Ministři EU schválili plán úspor elektřiny. Energetickým firmám přerozdělí zisk
Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody dnes oznámilo české předsednictví v Radě EU.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. „Špičkové hodiny“ mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí unie. Cílem je minimalizovat využívání paroplynových elektráren, které vstupují do hry v časech maximální poptávky a jejichž vysoké náklady tlačí cenu elektřiny na dříve nevídané hodnoty.
Třetím pilířem přijatého souboru je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.
EU doufá, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Podle odhadů Evropské komise (EK) by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince.
„Máme shodu,“ uvedl dopoledne na twitteru český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který dnešnímu jednání předsedá. „Tentokrát jsme schválili mechanismus, který umožní vrátit peníze vybírané kvůli vysokým cenám energií zpět domácnostem a firmám,“ dodal. Po dnešní „politické dohodě“ jsou unijní krizová opatření v zásadě hotová, jejich definitivní schválení se čeká příští týden.
Společný postup EU přichází poté, co řada zemí zavedla národní opatření ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií a odvrátit rozsáhlé sociální problémy či uzavírky ve výrobě. Velkoobchodní cena elektřiny se v unii v létě vyšplhala až na 1000 eur za MWh, načež tento měsíc klesla zhruba na polovinu. Unijní činitelé nárůst připisují především Rusku, které dramaticky snížilo dodávky plynu, což vedlo k prudkému zdražení suroviny.
Evropský blok aktuálně hledá cestu, jak tento vývoj zvrátit, zatím ovšem nenachází shodu na konkrétním způsobu. Mnohé členské země volají po zastropování ceny plynu importovaného na lodích i sítí plynovodů, Evropská komise ovšem dává najevo, že preferuje jiné cesty.
