Středa 21. února 2024
Svátek slaví Lenka, zítra Petr
Oblačno, déšť 9°C

Blonďák, který chce z EU. Nizozemský vítěz způsobil zemětřesení, připomíná Trumpa a šije do migrantů

  • Autor: ČTK,ver,simao - 
    23. 11. 2023
    18:50

    Geert Wilders, který bývá pro svou rétoriku a kštici platinově blonďatých vlasů přirovnáván k exprezidentovi USA Donaldu Trumpovi, působí v nizozemské politice již čtvrtstoletí. Kvůli svým názorům, zahrnujícím odpor k islámu, je vyšetřován v Turecku a několikrát stanul před soudy i v Nizozemsku. Za politické zemětřesení označují přitom média v západní Evropě jasné vítězství Wildersovy krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV). Pokud by se zastánce vystoupení z EU Wilders stal premiérem, zásadně by to změnilo evropskou pozici Nizozemska, soudí deníky a zpravodajské weby.

  • 1.Musel se štípnout

    Wildersova PVV získala zřejmě 37 křesel ve 150členném parlamentu a o více než desítku mandátů tak porazila proevropské strany na dalších místech. Bruselský web Politico napsal, že tak jasné vítězství zaskočilo i samotnou Wildersovu stranu, která si teprve po nedávném vylepšení své pozice v průzkumech na poslední chvíli zamluvila prostory, v nichž pak její politici společně sledovali sčítání hlasů.

    Ani samotný Wilders zpočátku nemohl uvěřit prvním výsledkům. „Musel jsem se štípnout,“ prohlásil poté. „35 křesel! Největší strana v Nizozemsku!“ vykřikoval podle listu NL Times ve volebním štábu v malé kavárně v Scheveningenu.

    Ostatní strany vyzval, aby se připojily k PVV na jejich „nové cestě kupředu“, která nebude zatížená „jejich vlastními stíny“. Stranu pro svobodu už podle jeho slov nejde ignorovat, protože by to bylo „velmi nedemokratické“ a „voliči by to nepřijali“. „Budeme vládnout,“ slíbil Wilders přítomným ve štábu. Dodal, že je připraven být vůdcem všech Nizozemců a hledat řešení, která „jsou v souladu s ústavou a zákony“.

    „Je na Wildersovi, aby ukázal, že dokáže vytvořit většinu. Nevidím, že se to děje,“ poznamenala už v noci Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, která se stala šéfkou Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) poté, co rezignoval nynější premiér Mark Rutte. Její původně favorizovaná VVD skončila ve volbách na třetím místě.

    Vítěz nizozemských voleb Geert Wilders Vítěz nizozemských voleb Geert Wilders | Reuters

  • 2.Volání po odchodu z EU

    Stranu pro svobodu (PVV) Wilders založil, když v září 2004 odešel z Lidové strany pro svobodu a demokracii strany (VVD), protože se nemohl smířit s jejím pozitivním postojem k otázce vstupu Turecka do EU. Dosud největším triumfem strany PVV byl zisk 24 křesel ve 150členném parlamentu v roce 2010. V minulých volbách v roce 2021 jí voliči zajistili 10,6 procenta a 17 mandátů.

    Ve svém současném programu Wilders vyzývá například k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie či k absolutnímu zastavení přijímání žadatelů o azyl v zemi. 

    Letos, kdy jeho strana kandidovala už v šestých volbách, se její volební zisk více než zdvojnásobil. PVV zvítězila s velkým náskokem a po sečtení 97,9 procenta hlasů má 23,5 procenta.

    Geert Wilders je dlouhodobě předsedou radikálně pravicové Strany pro svobodu (PVV) a dlouholetým kritikem islámu. Geert Wilders je dlouhodobě předsedou radikálně pravicové Strany pro svobodu (PVV) a dlouholetým kritikem islámu. | Reuters

  • 3.Začal mírnit

    V poslední debatě, která se odehrála v úterý v noci, Wilders nicméně zmírnil svou protiislámskou rétoriku a prohlásil, že „by chtěl být premiérem všech Nizozemců, bez ohledu na jejich náboženství či původ“.

    V souladu s tím se jeho předvolební program kromě imigrace, která zůstala hlavním tématem, soustředil i na další témata. V případě svého zvolení se Wilders hodlá zaměřit více na „bezpečnost a zdravotní péči“.

