Dánové jsou bez proudu: Na ostrově u poškozeného Nord Streamu došlo k totálnímu výpadku elektřiny
Dánský ostrov Bornholm postihl dnes blackout kvůli výpadku transformátoru. Ostrov se nachází v Baltském moři nedaleko míst, kde výbuchy poškodily potrubí plynovodů Nord Stream 1 a 2. O výpadku proudu na ostrově se 40.000 obyvateli informovala dánská veřejnoprávní mediální společnost DR. Blackout způsobil výpadek švédské trafostanice, která dodává elektřinu podmořským kabelem, uvedla později společnost E.ON.
Nic nenasvědčuje tomu, že by výpadek na ostrově Bornholm způsobilo poškození samotného kabelu, uvedl mluvčí švédské pobočky německé energetické firmy. Úřady předtím zprovoznily místní elektrárnu, která vyrábí elektřinu pro ostrov.
Vyšetřování škod v místech úniku plynu na plynovodech Nord Stream 1 a 2 posílilo podezření ze sabotáže, uvedla minulý týden švédská tajná policie. Čtyři úniky z plynovodů ve švédské a dánské výlučné ekonomické zóně vedle Švédů vyšetřují i Dáni.
Evropské státy už dříve uvedly, že mají podezření, že plynovody byly poškozeny záměrně. Rusko, jehož polostátní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, ze sabotáže obvinilo Západ, konkrétně Spojené státy. Washington jakékoliv zapojení do incidentu odmítl.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
Zobrazit celý online
Za devět měsíců se zvýší porodnos o 100 %