18°C
Zemřel sovětský exprezident Michail Gorbačov (†91): Otec perestrojky bojoval s těžkou nemocí
Někdejší prezident Sovětského svazu (SSSR) Michail Gorbačov dnes po těžké a dlouhé nemoci zemřel. Bylo mu 91 let. S odkazem na prohlášení moskevské nemocnice o tom informovaly ruské agentury TASS a Interfax.
Nemocnice ke skonu Gorbačova neuvedla žádné další podrobnosti. Na vlastní přání bude pohřben vedle své ženy Raisy na Novoděvičím hřbitově v Moskvě, napsala agentura TASS s odkazem na příbuzné zesnulého. Zdroj z politikova okolí v červnu sdělil, že Gorbačov je pod neustálým dohledem lékařů v Ústřední klinické nemocnici. Hospitalizován byl údajně na žádost lékařů také už v roce 2020, „na samém počátku pandemie koronaviru“.
„Vladimir Putin vyjadřuje hlubokou soustrast s úmrtím Michaila Gorbačova, ráno pošle rodině a blízkým kondolenční telegram,“ citoval TASS z vyjádření kremelského mluvčího Dmitrije Peskova.
„Vryl se do paměti.“
„(Gorbačov) se vryl do paměti pro svůj sen, upřímnost a touhu změnit svět,“ řekl agentuře TASS bývalý šéf protokolu Kremlu Vladimir Ševčenko. „Byl to jeden z nejchytřejších politiků té doby, hodně přispěl k ukončení takzvané studené války,“ dodal.
Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat tehdejšímu sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Gorbačov, který se narodil 2. března 1931, až později přiznal, že reformovat ani nešel.
Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil o konec studené války, pád železné opony i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR.
Západ ho miloval, doma respekt neměl
Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu i nadějí Východu, doma si respekt nezískal. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy ztrátu jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR.
Sovětský svaz byl formálně rozpuštěn 26. prosince. Stalo se tak skoro na den 69 let poté, co byl 30. prosince 1922 založen. Moc od Gorbačova tehdy převzal Boris Jelcin, prezident nástupnického Ruska.
Anexi Krymu podpořil, k invazi na Ukrajinu už se nevyjádřil
Gorbačov přitom před osmi lety podpořil anexi Krymu jako nápravu někdejší chyby sovětského vedení, které poloostrov předalo Ukrajině. Současně odsoudil počínání Západu, který v reakci na anexi uvalil na Rusko sankce. „Uvedeným cílem je potrestat Rusko, ale sankce mají pouze jeden účinek: vzájemné odcizení se zvětšuje...Rusku a Rusům bude znovu přidělena role strašáků,“ varoval před návratem studené války například ve své knize, která vyšla v roce 2019 v Německu a jejíž název je ve volném překladu Co je nyní v sázce.
V ní také ocenil vzestup Ruska za prezidenta Vladimíra Putina, kterému ale poradil, aby přemýšlel o budoucnosti. Putina také Gorbačov v minulosti obvinil z autoritářského vládnutí. Ruský vpád na Ukrajinu letos v únoru už vzhledem k nemoci veřejně nekomentoval, jeho nadace ale už 26. února, tedy dva dny po začátku invaze, vydala prohlášení, volající po co nejrychlejším ukončení bojů. „Na světě není nic vzácnějšího než lidské životy. Jednání a dialog na základě vzájemného respektu a uznání zájmů jsou jediným způsobem, jak vyřešit nejakutnější rozpory a problémy,“ napsala Gorbačovem zřízená organizace.
Vzestup Gorbačova
Někdejší šéf stavropolských komunistů Gorbačov se do Moskvy propracoval v roce 1978 a postupně to dotáhl až do politbyra. Volbě Gorbačova generálním tajemníkem ÚV KSSS předcházela tři rychle po sobě jdoucí úmrtí předchozích vládců. V listopadu 1982 zemřel Leonid Brežněv, v únoru 1984 Jurij Andropov a v březnu 1985, den před volbou Gorbačova, Konstantin Černěnko. K vítězství ve volbě pomohlo Gorbačovovi podle historiků několik faktorů. Jedním z nich bylo, že měl podporu u tehdejšího ministra zahraničí Andreje Gromyka a šéfa obávané tajné služby KGB Viktora Čebrikova. Stála za ním údajně také vlivná skupina šéfů oblastních výborů.
