Sobota 24. února 2024
Svátek slaví Matěj, zítra Liliana
Zataženo, déšť 8°C

Zatočili s kritikem, který srovnal Lukašenka s Hitlerem: Nositel Nobelovky dostal 10 let

Aktualizováno -
3. března 2023
18:29
Autor: ČTK, simao - 
3. března 2023
10:54

Soud v Minsku dnes odsoudil běloruského disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého k deseti letům vězení. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden uprchl do ciziny a byl souzen v nepřítomnosti, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení, oznámili reportéři ruských a běloruských médií ze soudní síně. Premiér Petr Fiala (ODS) odsoudil dnešní verdikt soudu v Minsku a vyzval běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby politické vězně ve své zemi propustil. 

Srovnal Lukašenka s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem. A nejen to. „Hitler taky ztrácel kontakt s realitou, nevěděl, co se děje venku, co se děje na západě nebo na východě, ale pořád spřádal plány na vítězství ve válce,“ uvedl před časem pro Aktuálně.cz Bjaljacki.

Cichanouská: Ales celý život bojoval proti tyranii.

O verdiktech informovala také nevládní organizace Vjasna, kterou šedesátiletý Bjaljacki vede. Běloruské úřady Vjasnu, která informuje o porušování lidských práv v zemi, zakázaly jako extremistickou organizaci.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, označila dnešní rozsudky za „prostě děsivé“ a vybídla k boji s „ostudnou nespravedlností“ a za osvobození odsouzených. „Ales věnoval celý život boji proti tyranii. Je opravdovým hrdinou Běloruska a bude ctěn dlouho poté, co diktátor bude zapomenut,“ napsala na twitteru v narážce na režim Alexandra Lukašenka. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková označila na twitteru celý proces za „frašku“. Běloruští aktivisté byli podle ní odsouzeni k dlouhým trestům jedině kvůli svému boji za práva a důstojnost krajanů.

Polský premiér Mateusz Morawiecki označil verdikt za skandální. „Přestože úřady se jej snažily mnohokrát umlčet, Ales Bjaljacki neustoupil ani o krok ve svém boji za lidská práva a demokracii v Bělorusku. Polsko je rozhodně proti politickým procesům a vyzývá k osvobození nespravedlivě odsouzených,“ napsal.

Pašování a organizování protestů

Soudkyně Maryna Zapasniková kromě Bjaljackého odsoudila i jeho zástupce Valjancina Stefanoviče, koordinátora kampaně za svobodné volby, právníka Uladzimira Labkoviče a v nepřítomnosti ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb.

Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu. Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.

Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.

Nobelovku přebírala manželka

Bjaljacki loni získal Nobelovu cenu za mír společně s ruskou organizací Memorial, proslulou odhalováním zločinů komunismu a ochranou lidských práv, a ukrajinským Centrem pro občanské svobody, které se mimo jiné věnuje vyšetřování potenciálních ruských válečných zločinů na Ukrajině.

Za Bjaljackého musela cenu převzít jeho manželka, protože běloruský disident byl už ve vězení. Bjaljackého přátelé pokládají proces za pomstu Lukašenkova režimu.

Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová uvedla, že soudní proces a rozsudek je pro Bjaljackého tragédií. „Ales Bjaljacki je jedním z předních bojovníků za demokracii, svobodu a lidská práva v Bělorusku. Soudní případ a obvinění proti němu jsou politicky motivované,“ řekla Reissová-Andersenová. „Případ, rozsudek nad ním, je pro něj osobně tragédií. Ukazuje však také, že režim v Bělorusku netoleruje svobodu projevu a opozici. Je nám líto, že musí ve svém boji pokračovat tím, že je držen ve vězení,“ dodala.

Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení, zatímco pro další spoluobviněné 11, deset a devět let vězení.

Represe pokračují

„Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.

Soudní síň během vynášení verdiktu zaplnili posluchači policejní školy, veřejnost se tak nedostala do sálu, zahraniční diplomaté ani do soudní budovy. Zakladatele ruského Memorialu Olega Orlova, který se chtěl soudu zúčastnit, nepustili ani do Běloruska. Orlov označil proces za „projev fašismu“, napsal opoziční portál Naša Niva.

Podle ochránců lidských práv je nyní v běloruských věznicích asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50 000 lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.

Lipavský: Vrchol cynismu. Pravdu neumlčí

„Soud v Minsku dnes odsoudil na deset let do vězení laureáta Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého. Další spoluobviněné poslal také na dlouhé roky do vězení. Politické procesy Lukašenkova režimu rozhodně odsuzuji. Vyzývám prezidenta Lukašenka, aby politické vězně propustil,“ napsal Fiala na twitteru.

