Čínský „dýchánek“ Orbána s Putinem znepokojil velvyslance zemí NATO. Vadí jim i kopírování slov Kremlu
Úterní schůzka maďarského premiéra Viktora Orbána s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je „velmi znepokojivá“, shodli se dnes podle agentury AFP na společné schůzce velvyslanci členských zemí Severoatlantické aliance v Budapešti. Je znepokojivé, že se Maďarsko rozhodlo spolupracovat s Kremlem v době ruské války proti Ukrajině, prohlásil americký velvyslanec David Pressman, který jednání svolal.
Putin a Orbán se tento týden v Pekingu účastnili dvoudenního summitu k projektu takzvané nové Hedvábné stezky, který má podle Číny zlepšit obchodní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou. Putin při setkání s Orbánem vyjádřil spokojenost s úrovní vztahů mezi Moskvou a Budapeští. Státníci spolu hovořili tváří v tvář naposledy 1. února 2022, tedy tři týdny před ruskou invazí na Ukrajinu.
Hodnocení setkání Putin-Orbán bylo hlavním tématem dnešní schůzky velvyslanců, na kterou byl přizván také představitel Švédska, uvedla AFP. Skandinávská země o vstup do NATO požádala po napadení Ukrajiny ruskou armádou loni v únoru. Připojení Švédska k NATO ale blokuje Maďarsko a Turecko.
„Všichni jsme znepokojeni, že se maďarský premiér setkal s prezidentem Putinem, zatímco Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině,“ uvedl Pressman. „Je znepokojivé, že se Maďarsko rozhodlo spolupracovat s Kremlem tímto způsobem,“ dodal americký diplomat.
Orbán po vzoru Kremlu mluvil o vojenské operaci
Pozastavil se také nad skutečností, že Orbán se vyhnul slovu válka a hovořil o „vojenské operaci“, čímž kopíruje rétoriku Moskvy. „O naše obavy o bezpečnost se podělíme se spojenci,“ uvedl Pressman.
Pressman se ke schůzce už v úterý vyjádřil na síti X. Na jeho kritiku Orbán reagoval slovy, že „není na americkém velvyslanci, aby určoval maďarskou zahraniční politiku“.
Maďarsko je členem Evropské unie i NATO a schválilo všechny unijní sankce zavedené proti Moskvě. Budapešť se ale některá opatření snaží zmírnit a vůči Rusku zastává smířlivější postoj, poznamenává AFP.
Ve čtvrtek 4. září se v Paříži uskuteční setkání „koalice ochotných“ (skupiny zemí, které vypracovávají plán na podporu Ukrajiny), kterému budou předsedat francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
Jak informuje Le Monde s odkazem na Elysejský palác, schůzka, které se zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se bude konat v hybridním formátu.
„Po setkání Evropanů a Američanů, které se konalo ve Washingtonu 19. srpna, budou hlavy států a vlád diskutovat o práci vykonané v posledních týdnech na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a analyzovat důsledky tvrdohlavého odmítání Ruska uzavřít mír,“ oznámila administrativa francouzského prezidenta.
Média dříve s odvoláním na své zdroje informovala, že se summitu kromě Macrona a Starmera zúčastní i německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Ruská mapa za nejvyšším generálem naznačuje ambice dobýt Odesu a Charkov, píše The Kyiv Independent. Zatímco Moskva veřejně trvá na plné kontrole nad Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblastí, mapa naznačuje možné plány rozšiřující se na Odesu a Charkov, z nichž ani jeden nebyl zahrnut v dřívějších požadavcích.
Česká humanitární organizace Koridor UA vyhlásila sbírku na podporu rehabilitačního centra Mriya na jihu Ukrajiny, které pomáhá dětem s fyzickými i psychickými následky ruské invaze, která začala v únoru 2022. Poptávka po pomoci centra převyšuje jeho možnosti, a každý měsíc tak zůstávají desítky až stovky dětí bez potřebné terapie kvůli tomu, že chybí peníze a kapacity, uvedli zástupci organizace ke spuštění sbírky na platformě Darujme.cz. Přes ni mohou zájemci na fungování centra, které bylo založeno v roce 2023 v Mykolajivu, přispívat.
Centrum poskytuje dětem podle Koridoru UA až sedm druhů druhů terapií včetně hipoterapie a canisterapie, při kterých využívá zvířata evakuovaná z válečných oblastí.
