Mučení, nucené potraty a k jídlu hmyz: Takhle to vypadá v severokorejských věznicích

Zprávu neziskové organizace zpracovala stanice CNN, report vznikl na základě stovek výpovědí vězněných Severokorejců, kterým se podařilo hrůzné podmínky přežít, svědků, a dokonce i trýznitelů, již se rovněž nakonec rozhodli Severní Koreu opustit. K dispozici měli aktivisté i oficiální státní dokumenty, satelitní snímky, analýzy a digitální modely věznic. „Účel našeho reportu je jednoduše odhalit porušování lidských práv, ke kterému dochází v severokorejském trestním systému,“ hlavní vyšetřovatel při Korea Futere Kim Či-won podotkl, že k porušování lidských práv dochází i 10 let poté, co OSN ustanovila vyšetřovací misi.

„V porovnání se sovětskými gulagy, severokorejská vězení neslouží k držení a nějaké nápravě, nedá se mluvit ani o soudem odsouzených lidech či o humánních podmínkách. Jejich účelem není ani snížení recidivity a zvýšení veřejné bezpečnosti,“ pokračuje report. „Pravým účelem je izolovat do nich umístěné osoby od zbytku společnosti, izolovat osoby, jejichž chování je v konfliktu s jednotnou autoritou vůdce Kim Čong-una,“ vysvětlují aktivisté.

Šest z deseti Severokorejců živoří: Kimova dcera se mezitím promenáduje v bundě za 41 000!

Report rovněž identifikuje stovky participantů zapojených do násilí páchaného na vězních. „Je to mučení a týrání, oni tomu ale říkají vyšetřovací postup či výslech,“ podle výpovědí i satelitních snímků má KLDR na 206 takových zařízení, kde se stráž a mnohdy i vysoce postavení generálové a představitelé státu dopouštějí zvěrstev na zadržených. Zpráva je plná hrůzostrašných příběhů zadržených Severokorejců, mezi nimi je i výpověď trojice, která se pokusila překročit hranice – i to je v KLDR zločin.

Jedna žena z trojice byla donucena k potratu, byla na přelomu sedmého a osmého měsíce těhotenství, další člen trojice vypověděl, že měl denní příděl 80 gramů pšenice, nucené hladovění u této osoby způsobilo prudký pokles váhy až na 37 kilogramů během necelých 30 dní. Zpovídaný dodal, že hladem jedl šváby i různé hlodavce. Poslední z trojice doplnil, že musel 17 hodin denně po 30 dní setrvávat ve stresové pozici.

Neziskovka Korea Future doufá například v další zpřísnění sankcí nebo v uvaleních nových na KLDR, případně v hlubší šetření. Severní Korea je v podstatě hermeticky uzavřená před cizinci a tato izolace se ještě prohloubila v reakci na pandemii covid-19. Reportéři CNN proto upozornili, že nemohou údaje potvrdit. Nicméně závěry zveřejněné zprávy se plně shodují s nedávným vyšetřováním OSN a reportem, který minulý týden předložila speciální zpravodajka OSN Elizabeth Salmónová. Rovněž ona mluví o tom, že ženy držené ve vězeňských táborech pro politické vězně byly „vystaveny mučení a špatnému zacházení, nucené práci a genderově podmíněnému násilí, včetně sexuálního násilí ze strany státních úředníků“.

KLDR samozřejmě odmítá všechna obvinění týkající se porušování lidských práv a tvrdí, že je to kampaň zorchestrovaná Spojenými státy a namířená proti nim.

„Necítila jsem se jako lidská bytost“

Vyšetřovatelé OSN stejně jako vyšetřovatelé Korea Future zpovídali nespočet bývalých vězňů, kteří mluvili o tom, že kvůli týrání a nelidskému zacházení si přišli „tak dehumanizovaní, že se u nich objevilo přesvědčení, že si to vlastně zaslouží“. Jedna z bývalých vězeňkyň, která ve vězení strávila něco málo přes rok v roce 2015, uvedla, že s ní zacházeli hůře než se zvířetem. Důvod jejího uvěznění? Postěžovala si úřadům na svou bytovou situaci.

„Když se doma staráte o králíky, máte je v kotci, vychováváte je a krmíte je. Ve vězení je to skoro stejné, jste ve své cele, v kotci, skrze mříže vám dávají jídlo. Nechovají se k vám jako k člověku, ale jako ke zvířeti,“ reportéři CNN na výzvu aktivistů nezveřejnili jména Severokorejců, se kterými měli možnost mluvit. Rodiny bývalých vězňů zůstávající v KLDR by mohly být v nebezpečí.

