Dodávky plynu z Nord Streamu 1: Turbína má závadu, plynovod zůstane mimo provoz na dobu neurčitou
Údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz. Uvedla to dnes ruská plynárenská společnost Gazprom. Neupřesnila, kdy by se dodávky tímto plynovodem mohly obnovit. Rusko už předtím uvedlo, že nevylučuje další přerušení dodávek plynu podmořským plynovodem Nord Stream 1 do Evropy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova budou možná nutné další údržbové práce, protože nejsou k dispozici žádné technické rezervy. Uvedla to dnes agentura Interfax. Podle německé firmy Siemens Energy nicméně zjištěný problém nepředstavuje důvod k přerušení provozu.
Rusko již ve středu kvůli údržbářským pracím dodávky plynovodem Nord Stream 1 přerušilo. Podle původních informací měla odstávka skončit v sobotu ráno. Gazprom dnes ale uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja, takže není možné zajistit bezpečný provoz. Dodal, že zaslal šéfovi firmy Siemens Energy dopis o zjištěných závadách a potřebě jejich odstranění.
„Takovéto úniky obvykle nemají vliv na provoz turbíny a lze je utěsnit na místě. Je to rutinní procedura v rámci údržbářských prací,“ uvedla nicméně firma Siemens Energy. „Ani v minulosti výskyt takovéhoto typu úniku nevedl k přerušení provozu,“ upozornila. Navíc dodala, že v kompresorové stanici Portovaja je dostatek dalších turbín k zajištění jejího provozu.
Původně mělo přerušení trvat 3 dny
Ruský plynárenský gigant Gazprom původně oznámil přerušení dodávek plynu tímto plynovodem na tři dny, a to do sobotního rána. Podle záznamů o rezervaci na přepravu suroviny by se dodávky měly v sobotu skutečně obnovit, protože rezervace jsou na úrovni před aktuální údržbou. Představují tak asi 20 procent kapacity plynovodu. Prozatímní obnovení dodávek potvrzují také aktuální údaje na webu společnosti Nord Stream AG, která plynovod provozuje.
„V provozu je pouze jedna turbína,“ řekl ale dnes Peskov. Gazprom podle něj nemůže za to, že je ohrožena spolehlivost potrubí Nord Stream 1, které vede po dně Baltské moře.
Peskov už dříve řekl, že Gazprom je schopen dostát svým závazkům, ale že Evropa firmě postavila do cesty „právní a technické překážky“ kvůli sankcím souvisejícím s válkou na Ukrajině. Mluvil také o krizovém scénáři. Evropská unie považuje tvrzení Kremlu za záminku.
Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 do Německa na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou a sankcemi, které podle ní brání návratu a instalaci plynové turbíny. Snížený tok plynovodem zkomplikoval celé Evropě snahu získat dostatek plynu na zimu.
Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Z Německa jsou na něj navázány plynovody do dalších zemí, včetně České republiky.
Gazprom uvedl, že poslední zbývající turbína v kompresorové stanici musí být obsluhována každých 1000 pracovních hodin. Další přerušení dodávek by tedy mohlo nastat v polovině října, uvedla agentura DPA.
Ukrajinští energetici plně obnovili dodávky elektřiny do všech zařízení Černobylské jaderné elektrárny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo energetiky. O den dříve úřady informovaly o přerušení vnějšího napájení nyní už nefunkční atomové elektrárny kvůli ruskému dronovému náletu na rozvodnu ve městě Slavutyč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že výpadek proudu trval přes tři hodiny.
Podle ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové úroveň radiace v zařízení nepřekračuje normy a obyvatelé nejsou ohroženi. O den dříve ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že kvůli ruskému útoku na Slavutyč se bez elektřiny ocitla i Černobylská jaderná elektrárna, kde vznikla mimořádná situace. Bez napájení zůstalo klíčové zařízení, které izoluje zničený čtvrtý energetický blok Černobylské jaderné elektrárny a zabraňuje úniku radioaktivních materiálů do životního prostředí, uvedl resort.
„Letadla podobná dronům byla pozorována a hlášena v regionu Dithmarschen, v okrese Rendsburg-Eckernförde, stejně jako nad Kielem – včetně kritické infrastruktury a vojenských zařízení,“ potvrdila Sabine Sütterlinová-Waacková, ministryně vnitra německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, informace z minulého týdne.
Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.
„Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami,“ uvedla ministryně koncem září. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno. Nyní upřesnila, že šlo o různé typy a velikosti. „Jsou to očividně typické nástroje hybridní války,“ dodala.
V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.
„Oděso, prosím, zůstaňte na bezpečných místech! Město je pod útokem nepřátelských bezpilotních letadel,“ napsal v noci na telegramu starosta města Hennadij Truchanov. Později informoval o odvolání leteckého poplachu v Oděské oblasti.
O zvucích explozí ve městě informovali svědci na místě, píše RBK-Ukrajina. Z dostupných zpráv není zcela jasné, zda výbuchy znamenaly zásahy nějakých míst nebo likvidaci dronů protivzdušnou obranou. BBC s odvoláním na místní telegramové kanály píše, že drony zasáhly energetický objekt, a informuje o výpadcích v dodávkách elektřiny či vody v některých čtvrtích a také o rozsáhlém požáru.
Plyn z Ukrajiny?
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz usilovně pracuje na zvyšování produkce zemního plynu a mohla by dodávat evropským státům plyn pro topnou sezonu v příštím roce. Agentuře Reuters to řekl generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. Někteří odborníci z odvětví jsou nicméně k jeho plánům skeptičtí.
Evropské země se nyní snaží zbavit závislosti na ruském plynu. Reagují tak na ruský útok na Ukrajinu a na následné omezování dodávek ruského plynu do Evropy. Podle Vitrenka by Naftogaz mohl chybějící ruský plyn nahradit, pokud získá investice a know-how od západních odborníků, a to například prostřednictvím obdoby amerického Marshallova plánu, který pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce.
„Pracujeme na nových projektech, které mohou opravdu výrazně zvýšit těžbu na Ukrajině, a to o deset až 30 procent,“ uvedl Vitrenko.