    Druhé místo ve středečních parlamentních volbách zaujala s odstupem osmi procentních bodů společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans.

    Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede nynější ministryně spravedlnosti Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, skončila až třetí se ziskem 15,1 procenta.

    Nizozemská politička Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová Nizozemská politička Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová | Reuters

  • 4.Skandální výroky

    Mezi navrhovaná protiimigrační opatření strany PVV patří obnovení hraničních kontrol, zadržování a vyhošťování nelegálních přistěhovalců, vracení syrských žadatelů o azyl či opětovné zavedení pracovních povolení v rámci EU. „Nizozemsko není islámská země. Žádné islámské školy, korány a mešity,“ píše se v programu PVV.

    Wilders navrhuje zákaz nošení šátků ve vládních budovách. V oblasti zahraniční politiky obsahuje program strany PVV také požadavek referenda o „nexitu“ – odchodu Nizozemska z EU – a posílení vazeb Nizozemska s Izraelem.

    V roce 2008 Wilders vytvořil a vydal kontroverzní protiislámský film Fitna, který vyvolal značnou kritiku. Islám v něm popsal jako „fašistický“ a korán přirovnal k Hitlerově knize Mein Kampf.

    Jeho skandální výroky na adresu přistěhovalců ho opakovaně dovedly před soud a k odsouzení za vyzývání k diskriminaci. Na své internetové stránce také umístil dánské karikatury proroka Mohameda, které vyvolávaly protesty v islámském světě. Za to mu bylo vyhrožováno smrtí.

    Podněcování k nenávisti

    V červenci 2021 potvrdil nizozemský nejvyšší soud jeho odsouzení za urážku Maročanů. Rok předtím ho odvolací soud v Amsterdamu zprostil obvinění z podněcování k nenávisti nebo diskriminaci, potvrdil ale, že Wilders v předvolební kampani v roce 2014 urážel Maročany jako skupinu.

    Politik tehdy na setkání s občany před místními volbami prohlásil, že se v zemi zasadí o snížení počtu přistěhovalců z Maroka, které označil za „špínu“. Soud v roce 2016 dospěl k závěru, že šlo o urážku 400 tisíc lidí marockého původu žijících v Nizozemsku. Wilders tvrdí, že pouze řekl otevřeně to, co si myslí většina Nizozemců.

    Poprvé byl Wilders obžalován už v lednu 2009 z podněcování nenávisti a diskriminace na základě protiislámských prohlášení ve filmu Fitna a též jeho komentářů v médiích. Proces začal v lednu 2010, ale v červnu 2011 byl Wilders zproštěn všech obvinění.

    Volby v Nizozemsku: Geert Wilders Volby v Nizozemsku: Geert Wilders | EPA

  • 5.Předci z Indonésie, manželka Maďarka

    Geert Wilders se narodil 6. září 1963 ve Venlo nedaleko německých hranic a byl vychováván v římskokatolickém duchu, v době dospívání víru opustil.

    Jeho matka se narodila v Indonésii, tehdy nizozemské kolonii, otec byl ředitelem tiskárny. Kariéru začínal v sociálním a zdravotním pojišťovnictví a socioekonomická politika jej přivedla do politiky.

    V roce 1997 jej zvolili do rady města Utrecht a o rok později poprvé po parlamentu. V zemi s více než milionovou muslimskou menšinou (z necelých 18 milionů obyvatel) lidé Wildersovým slovům naslouchají. V prosinci 2007 byl nizozemským populárním rádiem NOS-radio zvolen politikem roku.

    Wilders je ženatý, jeho manželkou je Maďarka Krisztina Wilders (rozená Márfaiová). Brali se v roce 1992, děti nemají.

    Geert Wilders a jeho manželka Krisztina Geert Wilders a jeho manželka Krisztina | Profimedia.cz

  • 6.Několikrát v Česku

    Wilders několikrát také navštívil Českou republiku. V roce 2017 přijel do Prahy na konferenci krajně pravicových stran, v dubnu 2019 pak spolu s předsedkyní francouzského Národního sdružení Marine Le Penovou přijel podpořit kampaň hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) před volbami do Evropského parlamentu. 

