ONLINE: Izraelci po odraženém útoku řeší odvetu. Írán nechce konflikt s USA, uvedl velvyslanec v OSN

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli končí online přenos k situaci na Blízkém východě, pokračuje opět ráno. Dobrou noc.

Izrael v bezprostřední budoucnosti neočekává další údery z Íránu - ruší se omezení shromažďování a další preventivní zákazy, informuje Times of Israel.

Íránský útok je aktem eskalace, který může zatáhnout celý svět do války, Izrael si vyhrazuje právo na odvetu, řekl Gil'ad Erdan, zástupce Izraele v OSN, na Radě bezpečnosti.

Podle amerických médií šéf Bílého domu Joe Biden premiéru Izraele Benjaminu Netanjahuovi po íránském útoku sdělil, že USA by se nepřipojily k vojenské odvetě. Nejmenovaný americký činitel pak podle agentury Bloomberg při brífinku pro novináře naznačil, že odvetný úder není potřeba, protože Izrael ve spolupráci s partnery íránský útok odrazil a z incidentu „vyšel vítězně“.

„Našim cílem je deeskalovat regionální napětí. Nechceme širší regionální konflikt,“ shrnul stanovisko Washingtonu jeden z vládních představitelů, kteří hovořili s médii.

Na Západním břehu Jordánu pokračují výpady židovských osadníků, krytých izraelskou armádou, proti Palestincům, uvádí katarská televize Al Džazíra. Jeden palestinský mladík byl podle ní při obraně svého domova kriticky raněn.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na zasedání Rady bezpečnosti obvinil západní země, včetně Francie, Spojeného království a USA, z „pokrytectví“ poté, co odmítly podpořit prohlášení odsuzující izraelský útok na íránský konzulát z 1. dubna.

„Dobře víte, že útok proti diplomatickému zastoupení je casus belli podle mezinárodního práva, a pokud by byla zasažena západní reprezentace, okamžitě byste vyvolali represálie,“ argumentoval Něbenzja, že Írán měl po izraelském zásahu údajného diplomatického zastoupení legitimní právo k úderu.

„Je to proto, že pro vás je vše, co souvisí se západní reprezentací a západními občany, posvátné a musí být chráněno. Ale pokud jde o práva jiných zemí, včetně práva na sebeobranu svých občanů, to je jiná věc."

Generální tajemník OSN Antonio Guterres připomněl členským státům, že Charta OSN „zakazuje“ útoky na územní celistvost států a „zásada nedotknutelnosti“ diplomatického a konzulárního personálu „musí být respektována“, komentoval podle Al Džazíry izraelský úder, který podle Íránu zasáhl íránský konzulát v Sýrii (Izrael ho označil za vojenský objekt). 

„Je životně důležité vyhnout se jakékoli akci, která by mohla vést k velkým vojenským konfrontacím na více frontách na Blízkém východě," dodal tajemník na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti a vyzval k uměřenosti.

„Al-Quds (arabský název pro Jeruzalém, pozn. red.) bude v rukou muslimů a muslimský svět bude oslavovat osvobození Palestiny,“ stojí v hebrejštině na twitterovém profilu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího.

Dronovým a raketovým útokem končí tzv. proxy válka (v zastoupení), kterou vedl Írán proti Izraeli, tedy místo přímých útoků využíval skupiny jako Hizballáh, Húsije či irácké milice. Soudí to exilová íránská novinářka a aktivistka Masíh Alínežádová. „Je to na Blízkém východě bodem obratu, od nynějška je islámská republika přímo zapojena,“ řekla v televizi CNN. „Silně tyto útoky odsuzuji, stejně jako miliony dalších Íránců. A odsuzuje je i opozice ze Sýrie, Iráku. Věříme, že by toho demokratické země měly využít jako příležitostí ke spojené alianci proti islámské republice. Íránský lid válku nechce, ale islámská republika ohrožuje stabilitu v regionu, klidně způsobí válku. Nedostatek reakce islámské republice dodá kuráž,“ usuzuje o záměrech teheránského režimu ájatolláhů.

Izrael po íránském útoku neusiluje o válku a „v této situaci je třeba rovnováhy“, řekl v neděli izraelský prezident Jicchak Herzog televizi CNN. Premiér Benjamin Netanjahu podle něj v reakci  na íránské akce hovoří s mnoha světovými lídry a probíhá „důvěrný dialog se spojenci“.

„Všechno zvažujeme. Jednáme s chladnou a jasnou hlavou,“ řekl Herzog. „Myslím, že jednáme velmi soustředěně a zodpovědně, a jsem si jist, že podle toho bude přijato rozhodnutí, které zajistí, že budeme chránit a bránit izraelský lid.“

Íránský útok na Izrael dostal Blízký východ na pokraj katastrofy, lidé v regionu čelí skutečné hrozbě ničivého konfliktu, řekl na úvod dnešního jednání Rady bezpečnosti OSN generální tajemník světové organizace António Guterres. Situace si podle něj žádá maximální zdrženlivost.

RB OSN zasedá na žádost izraelského velvyslance při OSN Gil'ada Erdana den poté, co Teherán a jeho spojenci vyslali na Izrael na 350 dronů a raket v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku. 

„Lidé v regionu se potýkají se skutečnou hrozbou ničivého, plnohodnotného konfliktu. Teď je chvíle na to uvolňovat napětí. Teď je chvíle pro maximální zdrženlivost,“ prohlásil Guterres.

Ministr obrany Izraele Joav Galant uvedl, že Izrael má příležitost vytvořit „strategickou alianci proti této vážné íránské hrozbě“. Později se po telefonu spojil se svým americkým protějškem Lloydem Austinem.

Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné předvolává íránského velvyslance ve Francii, aby mu „vyslal důrazné poselství“ v návaznosti na íránské údery proti Izraeli v noci na sobotu. „Na zítřek jsem požádal ministerstvo zahraničí, aby si předvolalo íránského velvyslance a předalo mu toto 'poselství pevnosti',“ řekl ministr v neděli v televizi France 2. „Už od roku 1979 učinil Írán nenávist vůči Izraeli ústředním bodem své diplomacie.“

Rada bezpečnosti OSN mimořádně zasedla k otázce íránského úderu na Izrael a napětí na Blízkém východě.

„Během minulého týdne použili ruští teroristé proti Ukrajině téměř 130 bezpilotních letounů Šáhid; naštěstí se nám podařilo naprostou většinu z nich zachytit. Použito bylo také více než 80 ruských raket a téměř 700 naváděných leteckých bomb,“ prohlásil ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se válečné zlo nerozšířilo po celém světě, ať už v Evropě, na Blízkém východě, nebo jinde. Jsem vděčný všem, kteří si to uvědomují. Každý, kdo může zachránit životy, tak musí učinit. Každý, kdo má možnost omezit potenciál teroru, tak musí učinit. Ukrajina, Blízký východ i zbytek světa si stejnou měrou zaslouží spravedlivý a spolehlivý mír.“

Íránci viděli obrázky z Gazy a uvědomují si, že „Izraelci nemají žádné etické normy“, soudí Fuád Izádí, profesor světových studií Teheránské univerzity. „Když máte v sousedství genocidní stát, lidé jsou znepokojeni. To je ta špatná zpráva. Dobrá zpráva je, že Írán je schopen a ochoten se bránit, a o tom byl včerejší útok,“ řekl televizi Al Džazíra. Íránci jsou podle něj nyní přesvědčeni, že země je schopna bránit území Íránu.

„Je sice pravda, že většina raket byla zachycena, ale některé se dostaly dovnitř. A s několika takovými raketami můžete dosáhnout politického cíle, kterým je vytvoření odstrašení - myšlenky neútočte na Írán, protože pokud zaútočíte na Írán, bude to něco stát," dodal profesor.

Upřesněná bilance: Podle mluvčího izraelské armády Hagariho bylo v rámci včerejšího útoku z Íránu, Iráku, Jemenu a od libanonského Hizballáhu vypáleno přibližně 350 dronů a raket, které nesly asi 60 tun výbušnin.

Emanuel Fabian z redakce Times of Israel sdílí videa, jež podle něj zachycují raketu z protiraketového systému C-Dome v Ejlatu - rudomořském přístavu na samém jihu Izraele. C-Dome je námořní verzí, a to nově zaváděnou, obranného systému Iron Dome (Železná kopule). Mluvčí armády Daniel Hagari potvrdil, že raketa vypálená z jedné z lodí sestřelila „podezřelý vzdušný cíl“, patrně dron startující z Jemenu, který přiletěl přes Rudé moře. Ani ve městě nezněly sirény, neboť civilistům nehrozilo riziko.

„Jsme stále v pohotovosti a vyhodnocujeme situaci. V posledních hodinách jsme schválili operační plány pro útočné i obranné akce,“ uvedl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

„Dnes jsem hovořil s britským ministrem zahraničí Davidem Cameronem a francouzským ministrem zahraničí Stéhpanem Séjourném. Poděkoval jsem jim za pomoc při zmaření íránského útoku na Izrael včera večer, za jejich neochvějnou podporu a opravdové přátelství v nouzi," tweetuje jejich izraelský protějšek Jisra'el Kac. „Zdůraznil jsem však: Izrael je stejně jako každá jiná země odhodlán bránit své občany. Řekl jsem jim - nastal váš čas oslabit íránský režim, prohlásit Íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci a uvalit ochromující sankce na íránský projekt raket. Írán za to musí zaplatit,“ dodal.

„Izraelské obranné síly říkají, že před chvílí zasáhly několik budov využívaných Hizballáhem v jiholibanonských obcích Kafr Kilá, Marún ar-Rás a Markabá. Další pozorovací stanoviště Hizballáhu bylo zasaženo v Matmúře,“ tweetuje reportér Times of Israel Emmanuel Fabian.

USA potvrzují vyjádření Íránu, že od něj dostaly avízo o nočním útoku přes švýcarskou diplomacii, zjistila CNN od svého zdroje z americké administrativy. Teherán vzkazoval, že jde o omezený útok.

„Ze stovek startů jen několik raket proniklo na území Státu Izrael a způsobilo jen malé škody na infrastruktuře základny Nabatim, poblíž přepravní trasy a osy v oblasti Hermon,“ tweetuje mluvčí Izraelských obranných sil Daniel Hagari. „Funkce základny Nabatim nebyla ovlivněna, letouny nadále vzlétaly a přistávaly a plnily obranné a útočné mise - a to i v noci i přes den.“

Několikahodinové zasedání válečného kabinetu Izraele skončilo v neděli večer bez rozhodnutí o odpovědi na íránský útok, uvedl jeden z izraelských představitelů podle CNN. Kabinet je odhodlán reagovat, ale ještě musí rozhodnout o načasování a rozsahu. Zdroj dodal, že izraelská armáda dostala za úkol navrhnout další možnosti odpovědi.

„Jedna noc, kdy Izrael aktivoval protivzdušnou obranu proti íránskému útoku, stála 4-5 miliard šekelů (31 miliard korun),“ tweetuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Írán na použité drony a rakety vynaložil odhadem desetinu toho.