„Cela měla tak 2 metry čtvereční a nebyla jsem tam sama, spaly jsme skrčené, cizí chodidla jsem mívala na rameni. V cele se nedalo hýbat, seděly jsme na kolenou s rukama podél těla a hlavou sklopenou, nesměly jsme zvednout oči, nesměly jsme ani mluvit. Jediné, co bylo povolené, bylo dýchat,“ vylíčila. K jídlu dostávali vězni trochu rýže s kukuřicí, směs, co se obvykle dává zvířatům. „Nebylo to dost, v momentě, kdy jste dojedli, hladověli jste. Z těla se vytratily všechny živiny, nakonec vypadáte jako kůží obalená kostra, jste krok od smrti,“ dodala.

„Když mě pustili, necítila jsem se jako člověk. Myslela jsem, že by bylo lepší, abych umřela, než takhle žít,“ svěřila se tisku.

Praktiky mučení se rozšiřují

Zvěsti o tom, že severokorejská vězení jsou plná mučení a týrání, zvláště pak tábory pro politické vězně, známé také jako „kwalliso“, nejsou žádnou novinkou. Vyšetřování OSN v roce 2014 odhalilo, že Pchjongjang takové tábory používá k umlčování disidentů a že je v nich vězněno kolem 120 tisíc osob. Tehdejší šetření uvedlo, že za poslední desetiletí v táborech zemřely „stovky, spíše tisíce“ politických vězňů, report rovněž zmiňoval „nepředstavitelnou krutost“ věznitelů.

Téměř o 10 let později zpráva Korea Future mluví o tom, že v KLDR se nic nezměnilo, co víc, metody těžkého mučení se rozšířily i do „běžných věznic“, včetně vazebních věznic, a dokonce i do státního zastupitelství. Věznitelé navíc své „umění“ dál prohlubují. Aktivisté píší, že hlavní zodpovědnost nese diktátor Kim Čong-un. „Věznění jsou reedukování skrze těžkou práci, ideologické instrukce a brutální tresty, má je to naučit neochvějné oddanosti režimu,“ vysvětlují aktivisté.

Tajný agent googloval informace o Kim Čong-unovi: Hrozí mu trest smrti!

Či-won vyzvedl odvahu řady bývalých severokorejských vězňů, kteří se nebáli mluvit s aktivisty. „Bylo pro nás hrozně těžké slyšet jejich příběhy, to všechno, čím si museli projít. Nedokážu si ani představit, jak se museli cítit,“ svěřil se pro CNN. Následně zdůraznil, že všechny výpovědi byly ověřovány, aby mohla neziskovka sestavit report.

„Ztratili pojem, co to je mučení. Úřady a strážníci v nápravném zařízení jim řekli, že udělali něco špatného, postupně přijali, že jsou špatní lidé a že si trest zaslouží. To si vsugerovali,“ poznamenal Či-won. „Ani si neuvědomovali, že je systematicky mučí.“ Všichni z neziskovky podle něj tímto faktem byli zhrozeni.

„Myslel jsem, že tak nemůžu žít“

Reportéři CNN měli možnost mluvit i s dalším přeživším. Muž byl vězněn několikrát, včetně roku 2000 a 2017, kdy se pokusil překročit hranice s Čínou, aby si našel práci. Mluvil o tom, že byl svědkem toho, jak stráže znásilňovali vězeňkyně. „Bili nás, nutili nás chodit v předklonu, to byl ale pokrok, v prvním vězení, jsme museli lézt po čtyřech,“ dodal. V cele je drželi po pěti, samozřejmě v nevytápěné cele. „Ale v roce 2017 nám aspoň v zimě dali deky,“ teploty v KLDR v zimě klesají k minus 23 stupňům.

Aktivisté podotkli, že vězení v roce 2000 musel být „horor“, protože muž své věznění v roce 2017 popisoval místy jako „pohodu“. „Někdy byl i den bez bití, až jsem si říkal, že se Severní Korea mění, pak jsem si ale všiml, že stráže v noci znásilňují zadržené ženy, hned jsem věděl, že se za ty roky nic nezměnilo,“ připustil Severokorejec.

„Jednou mě zbili tak těžce, až jsem si pomyslel, že takhle nejde žít. Rozbil jsem okno, popadl kus skla a zapíchl jsem si ho do břicha,“ muž přežil. „Něco se zlepšilo, v roce 2017 jsme dostávali jídlo, skoro stejné jako stráž, v roce 2000 nám dávali jen zeleninový vývar. Oslovovali nás: soudruzi, to v roce 2000 na nás volali jen: zku*vysynové,“ doplnil.

Zločiny proti lidskosti

Zástupce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v jihokorejském Soulu James Heenan komentoval, že mnoho uprchlíků z KLDR nezná koncept mučení. „První krok je pomoct jim rozpoznat týrání, aby pochopili, co se jim stalo. Když s nimi mluvíme, dostaneme zpravidla syrovou a surovou verzi událostí jejich příběhu. Někdy chápou, že se jim přihodilo něco špatného, někdy se domnívají, že systém tak prostě funguje. Jejich přístup je někdy: Zbili mě, protože jsem si to zasloužil/a. Je pro nás zásadní, aby znali svá lidská práva,“ objasnil Heenan.