    „Vítr změn je tady! Gratulace Geertu Wildersovi k vítězství v nizozemských volbách!“ napsal maďarský premiér Viktor Orbán na sociální síti X s odkazem na známou rockovou baladu skupiny Scorpions Wind of Change. Ta ale ve svém textu reaguje na politické změny ve východní Evropě v roce 1989, pád berlínské zdi a komunistických režimů mimo jiné i v Československu.

    „Gratulace Geertu Wildersovi a PVV k jejich velkolepému výkonu v parlamentních volbách, který potvrzuje rostoucí oddanost obraně národních identit,“ uvedla bývalá předsedkyně francouzského nacionalistického Národního sdružení (RN) Marine Le Penová. „Je to proto, že existují lidé, kteří nechtějí vidět, jak v Evropě uhasíná národní pochodeň,“ dodala.

    Marine Le Penová, Tomio Okamura, Geert Wilders Marine Le Penová, Tomio Okamura, Geert Wilders | ČTK

     

     

  • 7.Ohrožení podpory Ukrajiny? Radují se i v Rusku

    „Pokud získá (Wilders) místo u stolu Evropské rady, mohl by ohrozit evropskou podporu Ukrajiny,“ napsal bruselský web Politico.

    Kladné ohlasy ostatně na výsledek nizozemských voleb zazněly také z Ruska. Například přední prokremelská moderátorka státní televize Olga Skabejevová řekla, že Wildersovo vítězství je prospěšné pro Rusko v jeho válce na Ukrajině.

    „Abychom rozuměli, proč je to pro Rusko důležité, například včera během 17. setkání v ramsteinském formátu stávající nizozemský premiér (Mark) Rutte slíbil stíhačky (ukrajinskému prezidentovi Volodymyru) Zelenskému,“ řekla Skabejevová. Wilders přitom v minulosti chválil Putina a vyslovil se pro ukončení nizozemské vojenské pomoci Ukrajině.

    Skabejevová dále řekla, že „většina rozumného uvažování a příčetnosti“ přichází z evropské krajní pravice, od politiků, „kteří byli až donedávna obvykle nazýváni fašisty“.

    Volodymyr Zelenskyj v nizozemském Eindhovenu, vítá ho premiér Mark Rutte (20. 8. 2023). Volodymyr Zelenskyj v nizozemském Eindhovenu, vítá ho premiér Mark Rutte (20. 8. 2023). | Reuters

  • 8.Zemětřesení

    Francouzský deník Le Monde napsal, že oznámení výsledků vyvolalo ve volebních štábech „skutečný šok“. Podle názoru listu je nečekaný triumf a historicky jednoznačně nejlepší výsledek Wilderse výsledkem toho, že ústředním tématem předvolební kampaně se stala právě migrace. „Aby mohl vládnout, musí nejdříve začít vycházet se stranami pravice či pravého středu, které se zatím vyjadřují opatrně,“ napsal Le Monde.

    Belgický list Le Soir píše o „drtivém vítězství“ a „zemětřesení“ na nizozemské politické scéně. Wildersovi podle deníku mohla pomoci předvolební kampaň Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) dlouholetého premiéra Marka Rutteho, jehož nástupkyně Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová se jasně vymezovala proti migraci.

    „Zdá se, že VVD nevyšla sázka na přitvrzení její migrační politiky v několika posledních měsících, kterým se snažila zabránit odlivu části svých voličů k PVV a dalším stranám krajní pravice,“ uvedl deník.

    Video  Vřelé vítaní na Hradě: Fiala s premiérem Ruttem a unijními špičkami Michelem a von der Leyenovou  - ČTK
    Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

nadčasový MP ( 24. listopadu 2023 12:50 )

Jen když voliči nebudou opět sobecky volit vlastní prospěch, jako se tomu děje. Vyšší důchod, dotace, sociální příspěvky. 😕

nadčasový MP ( 24. listopadu 2023 12:47 )

Volte jedinou vlasteneckou stranu u nás, ŠD. Vyvede nás z EU a stávající strany odejdou do unijního exilu. svycarska-demokracie. cz 👍

nadčasový MP ( 24. listopadu 2023 12:45 )

Tomio je slibotechna, nedokáže nic.

krapotkin ( 23. listopadu 2023 20:30 )

Tomio má kamaráda. Snad se brzy domluví a EU jako spolek nesvéprávných států pod vedením Německa a Francie skončí.

msamec3 ( 23. listopadu 2023 19:44 )

Má pravdu

Zobrazit celou diskusi