22°C
Přihlásit se nebo registrovat
Šéf politického křídla Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár se už několik let nachází na seznamu nejhledanějších mužů Izraele. Podle představitelů země byl mimo jiné jedním z hlavních strůjců útoku na jižní Izrael 7. října, při němž zemřelo na 1200 lidí. Od toho dne po něm pátrají tisíce izraelských vojáků, podpořené drony, odposlouchávacími zařízeními i informátory. Není se tedy čemu divit, že Sinvár zmizel. Odkud se ale šéf politbyra Hamásu vzal a jaká je jeho role v hnutí?
„Jahjá Sinvár je velitel... a je to mrtvý muž,“ prohlásil začátkem října mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) Daniel Hagari. „O tomto ohavném útoku rozhodl Jahjá Sinvár. Proto jsou on i všichni jeho spolupracovníci mrtví muži,“ dodal.
Izrael věří, že Sinvár, který je fakticky druhým mužem ve velení Hamásu po vůdci hnutí Ismáílu Haníjovi, se schovává v tunelech kdesi pod Gazou a že s nikým nekomunikuje ze strachu, že jeho signál bude sledován a následně lokalizován.
Sinvár se narodil v uprchlickém táboře Chán Júnis na jižním cípu Pásma Gazy. Jeho rodiče pocházeli z Aškelonu, ale stali se uprchlíky po hromadném vysídlení Palestinců v roce 1948. Vystudoval střední chlapeckou školu v Chán Júnis a následně získal bakalářský titul na Islámské univerzitě v Gaze.
V té době byl Chán Júnis „baštou“ Muslimského bratrstva, jednoho z největších islámských hnutí, které vzniklo v Egyptě na konci dvacátých let minulého století. „Muslimské bratrstvo bylo masivním hnutím pro mladé lidi, kteří chodili do mešit v chudých podmínkách uprchlického tábora,“ řekl Ehud Yaari, člen washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu, který se Sinvárem dělal čtyři rozhovory ve vězení. „A později město nabylo podobného významu pro Hamás,“ dodal.
Sinvár byl poprvé zatčen Izraelem v roce 1982 ve věku 19 let za „islámské aktivity“ a poté znovu v roce 1985. Bylo to v době, kdy si získal důvěru zakladatele Hamásu, šejka Ahmeda Jásina. „Ti dva se velmi, velmi sblížili,“ řekl Kobi Michael, vedoucí výzkumník z Institutu pro studia národní bezpečnosti v Tel Avivu. „Tento vztah s duchovním vůdcem organizace Sinvárovi později poskytl takzvaný haló efekt v rámci hnutí,“ dodal Michael.
Dva roky poté, co v roce 1987 vznikl Hamás, Sinvár založil nechvalně proslulou vnitřní bezpečnostní organizaci Majd. V té době mu bylo 25 let. Majd byl známý především trestáním těch, kdo byli obviněni z takzvaných mravnostních trestných činů. Skupina se zaměřovala na obchody, které skladovaly „sexuální videa“ a také na zabíjení kohokoli, kdo byl podezřelý ze spolupráce s Izraelem. „Některé z nich zabil vlastníma rukama. On na to byl hrdý, mluvil o tom se mnou i s ostatními,“ řekl Yaari.
Podle izraelských úředníků se později přiznal k potrestání podezřelého informátora tím, že přiměl bratra muže, aby ho pohřbil zaživa, přičemž práci musel dokončit pomocí lžíce místo rýče. „Je to typ člověka, který kolem sebe dokáže shromáždit své následovníky a fanoušky. Spolu s mnoha, kteří se ho prostě bojí a nechtějí s ním svádět žádné boje,“ říká Yaari.
V roce 1988 Sinvár údajně plánoval únos a zabití dvou izraelských vojáků. Ve stejném roce byl zatčen a usvědčen za vraždu 12 Palestinců a izraelský soud mu vyměřil čtyři doživotní rozsudky. Sinvár strávil do roku 2011 v izraelských věznicích více než 22 let svého dospělého života. „Dokázal prosadit svou autoritu nemilosrdně, za použití síly. Mezi vězni se prosadil jako vůdce, vyjednával jejich jménem s vězeňskými úřady a prosazoval kázeň mezi vězni,“ uvedl Yaari.
