ONLINE: Izraelci po odraženém útoku řeší odvetu. Írán nechce konflikt s USA, uvedl velvyslanec v OSN

Na přijetí v Bílém domě se chystá premiér Petr Fiala (ODS), řešit by se měla vedle Ukrajiny mj. i otázka Blízkého východu a podpory Izraele. Více čtěte ZDE

Děkujeme Vám za sledování našeho online přenosu z útoku Íránu na Izrael, další dění kolem něj budeme sledovat již v běžném zpravodajství na Blesk.cz.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson avizoval na tento týden nové hlasování o podpoře pro Izrael ve světle víkendového íránského útoku. Neuvedl však, zda chce současně uvolnit dodatečné prostředky na pomoc Ukrajině, jak to před více než dvěma měsíci učinil americký Senát. Demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem dál trvají na schválení celého balíku.

Výdajový soubor s více než deseti miliardami dolarů (238 miliard Kč) určenými na pomoc Izraeli, přibližně 61 miliardami pro Ukrajinu a dalšími položkami navrhl Biden už v říjnu v návaznosti na útok Hamásu na jižní Izrael, zároveň chtěl předejít vyčerpání dostupných peněz na vyzbrojování Kyjeva.

Kongres ani po šesti měsících žádnou z částí návrhu neschválil, přičemž Johnson se již dvakrát pokusil podporu Izraele prosadit samostatně. „Tento týden to zkusíme znovu a na detailech toho balíku se pracuje,“ řekl v nedělním televizním rozhovoru Johnson. „V tuhle chvíli zvažujeme možnosti a všechny tyto výdajové otázky,“ dodal.

Johnson ve vysílání Fox News opakovaně hovořil o balíku, nebylo však jasné, zda chce hlasovat také o penězích pro Ukrajinu, která vzdušným útokům, jaký o víkendu zažil Izrael, čelí neustále. Americká podpora Ukrajiny mezitím zůstává zablokovaná čtvrtým měsícem, zatímco ruská válka proti sousední zemi vstoupila do třetího roku. 

V Pásmu Gazy zemřelo od října téměř 34 000 Palestinců kvůli válce, kterou tam v odvetě za teroristický útok Hamásu vede s tímto hnutím Izrael. Informovaly o tom dnes podle AFP tamní úřady ovládané Hamásem. Počty nelze nezávisle ověřit a část z nich tvoří bojovníci Hamásu, většina z obětí jsou ale civilisté, z velké části ženy a děti. Někteří zemřeli i kvůli nedostatku potravin a léků, z něhož humanitární organizace, úřady OSN a řada zemí obviňují Izrael.

Za posledních 24 hodin zemřelo v Pásmu Gazy 68 Palestinců. Podle palestinské agentury Wafa v neděli ráno také pět lidí zastřelila izraelská armáda, která se snažila zabránit skupinám Palestinců v návratu do jejich, mnohdy zničených domovů, na severu.

Přes milion lidí totiž od října kvůli bojům uprchlo na jih do města Rafáh a jeho okolí u hranic s Egyptem. Ani údaj agentury Wafa nelze nezávisle ověřit, napsal dnes deník The New York Times (NYT), a izraelská armáda podle něj na dotaz stran této střelby nereagovala. Ke snaze dalších Palestinců vrátit se o víkendu z jihu na sever podle NYT možná přispěly i informace o bezprecedentním útoku Íránu na Izrael.

Podobně jako dnes mluvčí Kremlu Peskov se v neděli vyjádřilo ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení. Moskva tehdy zároveň citovala Teherán, jeho tvrzení, že vzdušný útok na Izrael podnikl „v rámci práva na sebeobranu“ mimo jiné po izraelském útoku na íránskou diplomatickou misi v Damašku.

Putinovo Rusko, které má s Íránem blízké vztahy, přitom neodsoudilo íránský úder na Izrael, poznamenala agentura Reuters. Moskva zároveň vinila západní země z toho, že Rada bezpečnosti OSN kvůli nim nebyla schopna na útok na íránský konzulát „adekvátně reagovat“.

Izrael byl s reakcí Moskvy zjevně nespokojen, upozornil dále Reuters. Izraelská velvyslankyně v Rusku Simona Halperinová podle ruské agentury RIA Novosti uvedla, že židovský stát očekává ruské odsouzení íránských útoků.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal na dnešek na 13:00 SELČ další zasedání svého válečného kabinetu, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroj z izraelské vlády.

Členy válečného kabinetu jsou vedle Netanjahua ministr obrany Joav Galant a Benny Ganc, který byl před vypuknutím války v Pásmu Gazy jednou z hlavních tváří izraelské opozice. Jako pozorovatelé v něm pak zasedají například bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot či ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer.

