Vyzvala Lukašenka na souboj, teď dostala 15 let natvrdo: Cichanouskou odsoudili v nepřítomnosti
Běloruský soud dnes vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a uložil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu a soudní proces se konal v její nepřítomnosti. Soudce podle běloruské tiskové agentury Belta uznal Cichanouskou vinnou mimo jiné ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci nebo ze založení a vedení extremistické skupiny. Cichanouská už dříve proces označila za zinscenovaný a za pomstu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.
Vinnými dnes soudce uznal také další obžalované ve stejném procesu, upozornil běloruský opoziční server Naša Niva. Jeden z opozičních předáků a bývalý ministr kultury Pavel Latuška dostal podle Belty trest 18 let vězení a zbylí tři obžalovaní po 12 letech za mřížemi. Všichni čtyři žijí v zahraničí a byli souzeni v nepřítomnosti. Pokud by se Cichanouská nacházela v Bělorusku, musela by si trest odpykat v trestanecké kolonii s obecným režimem, píše Naša Niva.
Ruská agentura TASS uvedla, že soudce shledal Cichanouskou vinnou rovněž z vlastizrady. Belta nicméně toto obvinění výslovně nezmiňuje. Vyjmenovává však další trestné činy, mezi nimi například jednání směřující k podněcování společenské nenávisti. Běloruská prokuratura žádala pro Cichanouskou a Latušku 19 let vězení, pro další tři obžalované 12 let za mřížemi.
Všech pět dnes odsouzených běloruských opozičních představitelů opustilo svou vlast po bezprecedentních protestech, které zachvátily zemi v roce 2020. Bělorusové tehdy vyšli do ulic demonstrovat proti dlouholetému autoritářskému vůdci, kterého úřady vyhlásily vítězem dalších prezidentských voleb. Opozice a Západ považují hlasování za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznávají, ve volbách podle nich zvítězila právě Cichanouská. Ta v prezidentských volbách kandidovala místo svého uvězněného manžela Sjarheje.
Lukašenkův režim občanské protesty brutálně potlačil. Podle nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku v současné době téměř 1500 politických vězňů. Patří mezi ně i manžel Cichanouské, jehož běloruský soud už v roce 2021 odsoudil k 18 letům vězení, když ho uznal vinným z přípravy a organizace hromadných nepokojů a z podněcování sociální nenávisti. Cichanouski obvinění odmítl.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Běloruský Lukašinec s ruským Putinovičem mají smrt před očima a čas se jim krátí.
Za jejich hlavy byly vypsány tučné odměny!