Francie po vraždě učitele účtuje s radikály. Macron chce problémové přistěhovalce deportovat

Po pátečním incidentu ve škole v Arrasu, při němž mladík nožem zabil učitele Dominiquea Bernarda a další lidi zranil, vyhlásila francouzská vláda nejvyšší stupeň varování před terorismem. Ve školách se bude od 14:00 držet minuta ticha. Ve škole, kde byl přesně před třemi lety zavražděn islamistou učitel Samuel Paty, se k pietě připojí premiérka Élisabeth Borneová a ministr školství Gabriel Attal.

Ministerstvo vnitra nařídilo prefekturám, aby do 48 hodin svolaly v každém departementu poradní skupiny pro vyhodnocování radikalizace, které byly zřízeny v roce 2014. Skupiny a prefektury mají do detailu znovu prostudovat všechny individuální případy, zejména případy cizinců bez legálního pobytu v zemi. „Je potřeba se ujistit, že všechny radikalizované osoby, které mohou být vyhoštěny, už vyhoštěny byly. Nebo příslušné procesy urychlit,“ uvedlo ministerstvo vnitra v oběžníku pro prefektury.

Útočník s nožem zabil na střední škole ve Francii kantora, další lidi zranil. Křičel „Alláhu akbar“

Od loňského února je kvůli válce na Ukrajině velmi problematické nebo prakticky nemožné vyhošťování lidí do Ruska. Úřady ve Francii by se tak nově měly zaměřit na získání příslušných diplomatických propustek, které by vyhoštění do Ruska umožnily. Na Rusko se francouzské úřady zaměřují proto, že v souvislosti s páteční vraždou byl zadržen dvacetiletý Mochammed Mogučkov, který podle francouzských médií pochází z většinově muslimské ruské autonomní republiky Ingušsko. Policie Mogučkova vedla jako radikalizovaného, který ale nemohl být vyhoštěn, protože do země přišel jako dítě.

Ministerstvo vnitra podle AFP dostalo za úkol zaměřit se na „mladé muže ve věku 16 až 25 let s původem na Kavkaze“. Z Kavkazu pocházel jak vrah učitele Patyho, tak muž podezřelý z páteční vraždy.

Borneová přiznala, že útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael mohl být spouštěčem tragédie v Arrasu. V sobotu se Francie zabývala také třemi oznámeními o bombě, kvůli nimž postupně vyklízela muzeum Louvre, zámek ve Versailles a pařížské nádraží Gare de Lyon, připomíná Le Monde.