Izraelský válečný kabinet naposledy jednal v neděli večer, podle izraelských i zahraničních médií tehdy o dalším postupu nerozhodl. Jeho členové se sice přiklánějí k odvetě za íránský útok, nepanuje však shoda na jejím rozsahu ani načasování, uvedla v neděli večer agentura Reuters.

„Izrael si připsal obranné vítězství díky své silné protivzdušné obraně a snahám USA, Británie a (spřízněných) arabských států. Nyní musíme zabránit vyhrocení situace v regionu,“ uvedla dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v Paříži.

Kancléř Olaf Scholz, který je na návštěvě Číny, Írán varoval před dalším útokem na Izrael.

Rusko je mimořádně znepokojeno eskalací napětí na Blízkém východě a vyzývá všechny země v regionu ke zdrženlivosti, uvedl mluvčí Kremlu Peskov.

„Další eskalace není v ničím zájmu. Proto jsme samozřejmě pro to, aby se všechny neshody řešily výhradně politickými a diplomatickými metodami,“ uvedl Dmitrij Peskov.

Letiště v Íránu, včetně obou letišť v Teheránu, dnes obnovila provoz, který byl o víkendu přerušen kvůli íránskému dronovému a raketovému útoku na Izrael a očekávané izraelské odvetě. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na íránská státní média. Agentura EU pro bezpečnost letectví (EASA) dnes ale podle agentury Reuters doporučila leteckým dopravcům, aby byli dále obezřetní v leteckých prostorech Íránu a Izraele a jejich okolí.

Některé zahraniční aerolinky minulý týden už před sobotním íránským útokem kvůli rostoucímu napětí pozastavily lety do Íránu a další přerušení letů pak o víkendu způsobilo uzavření leteckého prostoru blízkovýchodními zeměmi. Izrael otevřel letecký prostor už v neděli ráno, také Jordánsko, Irák a Libanon své letecké prostory v neděli otevřely.

Velké blízkovýchodní aerolinky, včetně Emirates Airlines, Qatar Airways a Etihad Airways už v neděli oznámily obnovení letů. Nizozemské aerolinky KLM dnes ale podle agentury Reuters oznámily, že zrušily všechny lety do a z Tel Avivu až do úterka. Nejméně do úterý nelétá německá společnost Lufthansa do Teheránu, napsala dnes DPA. V neděli média psala, že Lufthansa zastavila lety do Teheránu až do čtvrtka.

Izraelská armáda označila Írán za „architekta globálního terorismu“. „Írán intenzivně financuje, podporuje a trénuje teroristické skupiny po celém světě a rozšiřuje svůj vliv po celém světě. Írán odhalil svou pravou tvář jako největší sponzor globálního terorismu,“ upozornila IDF.

Francie podle Emmanuela Macrona stojí na straně Izraele a udělá maximum pro jeho obranu, stejně jako Británie však vyzývá ke zdrženlivosti. „Budu dnes telefonovat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a jsme rovněž v kontaktu s dalšími zeměmi v regionu,“ řekl Macron stanici BFM TV.

„Pokud se dnes ráno nacházíte v Izraeli, správně přemýšlíte nad tím, že máte právo na (útok Íránu) reagovat. Vyzýváme však Izrael, aby svoji reakci nestupňoval,“ uvedl dnes britský ministr zahraničí David Cameron a pokračoval: „V mnohém šlo o dvojitou prohru Íránu; jejich útok byl téměř úplným selháním a světu odhalili, že v regionu jsou zhoubnou silou.“ Britský ministr rovněž dodal, že jeho vláda zváží přijetí dalších sankcí vůči Íránu.

Francie a Británie se obávají eskalace na Blízkém východě. Izrael má právo na obranu, ale neměl by reakci vůči Íránu stupňovat, řekli Macron i Cameron.

Předseda klubu Demokratické strany v Senátu USA (jež tam má většinu) Chuck Schumer uvedl, že během nedělního telefonátu mezi prezidentem Joe Bidenem a vedoucími představiteli Kongresu panovala „shoda“, že Kongres musí rychle jednat a poslat pomoc Izraeli i Ukrajině.

Schumer na tiskové konferenci v New Yorku uvedl, že bychom měli doufat, že se v nadcházejícím týdnu podaří něco na pomoc oběma zemím prosadit. „Nejlepší způsob, jak pomoci Izraeli obnovit jeho protiraketovou a protiletadlovou kapacitu, je okamžité schválení tohoto dodatku. Jak jsem řekl, Izrael vynaložil na svou obranu asi přes miliardu dolarů a bezpečnostní doplněk by doplnil takovou protiraketovou a protiletadlovou obranu, která tkví v Arrow, v David’s Sling a v Iron Dome,“ řekl Schumer podle televize ABC.