Sinvárovo hodnocení ze strany izraelských úřadů ho popisovalo jako osobu „krutou, autoritativní, vlivnou a s neobvyklými schopnostmi vytrvalosti, mazanosti a manipulace. Je spokojený s málem. Tajemství udržuje i ve vězení mezi ostatními vězni. Má schopnost vést davy.“
Yaariho názor na Sinvára, který si vytvořil během jejich setkání, byl, že jde o psychopata. „Ale říkat o Sinvárovi: ‚Sinvár je psychopat, tečka,‘ by byla chyba. Protože pak tuto zvláštní a složitou postavu nepochopíte,“ řekl Yaari. „Je nesmírně mazaný a chytrý. Chlap, který ví, jak a kdy projevovat svůj osobní šarm,“ dodal.
Během doby, kterou Sinvár strávil za mřížemi, se naučil plynně hebrejsky. Yaari dokonce řekl, že během rozhovorů s ním Sinvár vždy mluvil raději hebrejsky, ačkoliv on sám uměl plynně arabsky. „Snažil se zlepšit svou hebrejštinu,“ řekl. „Myslím, že se snažil využít to, že mluví s někým, kdo hovoří hebrejsky lépe než vězeňští dozorci,“ dodal Yaari.
Sinvár se dostal na svobodu v roce 2011 díky dohodě, která umožnila propuštění 1027 palestinských a izraelských arabských vězňů výměnou za jediného izraelského rukojmí, člena IDF Gilada Šalita. Šalit byl držen v zajetí pět let poté, co byl unesen mimo jiné Sinvárovým bratrem, který je vysokým vojenským velitelem Hamásu.
„Když se Sinvár vrátil do Gazy, byl okamžitě přijat jako vůdce,“ řekl Michael. Hodně z toho podle něj mělo co do činění s jeho prestiží coby zakládajícího člena Hamásu, který obětoval tolik let svého života v izraelských věznicích. „Ale lidé se ho prostě báli. Tohle je člověk, který vraždí lidi rukama,“ pokračoval Michael. „Byl velmi brutální, agresivní a charismatický zároveň,“ dodal.
V roce 2013 byl Sinvár zvolen členem politického byra Hamásu v Pásmu Gazy a v roce 2017 se stal jeho šéfem. Jeho krutá a násilná pověst mu vynesla přezdívku Řezník z Chán Júnis. „Je to člověk, který zavádí brutální disciplínu. Lidé v Hamásu věděli a stále vědí, že pokud neposlechnete Sinvára, riskujete svůj život,“ řekl Yaari.
V roce 2018 na brífinku pro zahraniční média Sinvár podněcoval tisíce Palestinců, aby v rámci protestů proti tomu, že USA přesunuly své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, prolomily hraniční plot oddělující Pásmo Gazy od Izraele. Později téhož roku tvrdil, že přežil pokus o atentát ze strany Palestinců loajálních konkurenční Palestinské samosprávě (PA) na Západním břehu Jordánu.
Podle Michaela ale prokázal i pragmatismus, když podporoval dočasné příměří s Izraelem, výměny zajatců a usmíření s palestinskou samosprávou. Někteří odpůrci ho dokonce kritizovali jako příliš umírněného.
„Vidí sám sebe jako člověka předurčeného k osvobození Palestiny. Ale nejde mu o zlepšení ekonomické situace a sociální služby pro Gazu,“ řekl Yaari. „To totiž není o něm,“ dodal.
Sinvár má blízké vztahy s Íránem. Partnerství mezi šíitskou zemí a sunnitskou arabskou organizací se nemusí zdát na první pohled pravděpodobné, ale obě mají společný cíl, a to zničit stát Izrael a „osvobodit“ Jeruzalém od izraelské okupace.
Írán v současnosti financuje, cvičí a vyzbrojuje Hamás, pomáhá mu budovat jeho vojenské schopnosti a shromažďovat arzenál tisíců raket, které hnutí následně používá k bombardování izraelských měst. „Kdyby nebylo Íránu, odpor v Palestině by nebyl tak silný, jako je teď,“ řekl Sinvár v projevu v roce 2021.
V roce 2015 americké ministerstvo zahraničí oficiálně kategorizovalo Sinvára jako „speciálního globálního teroristu“. V květnu 2021 Izrael provedl nálety na jeho domov a kancelář v Pásmu Gazy.
V dubnu 2022 Sinvár v televizním projevu vyzval lidi, aby zaútočili na Izrael všemi dostupnými prostředky. Analytici Sinvára identifikovali jako klíčovou postavu spojující politický úřad Hamásu s jeho ozbrojeným křídlem, které 7. října vedlo útok na jižní Izrael.
Koho zajímá Hamás Izrael a migrace jen si je tam nechte a každý stát by měl mi plot