Šéf české diplomacie uvedl, že odsouzení laureáta Nobelovy ceny míru a šéfa lidskoprávní organizace Vjasna i dalších aktivistů za lidská práva v Bělorusku je vrcholem cynismu a dalším aktem bezpráví páchaného Lukašenkovým režimem. „Pravdu ale nelze umlčet,“ dodal Lipavský.

Video  Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v rozhovoru pro Blesk  - Maxmilián Nový
Video se připravuje ...

Přehledně: Kdo je Ales Bjaljacki?

  • Ales Bjaljacki, který se stal loni jedním z nositelů Nobelovy ceny za mír, patří k předním ochráncům lidských práv v Bělorusku. Vede organizaci Vjasna, která monitoruje porušování lidských práv v zemi. Založena byla v roce 1996 a původně působila pod názvem Vjasna 96.
  • V roce 2003 administrativa prezidenta Alexandra Lukašenka zrušila Vjasně státní registraci, označila ji za extremistickou organizaci.
  • Od července 2021 je Bjaljacki ve vězení. Zatčen byl při razii v sídle organizace Vjasna oficiálně za daňové úniky, úřady později obvinění rozšířily. V lednu s ním začal proces, dnes byl odsouzen na deset let do vězení.
  • Za mřížemi byl Ales Bjaljacki již v letech 2011 až 2014. V listopadu 2011 byl odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení, oficiálně za daňové úniky. Nepřiznáním daně z příjmu údajně způsobil státu škodu přes 757 milionů běloruských rublů (1,8 milionu korun).
  • Bjaljacki přijímal peníze od západních dárců pro vězněné běloruské opoziční aktivisty, které režim odsoudil za účast v protestech proti prezidentu Lukašenkovi. Bjaljacki přijetí peněz nepopíral, ovšem prostřednictvím svých právníků se bránil argumentem, že nebyly jeho osobním majetkem, a tudíž dani z příjmu nepodléhaly. V červnu 2014 se předčasně dostal na svobodu.
  • Jeho zatčení způsobilo nedopatření ze strany Litvy a Polska, které předaly Minsku kompromitující údaje o účtech disidentů. Tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski se za omyl omluvil.
  • Bjaljacki byl jedním z členů opoziční koordinační rady, kterou v roce 2020 ustavila běloruská opozice, aby zpochybnila Lukašenkovo znovuzvolení prezidentem. Lukašenko vládne Bělorusku od roku 1994. Podle odpůrců režimu byly výsledky voleb zfalšovány; výsledky odmítla uznat i EU. Protesty proti výsledkům voleb provázela brutalita policie a zatýkání. Téměř všichni členové opoziční koordinační rady byli uvězněni nebo vyhnáni do exilu, včetně šéfky opozice Svjatlany Cichanouské, která v srpnu 2020 odešla do Litvy.
  •  Bjaljacki se narodil 25. září 1962 v ruském městečku Vjartsilja v Karelské autonomní oblasti u hranic s Finskem v běloruské rodině, která do Ruska odjela za prací. O dva roky později se s rodiči vrátil do Běloruska.
  • Na Homelské státní univerzitě vystudoval historii a filologii a poté byl učitelem. Koncem 80. let působil v různých neformálních literárních spolcích a kriticky vystupoval proti sovětskému režimu. V roce 1989 získal na Literárním institutu Běloruské akademie věd doktorát. V letech 1989 až 1998 byl ředitelem Literárního muzea Maksima Bahdanoviče a v letech 1991 až 1995 byl zastupitelem v Minsku. Byl také členem Svazu běloruských spisovatelů.
  • Bjaljacki byl rovněž viceprezidentem Mezinárodní federace pro lidská práva a v roce 2005 získal cenu Homo Homini organizace Člověk v tísni, kterou mu osobně předal bývalý český prezident Václav Havel.
  • V září 2012 byl vyhlášen laureátem Ceny Lecha Walesy a v roce 2013 se stal historicky prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva. V roce 2020 běloruská opozice získala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
  • Na Nobelovu cenu za mír byl nominován několikrát, na loňské předání ceny mu režim neumožnil vycestovat, v té době byl již vězněn, a ceremoniálu v Oslu se zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Úřady mu ani nedovolily poslat projev k příležitosti slavnostního předání Nobelovy ceny za mír.
  • V polovině února ve své závěrečné řeči u soudu vyzval k „národnímu usmíření“ mezi běloruskými úřady a opozicí. „Už toho bylo dost, musíme zastavit tutu občanskou válku,“ řekl . Úřady rovněž vyzval k vyhlášení amnestie pro všechny politické vězně a zastavení represí vůči disidentům.
  • Bjaljacki má s manželkou Nataljí syna Adama.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Zobrazit celou diskusi