„Vzhledem k blížícímu se židovskému svátku Pesach a mezinárodnímu kontextu jsem pověřil prefekty, aby výrazně posílili bezpečnost na místech navštěvovaných našimi židovskými spoluobčany, zejména v synagogách a náboženských školách,“ ohlásil v neděli francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.

Na íránských letištích se v šest hodin ráno místního času omezila bezpečnostní opatření a obnovil provoz, informuje místní agentura Tasním.

Izraelští činitelé provádějící kontroly na hranicích Pásma Gazy od začátku války alespoň jednou zablokovali dodávky desítek různých položek od léků přes spacáky po čokoládové croissanty. Zjistil to deník The Washington Post (WP), který se na restrikce ptal 25 zdrojů včetně humanitárních organizací a států posílajících pomoc. Odpovědi svědčí o nepředvídatelném systému a pomalém tempu inspekcí.

„Myslím, že to je bezprecedentní,“ řekla o restrikcích Shaina Lowová, mluvčí operací Norské rady pro uprchlíky (NRC) na palestinských územích. „S něčím takovým se humanitární organizace nikdy nemusely potýkat,“ dodala.

Írán podle svého velvyslance při OSN jednal při útoku na Izrael zdrženlivě a nechce se pouštět do konfliktu s USA, vyhrazuje si ale právo na obranu.

Dobré ráno!

Americký prezident Joe Biden a šéf americké diplomacie Antony Blinken v noci na pondělí telefonicky hovořili o íránském útoku na Izrael s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM v pondělí uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než 80 dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli končí online přenos k situaci na Blízkém východě, pokračuje opět ráno. Dobrou noc.

Izrael v bezprostřední budoucnosti neočekává další údery z Íránu - ruší se omezení shromažďování a další preventivní zákazy, informuje Times of Israel.

Íránský útok je aktem eskalace, který může zatáhnout celý svět do války, Izrael si vyhrazuje právo na odvetu, řekl Gil'ad Erdan, zástupce Izraele v OSN, na Radě bezpečnosti.

Podle amerických médií šéf Bílého domu Joe Biden premiéru Izraele Benjaminu Netanjahuovi po íránském útoku sdělil, že USA by se nepřipojily k vojenské odvetě. Nejmenovaný americký činitel pak podle agentury Bloomberg při brífinku pro novináře naznačil, že odvetný úder není potřeba, protože Izrael ve spolupráci s partnery íránský útok odrazil a z incidentu „vyšel vítězně“.

„Našim cílem je deeskalovat regionální napětí. Nechceme širší regionální konflikt,“ shrnul stanovisko Washingtonu jeden z vládních představitelů, kteří hovořili s médii.

Na Západním břehu Jordánu pokračují výpady židovských osadníků, krytých izraelskou armádou, proti Palestincům, uvádí katarská televize Al Džazíra. Jeden palestinský mladík byl podle ní při obraně svého domova kriticky raněn.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na zasedání Rady bezpečnosti obvinil západní země, včetně Francie, Spojeného království a USA, z „pokrytectví“ poté, co odmítly podpořit prohlášení odsuzující izraelský útok na íránský konzulát z 1. dubna.

„Dobře víte, že útok proti diplomatickému zastoupení je casus belli podle mezinárodního práva, a pokud by byla zasažena západní reprezentace, okamžitě byste vyvolali represálie,“ argumentoval Něbenzja, že Írán měl po izraelském zásahu údajného diplomatického zastoupení legitimní právo k úderu.

„Je to proto, že pro vás je vše, co souvisí se západní reprezentací a západními občany, posvátné a musí být chráněno. Ale pokud jde o práva jiných zemí, včetně práva na sebeobranu svých občanů, to je jiná věc."

Generální tajemník OSN Antonio Guterres připomněl členským státům, že Charta OSN „zakazuje“ útoky na územní celistvost států a „zásada nedotknutelnosti“ diplomatického a konzulárního personálu „musí být respektována“, komentoval podle Al Džazíry izraelský úder, který podle Íránu zasáhl íránský konzulát v Sýrii (Izrael ho označil za vojenský objekt). 

„Je životně důležité vyhnout se jakékoli akci, která by mohla vést k velkým vojenským konfrontacím na více frontách na Blízkém východě," dodal tajemník na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti a vyzval k uměřenosti.