I kvůli turistům mají problémy s vodou. Část řeckých ostrovů hlásí stav nouze, obavy má i Kréta

Řecké ostrovy, známé svými idylickými městečky, drsnou krajinou a sluncem rozpálenými plážemi, jsou v sevření vážné krize. Na mnoha řeckých ostrovech mají problémy s nedostatkem vody – to se bude zhoršovat, protože turistická sezóna je na vrcholu a horké suché počasí je na denním pořádku.

Problém na Furni

Řeckým ostrovům hrozí kvůli nadměrnému turismu nedostatek vody. Ukazuje to studie vědců z univerzity v Athénách, kterou podpořilo UNESCO. Zabývala se vývojem spotřeby a dostupnosti vody na malém ostrově Furni ve východní části Egejského moře. Ostrov kvůli cestovnímu ruchu spotřebovává více vody, než kolik činí kapacita jeho přírodních zdrojů.

Rozdíl pokrývá díky odsolovacímu zařízení, což podle odborníků není udržitelné řešení, napsal deník Kathimerini. Furni má zhruba 1 300 stálých obyvatel, v letních měsících je ale kvůli cestovnímu ruchu na ostrově až 8 000 lidí. Podle odhadů by se v příštích letech mohl počet turistů ještě zvýšit.

Už dnešní situace vytváří značný tlak na vodní zdroje. „Ročně spotřebujeme na 90 000 metrů krychlových vody, zatímco ostrov má schopnost vygenerovat 30 000 až 40 000 metrů krychlových vody,“ uvedl jeden z autorů studie Dimitris Emmanuludis.

Třikrát víc turistů, než kolik je obyvatel

Kvůli nárůstu cestovního ruchu se odhaduje, že roční spotřeba vody by se do roku 2030 mohla zvýšit na 200 000 metrů krychlových. Řecký ostrov pokrývá vyšší spotřebu vody použitím odsolovacího zařízení, k čemuž jsou ale badatelé kritičtí. „Není to zázračné řešení,“ uvedl Emmanuludis. Provoz takových zařízení je totiž drahý a náročný na spotřebu energie.

Růst teplot navíc zvyšuje odpařování vody. Autoři studie však nevidí jinou cestu, než se snažit více zadržovat vodu v krajině. Podnebí ostrova Furni se vyznačuje dlouhým obdobím sucha a relativně krátkým obdobím intenzivních srážek.

Akademici by chtěli studii rozšířit i na další ostrovy. Předpokládají totiž, že se nacházejí v podobném stavu jako Furni. Poukazují na to, že Řecko každoročně přijímá třikrát více zahraničních turistů, než kolik má obyvatel. „Velká část turistů se soustředí v Egejském moři, takže problémy v budoucnosti ještě narostou,“ domnívá se Emmanuludis.

Obavy i na Krétě

Problémů s dostupností vody v příštích týdnech se obávají akademici z univerzity na Krétě, což je největší řecký ostrov. Situaci na ostrově a na jihu Egejského moře označují za extrémní. Důvodem jsou nízké srážky a vysoké teploty v posledních dvou letech.

„Jak léto postupuje a jak se blíží srpnový vrchol (turistické sezony), tak se problémy budou stupňovat,“ uvedli experti z krétské univerzity. Řešení nedostatku vody vidí v zastavení plýtvání a v omezení spotřeby ve větších městech. Vyzvali proto ke kampani, která na problém upozorní v turistických zařízeních.

Problémy s dostatkem vody hlásily v uplynulých týdnech i další řecké lokality. Patří mezi ně například ostrov Kythira, který je mezi turisty rovněž populární.

Stav nouze

Několik ostrovů nyní včetně Lerosu, Sifnosu a částí Kréty a Kefalonie vyhlásilo stav nouze kvůli nedostatku vody, protože roky velmi nízkých srážek a abnormálně teplé zimy si vybraly daň na nádržích a podzemních zdrojích vody.

Dovolenkový ráj Čechů se potýká s rozmachem hadů: Jeden z nich je jedovatý!

Úřady se snaží najít řešení, včetně přeměny mořské vody na pitnou, neboť se ostrovy v následujících týdnech připravují na příjezd milionů turistů.

Na Naxosu, hornatém ostrově v Egejském moři, lemovaném dlouhými písečnými plážemi, se nádrže dramaticky vyprázdnily, a odhalily tak vyschlá dna jezer. Dvě ostrovní nádrže napájené deštěm nyní společně zadržují kolem 200 000 kubických metrů vody (52,8 milionů galonů), což je jen třetina toho, co měli loni.

„Situace je určitě špatná,“ řekl starosta ostrova Dimitris Lianos. „Za nedostatek vody je na vině změna klimatu, kterou zažíváme,“ řekl zpravodajství CNN. Cestovní ruch ale problém zhoršuje, protože stoupá poptávka, dodal.

Naxos zatím dokáže uspokojit své potřeby vody, řekl Lianos, ale obává se toho, co přijde, protože se očekává, že po zbytek léta na ostrov dorazí další tisíce turistů.

Na vině jsou i klimatické změny

Nedostatek vody je problémem v mnoha částech Řecka nejen díky prudce rostoucí poptávce, ale také nedostatku udržitelných vodních politik a klimatickým změnám. Ostrovy jsou nejzranitelnější, řekl Nikitas Mylopoulos, profesor specializující se na vodní hospodářství na univerzitě v Thesálii.

„Kombinují nedostatek vodních zdrojů – mělké vodonosné vrstvy, řeky nebo přehrady – s obrovským nárůstem poptávky po vodě během léta,“ řekl CNN.

Extrémní počasí vyvolané změnou klimatu přidává další problémy. Loňská zima byla v zemi nejteplejší od roku 1960, Středozemní moře mělo rekordně vysoké teploty. Od října jsou srážky na některých ostrovech o 40 procent nižší než obvykle, řekl Kostas Lagouvardos, ředitel výzkumu Národní observatoře v Aténách. „Tak to je velký problém,“ řekl.

K moři míří o čtvrtinu víc Čechů než loni, utrácejí desetitisíce: Kde na to berou?

Odsolovací jednotky jako záchrana

Na Lerosu, ostrově v jižní části Egejského moře, se situace s vodou natolik zhoršila, že minulý měsíc úřady vyhlásily stav nouze. Začátkem tohoto měsíce řecké námořnictvo a ministerstvo obrany vyslaly na ostrov lodě přepravující vodu, aby uspokojily základní potřeby komunity.

Odsolovací jednotky – které přeměňují mořskou vodu na sladkou odstraněním solí a nečistot – se staly záchranou pro mnoho řeckých ostrovů, přestože jsou často drahé a energeticky náročné.

Leros opravuje své dvě odsolovací jednotky a pronajímá si další odsolovací jednotku, aby zvýšil své zásoby, a v Tinosu se plánuje vybudování velkého odsolovacího zařízení, které by „chránilo náš ostrov na příští roky“, řekl starosta Tinosu Panagiotis Krontiras. „Je čas podívat se na spotřebu vody jiným způsobem,“ upozorňuje a dodává:. „Každý musí pochopit, že voda je právě teď vzácným zdrojem.“