176 lidí za 54 dní. Svět sleduje Pásmo Gazy, Írán zatím láme rekordy v počtech poprav kritiků

Podle čísel neziskové organizace Íránská lidská práva (IHR) již bylo tento rok v zemi popraveno 707 lidí, včetně žen a dětí, což je nejvyšší počet íránských poprav v jednom kalendářním roce za posledních osm let. 176 z těchto poprav bylo přitom od 7. října provedeno za pouhých 54 dní. IHR proto bije na poplach kvůli nebezpečí, které tento nárůst poprav představuje pro politické vězně a další protestující proti režimu.

Z toho důvodu nyní IHR požaduje zásah západních států, protože jejich mlčení považuje za povolení, aby Teherán v politickém útlaku pokračoval. „Mezinárodní komunita a především evropské země musí promluvit o arbitrárních popravách více než tří lidí každý den, které provádí Islámská republika,“ řekl ředitel IHR Mahmúd Amiry-Moghaddam.

Válka Izraele s Hamásem zobrazit celý online

12:00

2. 1. 2024

!

Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.

Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.

Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.

Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.

10:32

2. 1. 2024

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael. 

9:30

2. 1. 2024

Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.

Zobrazit celý online

Podle skupin bojujících za lidská práva íránská vláda zneužívá toho, že se pozornost světa upírá ke Gaze, a bere to jako příležitost pomstít se disidentům, popravovat jedince bez řádného soudního procesu a obnovit svou autoritu po měsících demonstrací a nepokojů. „Od začátku války nebylo lidsko-právní situaci v Íránu věnováno mnoho mezinárodní pozornosti, a proto nepřišla ani žádná podstatná odpověď vůči značnému nárůstu poprav,“ uvedl Amiry-Moghaddan.

Mezi popravenými v tomto přibližně dvouměsíčním úseku byl také sedmnáctiletý Hamidreza Azari, který byl obviněn z vraždy a následně donucen k doznání. V místních médiích byl jeho věk v oznámeních změněn na osmnáct. OSN jeho popravu nazvala „hanebnou“.

Dalším popraveným byl dvaadvacetiletý Milad Zohrevand, který je již osmou osobou popravenou v souvislosti s protivládními demonstracemi organizovanými minulý rok hnutím Ženy, život, svoboda po zabití Mahsy Amíníové. Dvaadvacetiletá Kurdka tehdy zahynula po zatčení morální policií kvůli špatně nasazenému hidžábu.

OSN Zohrevandovu popravu odsoudila a uvedla, že „dostupné informace naznačují, že jeho soud postrádal základní parametry řádného procesu dle mezinárodního zákoníku lidských práv“. Dále pak organizaci znepokojily zprávy, že byli po popravě zatčeni i Zohrevandovi rodiče.

Teherán také popravil trojici Majid Kazemi, Saleh Mirhashemi a Saeed Yaghoubi, kteří se zúčastnili protestů proti vládě. Jejich obvinění znělo „válka proti bohu“. Lidsko-právní organizace tvrdí, že byli všichni tři mučeni policií za účelem vynucení doznání.

Íránská vláda se ke zprávám o navýšení frekvence poprav a ostatních praktikách nevyjádřila, přičemž je nutné podotknout, že Írán podle tvrzení OSN zvýšil tempo poprav i ve zbytku letošního roku. Od ledna do července popravil 419 lidí, což je oproti roku 2022 nárůst o 30 %.

Zároveň je režim obviňován také z provádění tajných poprav, o kterých nejsou informováni rodinní příslušníci a jejichž oběti nedostávají ani šanci na právní zastoupení. Tvrdí to například rodina dvacetisedmiletého Hosseina Aliho Dila Balucha, který byl odsouzen k smrti za činy spojené se zakázanými látkami. Následně měl trest snížen, ale přesto byl ve vězení popraven, aniž by rodina dostala šanci jej naposledy navštívit.

„Pokud tě už neuvidím, miluju tě.“ Umírající máma poslala srdceryvný vzkaz dceři unesené Hamásem

„Ve většině těchto případů, aspoň v 95 procentech, neměli obvinění žádné právní zastoupení ani jakoukoliv právní podporu,“ uvedl Moein Khazaeli, lidsko-právní advokát z Dadbanu, centra pro poradenství a právní vzdělávání aktivistů. „Ve většině těchto případů obvinění také neměli přístup k případovým složkám a nevěděli, jakým obviněním před revolučním soudem vůbec čelí.“

Aktivisté a demonstranti tvrdí, že útlak kritiků režimu a minorit roste i v provincii Sistán a Balúčistán, v kurdských oblastech i v komunitě Bahá’í. Jen od začátku října bylo členům víry Bahá’í íránskými soudy dohromady naděleno více než 133 let za mřížemi. Tato komunita jakožto největší íránská nemuslimská menšina dlouhodobě čelí masovému zatýkání, únosům a dlouhodobému věznění.

Íránská vláda také začala urychleně popravovat lidi, kteří na rozsudek čekali ve věznicích již desetiletí. Meysam Chandani byl v roce 2011 zatčen v Saravanu v provincii Sistán a Balučistán a obviněn z „války proti bohu.“ Aktivisté roky upozorňovali na to, že je mučen a není mu poskytována základní zdravotnická péče. 11. listopadu byl popraven.

Většina popravených byla obviněna ze zločinů spojených s drogami. To platí i o čtyřiceti šestileté Zarkhaton Mazarzehiové. Její příbuzný se vyjádřil, že se tato matka a babička po svém ovdovění starala o celou rodinu, než byla zatčena. Ačkoliv nedostala možnost kontaktovat advokáta, svá obvinění stále odmítala. „Zarkhaton tomu tlaku nepodlehla,“ uvedl příbuzný. „Svět by neměl pochybovat o tom, že se počet poprav v Balúčistánu opravdu zvýšil a že se bude i nadále zvyšovat, aby mezi lidmi vzbudili hrůzu.“

Balúčové jsou sunnitští muslimové, kdežto většina Íránců je šiítského vyznání. Nejspíš právě proto je tato minorita tak častým terčem poprav. Z letošních 707 popravených tvořili  Balúčové téměř třetinu.

Kromě poprav disidenti v posledních měsících čelí také vlně zatýkání a udělování dlouhých trestů. Mahsa Yazdaniová dostala třináct let za to, že na sociálních sítích požadovala spravedlnost za svého syna, který byl údajně zastřelen, když se před rokem účastnil protivládních demonstrací.

Mezi zatčenými je i prominentní právnička a bojovnice za lidská práva Nasrin Sotoudehová. Ta byla zatčena na pohřbu náctileté dívky, která zemřela po incidentu s morální policií v metru.

Jeden anonymní aktivista žijící v Íránu uvedl, že Teherán „využívá ticha mezinárodní komunity, aby se pomstil za naše volání po svobodě“. „Kvůli tuctům morálních policistů na ulicích čelíme sílícímu útlaku. A pokud jen zveřejníme zprávy o popravách nebo zabití na sociálních sítích, čelíme obtěžování nebo zatčením,“ dodal.