EU se dohodla na dalších sankcích proti Rusku. Postihnou Sberbank i oligarchy
Státy Evropské unie se dnes shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří rovněž postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem.
EU od únorového začátku ruské invaze schválila řadu bezprecedentních opatření včetně částečného embarga na dovoz ruské ropy. Nová sada, na jejímž přijetí se státy shodly pět dní od pátečního návrhu Evropské komise, má především zefektivnit dosavadní opatření a mimo jiné zamezit tomu, aby Rusko svalovalo vinu za nefungující distribuci potravin na unijní sankce.
Kromě toho se rozšíří počet jedinců a firem, kterým EU zmrazila majetek a zakázala cesty na své území. Mezi nově potrestanými figurují politici, oligarchové a jejich příbuzní či představitelé armády. Na seznam přibude největší ruský bankovní dům Sberbank, jemuž již Unie v rámci minulých sankcí zakázala přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT.
Podle diplomatů se postihy budou vztahovat také například i na vůdčí členy motorkářského klubu Noční vlci, který má úzké vazby na prezidenta Vladimira Putina.
Evropský blok by měl sankce formálně schválit ve čtvrtek. Po jejich zveřejnění v unijním věstníku se seznam potrestaných Rusů rozšíří na více než 1200 a firem či institucí bude přes sto.
Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).
„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.
Oznámil současně, že schválil návrh zákona, který obnoví povinnost všech příslušníků SBU podávat majetková přiznání. „Tím se zajistí, že jejich životní styl a majetek budou podléhat kontrole a odpovědnosti, stejně jako je tomu v jiných státních orgánech, a to nejen v rámci bezpečnostních složek,“ dodal Zelenskyj a vyzval poslance, aby zákon neprodleně přijali.
Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.
Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot.
„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.
Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.
Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka.
Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.




















