskopické úlomky plastů o velikosti menší než 5 mm, které se mohou dostat do vodního prostředí buď prostřednictvím fragmentací větších předmětů, nebo jako takové z výrobků, které je obsahují (např. kosmetika, čisticí prostředky, textil), z opotřebení pneumatik nebo ze samotného průmyslu při rafinaci ropy za účelem výroby pelet. Jen tohoto materiálu pro výrobu plastových věcí všeho druhu se každoročně při převozech poztrácí na 230 tisíc tun.

„Mikroplasty už pronikly do všech vodních prostředí: Byly nalezeny v mořích, řekách, jezerech, a dokonce i v podzemních vodách, od mořského dna až po hladinu, od pólů až po tropy,“ upozorňuje WWF. „Středozemní moře je mořem s nejvyšší koncentrací mikroplastů, jaká kdy byla naměřena v mořských hlubinách: 1,9 milionu úlomků na metr čtvereční, a překračuje tak maximální přípustnou hranici výskytu mikroplastů.“

Základní molekuly, ze kterých jsou mikroplasty vyrobeny, mohou být samy o sobě toxické, např. jako je vinylchlorid, z něhož se skládá PVC, styren, ethylen, propylen… Navíc mikroplasty obsahují toxické přídavné látky, které se mohou snadno uvolňovat do životního prostředí a do organismů, jež je pozřou, jako např. bisfenol A (BPA), ftaláty, bromované látky (PBDE), fluorované látky (PFAS), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) či kovy.

Požití mikroplastů bylo zaznamenáno u nejméně 1 565 živočišných druhů (včetně 1 288 mořských druhů a 277 suchozemských druhů) po celém světě. Chemické látky z mikroplastů mají vliv na dýchání, metabolismus, imunitu vodních organismů, narušují jejich reprodukci a vývoj, dokonce se ukázalo, že ovlivnily i chování některých zvířat.

Kromě toho mikroplasty zaseknuté v orgánech způsobují záněty a poškození vnitřních tkání. Takové účinky byly pozorovány prakticky u všech vodních organismů: od planktonu až po velryby.

Mikroplasty i v placentě

U lidí byly mikroplasty zjištěny ve výkalech (včetně výkalů dětí), v placentě, v krvi, v mozku, ve střevech i hluboko v plicích. Jakmile se mikroplasty dostanou do našeho organismu, není schopen je rozložit. Kumulace tohoto cizorodého materiálu představuje trvalý podnět zánětů, buněčných změn a genotoxicity, které mohou vést k závažným důsledkům včetně rakoviny, reprodukčních, vývojových, respiračních a zažívacích problémů, mohou přispět k obezitě či cukrovce…

Nedávná italská studie ukázala, že zhoršují cévní onemocnění. Badatelé prokázali souvislost mezi přítomností mikroplastů v aterosklerotickém plaku (nahromadění tukové hmoty a bílých krvinek ve stěně tepny). Kdo v plaku mikroplasty měl, s vyšší pravděpodobností pak do tří let dostal infarkt či mrtvici, uvedli lékařští výzkumníci v magazínu The New England Journal of Medicine.

I kvůli turistům mají problémy s vodou. Část řeckých ostrovů hlásí stav nouze, obavy má i Kréta

V přímořském městě Ostia nedaleko Říma pozoruje Pierluigi Capozzi moře ze své restaurace Mediterraneo. „Před 50 lety lidé možná nevěděli to, co víme dnes o znečištění a plastech,“ říká pro CNN. „Ale i dnes vidím, jak mladí lidé bez problémů házejí plastové lahve do moře, odhazují odpadky na zem, cigarety, smetí.“

Vidí však i světlý bod. Před deseti lety byl každé ráno písek před jeho restaurací na pláži pokrytý chemikáliemi z nákladních lodí, které proplouvají trasami viditelnými z pobřeží. „Díky lepší regulaci je teď toto chemické znečištění pryč,“ říká. Dočká se i lepší kontroly plastového znečištění?