Gorbačov tehdy také působil jako „zjevení“ díky svému věku. Bylo mu sice 54 let, mezi tehdejší nomenklaturou však byl „mladíkem“. Během prvních deseti měsíců po nástupu Gorbačova odešly z vysokých funkcí desítky ministrů a oblastních tajemníků strany. Začala modernizace hospodářství, disidentu Andreji Sacharovovi byl na Gorbačovův pokyn povolen návrat z vyhnanství do Moskvy a propuštěni byli i další disidenti. Se svým ministrem zahraničí Eduardem Ševardnadzem odstartoval Gorbačov dějinné změny v sovětské diplomacii. V roce 1988 odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí, což bylo krokem k zániku socialistického bloku, a Moskva přestala podporovat různé režimy či povstalecká hnutí po celém světě. V únoru 1989 byl ukončen odsun sovětských jednotek z Afghánistánu.
Perestrojka a glasnosť
Perestrojka (přestavba) a glasnosť začaly pronikat i do tehdejších satelitů SSSR. Již koncem roku 1986 se Gorbačov vyslovil proti stranickému monopolu a o rok později odsoudil výlučnost jakéhokoli státu uvnitř socialistického bloku. V takové atmosféře navštívil v dubnu 1987 Prahu, ale návštěva tehdy ještě nesplnila očekávání. Gorbačov se totiž nevyslovil k událostem roku 1968, jak mnozí očekávali.
Oteplovat se začaly také vztahy s USA: po jeho setkání s Ronaldem Reaganem v říjnu 1986 v Reykjavíku přijel na Západě populární „Gorby“ v prosinci 1987 na oficiální návštěvu USA, kde byla podepsána mimo jiné Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Koncem roku 1989 oznámil na Maltě při schůzce s Georgem Bushem konec studené války.
Změny nastartované Gorbačovem pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku i ke změně politické mapy světa a v roce 1990 svět ocenil jeho zásluhy Nobelovou cenou za mír. Cenu Gorbačov přebíral již jako první sovětský prezident, jeho prezidentství však trvalo jen krátce, do zániku SSSR v prosinci 1991. Pro Gorbačova, jehož režim se snažil SSSR zachovat někdy i za cenu krveprolití, to byl trpký konec a politik nakonec pocítil na vlastní kůži pravdivost přísloví o tom, že doma není nikdo prorokem. V Rusku se z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků. Svou roli v tom sehrál i jeho pokus omezit nadměrné holdování alkoholu.
V polovině roku 1991 se ještě stal smutným hrdinou neúspěšného pokusu konzervativních sil o puč. V té době byl pučisty izolován na Jaltě, hrdinou dne byl naopak tehdejší ruský prezident Boris Jelcin. O pět let později se Gorbačov pokusil o návrat, v prezidentských volbách ale získal jen necelé jedno procento hlasů. Poté ještě založil několik bezvýznamných stran a stanul v čele svého výzkumného fondu; do vysokého věku byl také pravidelným účastníkem mezinárodních konferencí.
Gorbačov se narodil 2. března 1931 ve vesnici Privolnoje ve Stavropolském kraji v rolnické rodině. V Moskvě vystudoval právnickou fakultu a od roku 1952, kdy vstoupil do KSSS, trpělivě stoupal po stranickém žebříčku. Věrným průvodcem vzestupy i pády mu byla od roku 1953 manželka Raisa, která vytvořila nový obraz manželky sovětského státníka. V září 1999 zemřela na leukémii. Spolu měli dceru Irinu.
V roce 1999 dostal z rukou Václava Havla Řád bílého lva.
Témata:
Související
Vše pozitivní bylo vynulováno zrušením a porušením rovnováhy na politickém rozložení mezi západem a východem