Lavrov prchá ze summitu G20: Ministři mocností ho ignorovali, schytal to i za kradené obilí
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov předčasně opustí schůzku skupiny velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou. Je to Lavrovova první účast na mezinárodním fóru od zahájení invaze na Ukrajinu, kterého se účastní i někteří z nejsilnějších západních kritiků ruského vojenského tažení.
Ruský ministr se podle DPA nezúčastní oficiální hostiny ani odpoledního jednání, podle diplomatických zdrojů agentury AFP se ale účastnil ranního zasedání. Když ale k šéfům diplomacie skrze video promluvil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, přítomen nebyl.
Agentura AP poznamenala, že to bylo poprvé od začátku ruské invaze, kdy se v jedné místnosti setkal Lavrov s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a mnoha dalšími velkými hráči světové politiky. Podle agentury AFP Blinken mluvil na ranním zasedání přímo ke svému ruskému protějšku.
„Ukrajina není vaše země. Jejich obilí není vaše obilí. Proč blokujete přístavy? Měli byste umožnit vývoz obilí,“ řekl Blinken Lavrovovi, se kterým se podle nejmenovaného diplomatického zdroje odmítl setkat na okraj schůze.
Ministři zahraničí zemí skupiny G20 přicestovali na Bali ve čtvrtek, přičemž hlavní část jednání je na programu dnes. Podle indonéského předsednictví by se měla zaměřit na téma dodávek potravin do chudších zemích, uvedla agentura Reuters.
Indonéská ministryně zahraničí Retno Marsudiová dnes v Lavrovově přítomnosti vyzvala k rychlému ukončení války na Ukrajině. Varovala, že důsledky války, včetně rostoucích cen energií a potravin, nejvíce zasáhnou chudé země.
Tradiční skupinová fotografie ministrů se tentokráte nepořizovala a na protest proti ruské invazi ministři ze skupiny velkých západních ekonomik G7 bojkotovali čtvrteční recepci, poznamenala japonská agentura Kjódó. Evropská unie uvedla, že nechce dopustit, aby se skupina G20 stala platformou ruské propagandy.
Lavrov podle agentury TASS „nedodržení protokolu“ ze strany představitelů Západu označil za rusofobii, takové chování ale bylo podle něj očekávatelné. Zopakoval také předchozí pozici Kremlu, že Západ nedovolí Ukrajině vyjednávat o míru, ale přeje si Rusko porazit na bojišti.
„Agresoři, vetřelci, okupanti - slyšeli jsme toho dnes dost,“ řekl Lavrov. Diskuse Západu „se téměř okamžitě, hned jak se dostali ke slovu, stočila ke zběsilé kritice Ruské federace v souvislosti se situací na Ukrajině,“ dodal.
Prvním Lavrovovým partnerem při bilaterálních jednáních byl čínský ministr zahraničí Wang I, kterého šéf ruské diplomacie informoval o pokračování „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Oba ministři odsoudili protiruské sankce. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes podle agentury TASS oznámil, že s Lavrovem jednal o mechanismu vývozu obilí z ukrajinských přístavů.
Lavrov se setkal i se svými protějšky z Argentiny, Brazílie, Indie a Jižní Koreje.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Jakákoliv sankce škodí lidu. Ale myslím,že u Ruska jde o ROZVOD a po rozvodu je třeba vše přestěhovat, předělat, přeorat a žít jinak. Rusko bude tam kde chce: za železnou oponou. Nechce být v EU, nechce komunikovat normálně a neumí ani zvláštní tajné operace tak, aby neupadl jediný hrníček na zem. Od roku 1945 jde ve světe jen o to, kolik je za oponou zotročených států či národností. Fašilwocká nástavba z 2.světové války ukázala co dovede, když má nádech sil a sebevíry pro ovládání druhých i na úkor nevědomosti vlastního lidu. Sankce jako ROZVOD a bezpečnostní uzavření se před ruskoukrajinskou válkou, která trvá 8 let!!!