Americké volby se blíží, o co se hraje? Pro Bidena může ztráta většiny znamenat problém

Volby, které letos proběhnou 8. listopadu, přichází již tradičně v polovině mandátu současného prezidenta, nazývají se tedy „midterm elections“ nebo zkráceně midterms. Letos je při nich voleno 36 guvernérů, 35 členů stočlenného Senátu a celá Sněmovna reprezentantů a můžou velmi silně poznamenat zbytek prezidentova mandátu, který končí v roce 2024. Jsou tradičně vnímány jako barometr voličských nálad v půlce prezidentova mandátu a prezidentova strana v nich často ztrácí.

Demokraté zatím drží těsnou většinu

Od druhé světové války strana úřadujícího prezidenta ztratila při jeho prvních midterms průměrně 29 mandátů ve Sněmovně reprezentantů a 4 v Senátu. Pouze v 5 případech pak aspoň v jedné z komor Kongresu křesla získala. Vzhledem k tomu, že ve Sněmovně reprezentantů demokraté nyní drží většinu pouze o 9 křesel a v Senátu pak pouze díky rozhodujícímu, 101. hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové, tak současná situace pro Bidenovu administrativu nevěstí nic dobrého. 

Zároveň i přesto, že demokraté nyní kontrolují prezidentský post i obě komory Kongresu, nedává současná těsná senátní většina Bidenově administrativě možnost prosadit zákony dle libosti. Kvůli možnosti tzv. fillibusteru, neboli časově neomezené obstrukce, lze v americkém Senátu prosadit velkou část zákonů pouze se silnou většinou 60 senátorů. 

Ze stovek soubojů je otevřených jen menšina

Pozornost se bude tradičně soustředit primárně na několik hlavních soubojů. Vzhledem k americkému systému dvou stran, volebnímu systému a polarizaci společnosti je totiž u velké většiny mandátů takřka předem rozhodnuto, která strana v nich zvítězí. Nedávná analýza CBS tak například našla pouze 81 z celkových 435 mandátů ve Sněmovně reprezentantů, které jsou kompetitivní, neboli v nich jedna ze stran vítězí o méně než 5 %. 

Rusko nemůže vymazat suverénní stát z mapy, hřímá Biden. Putinovu anexi odsoudilo shromáždění OSN

Podle Cook Political Report mají v součanosti republikáni takřka jistých 189 křesel a dalších 22 mají velkou šanci získat, u demokratů se jedná o 162 jistých křesel a 31 pravděpodobných. Největší boj se tak svede o zbývajících 31 křesel, ze kterých by demokraté pro udržení většiny potřebovali získat 25, zatímco republikánům by pro získání většiny stačilo 7.

Ze senátních mandátů, o kterých budou letos američtí voliči hlasovat, jich pak CBS klasifikovala jako kompetitivní pouze 10 – 3 z nich pravděpodobně připadnou republikánům, 3 demokratům a zbývající 4 jsou v současnosti nerozhodná. Vzhledem k současnému rozložení sil jsou tak republikáni favority na to, aby získali většinu ve Sněmovně reprezentantů, zatímco u Senátu je situace nejasná a bude záležet na tom, jak dopadne 10 výše zmiňovaných kompetitivních soubojů.

Přijít o většinu může pro Bidena znamenat problémy

Pokud by Biden o většinu v jedné či dokonce obou komorách přišel, zbytek jeho mandátu by mu to silně zkomplikovalo. Kromě obtíží s prosazením zákonů by mu s většinou v Senátu republikáni mohli například blokovat nově jmenované členy kabinetu či Nejvyššího soudu (pokud by se nějaké místo uvolnilo), jak to dělali předchozímu demokratickému prezidentovi Baracku Obamovi. Ten v březnu 2016 navrhnul současného ministra spravedlnosti Merricka Garlanda na místo uvolněné po smrti Antonina Scalii, republikáni ale odmítli do konce Obamova mandátu jeho nominaci zvážit či o ní hlasovat a uvolněné místo pak následně zaplnil až Donald Trump.

Znásilněná dívka (10) šla na potrat v Indianě, potvrdil detektiv. Šokující případ hýbe i politikou v USA

Garland pak byl jedním ze 3 soudců, které Trump do devítičlenného sboru jmenoval. Všichni 3 pak například hlasovali v letošním rozsudku Dobbs v. Jackson Women's Health Organization pro rozhodnutí, že právo na potrat není v USA garantováno ústavou, což otřáslo Amerikou a udělalo z potratů jedno z klíčových témat letošních voleb. Spolu s potraty pak hlavními tématy letošních midterms pravděpodobně budou inflace a ekonomika, zbraně a zároveň i volby samotné.

Porážku ve volbách Trump neuznal

Letošní volby jsou totiž prvními volbami od prezidentských voleb 2020, ve kterých Joe Biden porazil Donalda Trumpa. Trump však od té doby oficiálně porážku neuznal a jeho lež, že volby byly ukradené nadále žije vlastním životem, a to i i přes kolem 60 soudních rozhodnutí, podle kterých volby proběhly férově a podle kterých žádné důkazy o údajných volebních podvodech neexistují.

Nejvýznamnější událost, kterou tato lež způsobila, se odehrála 6. ledna 2021, kdy příznivci bývalého prezidenta ve snaze zamezit certifikaci výsledků voleb vnikly do budovy Kapitolu, která musela být evakuována. Tento útok vedl k impeachmentu Donalda Trumpa, což je proces ústavní žaloby, který může vést až ke zbavení funkce, a v současnosti je útok předmětem vyšetřování komise Sněmovny reprezentantů.

Proběhnou příští volby férově?

Trump má však i nadále silný vliv na Republikánskou stranu a velká část jejích příznivců a zákonodárců jeho lži i nadále věří, jak by tedy potenciálně reagovali na další porážku zůstává otázkou. Kromě Kongresu pak budou letos voleni i guvernéři či různí lokální úředníci, což může mít letos větší význam než kdy jindy. Jsou to totiž právě lokální úřady a úředníci, kteří počítají a certifikují hlasy na státní úrovni. Amerika je zároveň „jedinou západní demokracií, kde jsou volební úředníci voleni a nejsou státními zaměstnanci,“ píše BBC.

Sněmovna USA si předvolala Trumpa. Exprezident bude muset svědčit o útoku na Kapitol

Pokud by se na tyto pozice měli dostat zastánci Trumpovy lži o ukradených volbách, což na mnoha místech není vůbec nereálné, mohlo by to mít velký vliv na volby za dva roky. Jednotlivé státy by tak například mohly změnit volební pravidla, výsledky neuznat či se je pokusit změnit, což by mohlo vést k další erozi důvěry ve férovost volebního procesu a demokratické instituce.

Na mnoha místech v USA byly již nyní od posledních voleb zpřísněny pravidla pro registraci voličů či korespondenční volbu. Podle republikánů se jedná o prevenci volebních podvodů, demokraté naopak tvrdí, že se jedná o diskriminační opatření, jejichž cílem je ztížit přístup k volbám demografickým skupinám, které by spíš volily demokratické kandidáty.