Propadák Putinova Ruska: Modul Luna-25 narazil do Měsíce! Předního vědce (90) hospitalizovali

Sonda Luna-25 měla na Měsíci přistát v pondělí, jejím úkolem bylo analyzovat půdu a pátrat po vodě v oblasti kolem měsíčního jižního pólu.

Zpráva o nárazu přišla den poté, co Roskosmos ohlásil „nestandardní situaci“ při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ). Operátoři s modulem ztratili spojení o 47 minut později.

Na projektu se měla podílet i Evropská kosmická agentura (ESA), která ovšem po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru s Moskvou přerušila spolupráci. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.

Indická vesmírná mise: Sonda Čandrájan-3 úspěšně dorazila na oběžnou dráhu Měsíce

Luna-25 z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě odstartovala v pátek 11. srpna brzy ráno pomocí rakety Sojuz 2.1b. O dva dny později se na palubě modulu poprvé zapnula vědecká zařízení a Roskosmos až do sobotního odpoledne hlásil hladký průběh letu. Zatím není jasné, co zapříčinilo, že ruští operátoři nad Lunou-25 ztratili kontrolu.

Na přistání na přirozeném satelitu Země mezitím míří také indická sonda Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) s bezposádkovým přistávacím modulem Vikrám. Čandrájan-3 je na oběžné dráze Měsíce už od začátku srpna.

Luna-25 navazovala na poslední lunární misi Sovětského svazu, Luna-24, která v roce 1976 dokázala přistát na Měsíci, odebrat vzorky a vrátit se na Zemi.

Předního fyzika (90) hospitalizovali

Neúspěchu Luny-25 hořce litoval přední sovětský fyzik a astronom Michail Marov (90). „Je tak smutné že nebylo možné s modulem přistát,“ uvedl Marov, který listu Moskevský Komsomolets řekl, že doufá, že budou důvody havárie prodiskutovány a důkladně prozkoumány.

„Byla to pro mně možná poslední naděje, že uvidíme oživení našeho lunárního programu,“ uvedl Marov, který byl následně hospitalizován v Moskvě. Podrobnosti o důvodech jeho hospitalizace nejsou známé.

Podle The Sun utrpěl špičkový astronom a jeden z nejuznávanějších fyziků v Rusku „prudké zhoršení“ svého zdraví a údajně byl klíčovým konzultantem mise. Zároveň oslavoval misi Luna-25 jako vyvrcholení své životní práce, podotýkká The Sun.

„Vesmírné závody“ a Měsíc znovu v popředí zájmu

• Měsíc je jediný přirozený satelit Země. Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je 384.403 km, rovníkový průměr 3476,2 km (zhruba 3,7krát menší než Země), jeho povrch je 0,074 násobkem povrchu Země a hmotnost 0,01 hmotnosti Země.
• Průměrná teplota je zde minus 23 stupňů Celsia. Teploty ale mohou oscilovat mezi více než sto stupni Celsia přes den po více než minus 200 stupňů Celsia v noci.
• Většina hornin na povrchu Měsíce je zřejmě stará až 4,6 miliardy let, tak staré horniny se na Zemi najdou jen výjimečně. Na Měsíci jsou dva základní terénní tvary: staré vysočiny, hojně poseté krátery, které jsou tvořeny původní kůrou Měsíce, a mladší moře (mare), která jsou obrovskými krátery později zaplněnými lávou.
• Dopravit technologii na Měsíc se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2. Ta na Měsíc dopadla. Za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci měkce přistálo, je pak považována sonda Luna 9 z roku 1966. O tři roky později se Američan Neil Armstrong jako první člověk procházel po Měsíci. Do prosince 1972 následovalo Armstronga 11 dalších Američanů.
• Po téměř 40leté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmu světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála před deseti lety čínská sonda Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík a v lednu 2019 čínská sonda Čchang-e 4 poprvé v historii letů do vesmíru úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Zatím poslední sondou, která na Měsíci úspěšně přistála, byl v prosinci 2020 čínský modul Čchange 5.

• Lunární mise nedávno zahájily Spojené státy, Indie a také Rusko, které na Měsíc vyslalo svoji sondu po 47 letech.

• Indická sonda Čandraján-3 by měla na lunárním povrchu přistát 23. srpna rovněž poblíž málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce. Po přistání by mělo vyjet z modulu robotické vozítko Pragján a vydat se na pouť po skalách a kráterech Měsíce, aby shromažďovalo data a fotografie a odesílalo je k analýze zpátky na Zemi.

• Američané chtějí v rámci programu Artemis dostat astronauty zpět na Měsíc do roku 2025. Loni v prosinci byla úspěšně dokončena mise Artemis I, kdy modul Orion obletěl Měsíc a dostal se dál od Země, než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je v plánu zřídit na Měsíci ještě v tomto desetiletí základnu.

• Podle vědců a šéfů vesmírných misí je jedním z hlavních důvodů návratu člověka na Měsíc snaha zjistit, zda se na jižním pólu družice nachází voda. Ta by mohla být důležitá k udržení života na přirozené družici Země a také by se dala vytěžit a přeměnit k výrobě raketového paliva, a tedy pro další vesmírný průzkum, například Marsu. NASA chce také z povrchu Měsíce získávat vzácné horniny ke zpracování a využití na Zemi.