Zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk (†88). Snažil se o příměří na Donbasu
Ve věku 88 let dnes po dlouhé nemoci zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk, informovala večer ukrajinská média. Loni v červnu podstoupil operaci srdce, pak se jeho stav zhoršil. V čele země stál v letech 1991 až 1994.
Někdejší první prezident nezávislé Ukrajiny Leonid Kravčuk loni v červnu podstoupil operaci srdce, krátce poté skončil na jednotce intenzivní péče. „Je napojen na umělé plíce. Podstoupil komplikovanou operaci, ale podrobnosti moc neznáme, jen to, že ho museli naléhavě operovat. Vzhledem k věku se jeho stav mění pomalu, velice pomalu,“ řekla loni v létě ukrajinskému vydání deníku Komsomolskaja pravda Kravčukova spolupracovnice Oksana Sybircevová.
Po operaci se bývalý prezident zotavoval v Německu. Nedávno pak média psala, že jeho stav se opět zhoršil, uvedla agentura Unian. Osmaosmdesáté narozeniny Kravčuk oslavil v lednu.
Exprezident přitom až do doby, kdy se u něj objevily náhlé zdravotních problémy, vedl ukrajinskou delegaci v kontaktní skupině, která se pokoušela domluvit příměří či výměny zajatců s proruskými separatisty na Donbasu.
Desítky explozí byly slyšet mimo jiné i ve středoukrajinském Kremenčuku, kde částečně vypadla elektřina, jak uvedl starosta města Vitalij Maleckyj. Podle webu Ukrajinska pravda tam také rozsáhlý ruský útok poškodil dopravní infrastrukturu, uzavřen byl most přes řeku Dněpr.
Ruské útoky ve městě Kryvyj Rih cílily na dopravní a městskou infrastrukturu, uvedl tamější náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. V jihoukrajinské Oděse pak byla poškozena civilní infrastruktura a obytné domy, informoval šéf zdejší oblastní správy Oleh Kiper.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády.
Podle ní s ohněm v budově úřadu ukrajinské vlády stále bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Premiérka, která připojila fotografii budovy s plameny v několika oknech, také doplnila, že ruský útok v noci zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu. „Budovy opravíme, ale životy vrátit nelze. Nepřítel každý den terorizuje a zabíjí naše lidi po celé zemi. Svět musí na tuto zkázu reagovat nejen slovy, ale také činy,“ zdůraznila premiérka.
Ruské noční útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev zapálily několik obytných budov, zranily 18 lidí a zabily tři osoby, včetně ročního miminka. Ukrajinské bezpilotní letouny naopak způsobily požár v rafinerii na jihozápadě Ruska, který byl uhašen.
Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo 1:15 SELČ. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě a oheň částečně poničil i další budovy. Hořelo také v Pečerské čtvrti, kde se nacházejí vládní budovy. „Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle,“ uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.
V čele země stál v letech 1991 až 1994. V prosinci 1991 společně s prezidenty Ruska a Běloruska Borisem Jelcinem a Stanislavem Šuškevičem a dalšími politiky podepsal takzvanou bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS), která po bezmála 69 letech ukončila existenci SSSR.
Minulý týden zemřel ve věku 87 let také první lídr nezávislého Běloruska a signatář bělověžské dohody Stanislav Šuškevič.
