Alžbětino kouzlo drželo republikány při zemi. Ztratí teď Karel III. Austrálii či karibské země?

„Odpočívejte v pokoji, královno Alžběto II. Myslíme na její rodinu a všechny, kdo ji milovali,“ tweetoval předseda australských Zelených, poslanec Adam Bandt. A ihned dodal: „Teď se musí Austrálie hnout kupředu. Potřebujeme smlouvu s prvními národy a potřebujeme se stát republikou,“ nečekal s nastartováním diskuze o útlaku domorodců a o státním zřízení ani pár dní, než panovnice spočine v hrobce.

Premiér Anthony Albanese opozičního poslance přes média zpražil slovy „Dnes není den pro politiku“. V hloubi s ním ale nejspíš souhlasí, jak uvádí server Daily Beast. V čele vlády stojí labourista od května a jmenoval do ní i podministra pro záležitosti republiky.

Referendum o republice v následujících čtyřech letech premiér vylučuje – zároveň ho ale slibuje, pokud po té době získá i druhý mandát. Minulé referendum roku 1999 dopadlo ještě ve prospěch monarchie (necelých 55 % hlasů). To příští už by mohlo mít opačný výsledek.

„Oficiálně už je mašinérie nástupnictví v pohybu. Karlův portrét se od příštího roku začne objevovat na australských mincích, australské pasy se začnou vydávat v jeho jméně místo ve jméně královny,“ dodává Daily Beast. „Ale je potřeba formální krok parlamentu, aby Karla přijala za hlavu státu – a republikáni se mohou rozhodnout, že bude jednodušší se s tím neobtěžovat.“

Referendum už se chystá

Referendum rovněž nyní slibuje i karibský stát Antigua a Barbuda. Sotva tamní nástupnická rada potvrdila Karla III. v roli nového krále, připomněl premiér Gaston Browne, že už dříve naplánoval referendum o vyhlášení republiky. Souostroví je nezávislé od roku 1981.

„Nepředstavuje to žádnou neúctu vůči monarchovi, není to nepřátelský čin nebo spor Antiguy a Barbudy s monarchií,“ ujišťuje levicový premiér, který je u moc už osm let a příští rok se čeká jeho znovuzvolení. „Je to finální krok k uzavření nezávislosti, abychom se stali skutečně suverénním státem,“ cituje ho server ITV. Dodává však, že se nejedná o palčivé téma, které by občané nějak vášnivě řešili. „Myslím, že většina lidí se o tom ani neobtěžuje přemýšlet.“

Kate s Williamem v Karibiku „vypískali“ a problém s helikoptérou

Loni v listopadu se plynule stal republikou nedaleký Barbados, jemuž coby suverénnímu státu Alžběta vládla od jeho vyhlášení nezávislosti roku 1966. Z generální guvernérky Sandry Masonové, která (jako v ostatních zemích) zastupovala věčně nepřítomnou hlavu státu, se hlasováním parlamentu stala prezidentka. Alžběta se takovému vývoji – alespoň navenek – nebránila, dokonce na oslavy vyhlášení barbadoské republiky vyslala osobně prince Charlese.

Předtím to byl naposledy Mauricius, který korunu „svrhl“ roku 199. Mnozí totéž brzy očekávají od Jamajky. Nadále pak tyto země obvykle zůstávají ve Společenství národů (Commonwealthu), vágním, leč přátelském svazu bývalých kolonií. Roku 2018 se na zasedání odhlasovalo, že nástupcem Alžběty coby předsedkyně bude Charles – tedy nyní král Karel III.

Autocenzura republikánů

Republikáni se ozývají i v Británii, byť se tam jedná o výrazně slabší proud než v zámoří. Alžbětina smrt však je jistým impulzem. „Pochopitelně jsou teď lidé opatrní, aby nikoho neurazili, ale jedná se také o veřejnou funkci, o níž je třeba debatovat,“ řekl deníku Guardian Graham Smith, mluvčí skupiny Republic. V prvních 24 hodinách od oznámení Alžbětina úmrtí se prý přidaly dva tisíce nových sledujících.

Alžběta držela republikánské smýšlení při zemi kouzlem své osobnosti, popularitou, dlouhou historií na trůně… „Zato Karel, to je jiná. Jestliže podpora pro monarchii už tak klesala, tak s ním se nezvedne,“ věří Smíth.

V červnu, kdy se oficiálně slavilo Alžbětino platinové jubileum – 70 let na trůně – se 62 % Britů v průzkumu YouGov vyjádřilo, že by země měla zachovat monarchii. Jen 22 % by preferovalo volenou hlavu státu. V posledních deseti letech popularita koruny o pár procentních bodů klesla, republikánský postoj se stále pohybuje kolem 20 procent.

Republika je tabu

Někteří republikáni teď sice cítí příležitost oživit diskuse o státním zřízení, na druhou stranu se zdráhají o něm mluvit. „Neodvažuji se o tom zmínit nikomu než manželce,“ přiznal Guardianu jeden, anonymně. „Spousta lidí to teď ohromně citově prožívá a nechci být hromadným terčem trollů.“

„Cítím, že nemůžu vyjádřit svůj názor, aniž bych byla označena za neuctivou, tlačí mě to, abych se podřídila národnímu zármutku,“ říká další zastánkyně volených představitelů. „Věřím, že monarchie je přežitek, který narušuje naše demokratická práva a připomíná kolonialismus – a najednou je ze mě špatný člověk, když nechci tento aspekt královnina života oslavovat. Lidé nerozlišují mezi osobou, která dokázala spoustu úžasných věcí, a pozicí královny, začnou pak být poněkud agresivní.“

Rozčílený Karel III. terčem posměchu na sociální síti: Camilla obracela oči v sloup

Na severu pak docela určitě bude Londýn čelit dalším snahám o získání nezávislosti Skotska. Skotská národní strana je v tamním parlamentu nejsilnější a i další partaje si přejí nové referendum. To poslední se konalo roku 2014 a skončilo stejnými čísly jako to australské: Odtržení si přálo jen 45 % hlasujících, 55 % bylo pro setrvání. Pak ale Británie vystoupila z Evropské unie, přičemž Skotové byli převážně proti brexitu.

Tam však nemají jasno, zda vyhlásí republiku, nebo naopak dostane Karel III. do svého „portfolia“ další zemi.