Z Madlenky nejvlivnější ženou světa. Albrightovou (†84) zbožňoval Havel, Zeman připojil dojemná slova

Hvězda Albrightové zazářila v lednu 1997, když ji po obhájení svého mandátu Bill Clinton požádal, aby se stala první ženou v čele americké diplomacie. Albrightové se podařila řada věcí, její nekompromisní přístup i břitký jazyk byly ale také často zdrojem kritiky. Za největší úspěch sama považovala řešení kosovského problému. Za to se ale dočkala rozporuplných reakcí. Albrightová byla podle kritiků hlavní strůjkyní a zastáncem řešení kosovského problému silou. Bělehrad trvale Albrightovou obviňoval ze zaujatosti a z nadržování albánské straně.

„Myslím, že omezené použití omezené síly podporuje diplomacii. Myslím, že musíme být pružnější v použití síly,“ řekla k událostem, které vedly k bombardování Jugoslávie v roce 1999 silami NATO. Pozornost také vyvolaly zprávy srbského a chorvatského tisku o tom, že se podílela se svou firmou na odprodeji kosovského mobilního operátora.

Bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová byla podle prezidenta Miloše Zemana nejdůležitějším podporovatelem i advokátem České republiky v USA, a to nejen v roli šéfky americké diplomacie. V kondolenčním dopise adresovaném jeho americkému protějšku Joeu Bidenovi Zeman připomněl, že politička narozená v Praze velmi napomohla brzkému vstupu Česka do NATO, a to v době, kdy byl premiérem. Albrightová nadále zůstane velkou, hrdou a příkladnou osobností a spojníkem mezi Českem a Spojenými státy, uvedl Zeman.

Most Madeleine Albrightové? Praha zvažuje, že nový most pojmenuje po zesnulé ministryni zahraničí USA

Madlenka byla vychována jako katolička

Albrightová výrazně podporovala rozšíření NATO na východ a uvolnění amerických vztahů s Vietnamem a Severní Koreou. Ve vztazích KLDR s USA byla zlomem například její návštěva země v roce 2000, kdy se stala prvním takto vysokým americkým představitelem v KLDR.

Jako svoji prohru pociťovala fakt, že se jí nepodařilo dokončit řešení izraelsko-palestinského problému. Podle ní Clintonova vláda takovému řešení byla blízko, ale administrativa Clintonova nástupce George Bushe začala poté razit strategii ABC (All But Clinton - Vše jen ne Clinton).

V roce 2012 jí prezident Obama udělil Prezidentskou medaili svobody, což je ve Spojených státech nejvyšší civilní vyznamenání. Albrightová byla tvrdou kritičkou války v Iráku, která podle ní byla „horší než Vietnam“. V prezidentských volbách v roce 2016 podporovala Hillary Clintonovou a vůči Donaldu Trumpovi se ostře vymezovala.

Narodila se 15. května 1937 v Praze jako Marie Jana Körbelová, první ze tří dětí v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela (německou přehlásku ze jména vypustila rodina po válce). Po vyhlášení protektorátu emigrovali do Británie. Madlenka, jak jí doma říkali, byla vychována jako katolička a o svém židovském původu neměla tušení až do roku 1996. Tehdy jí novináři odhalili, že se její židovští prarodiče a desítky dalších příbuzných stali oběťmi holokaustu.

Po válce rodina bydlela krátce v Praze, než otec Albrightové začal pracovat na velvyslanectví v Bělehradě. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl ale jako nepřítel státu odsouzen k smrti a rodina požádala o politický azyl v USA. Madeleine, jak začala psát své jméno ve škole ve Švýcarsku, vystudovala v USA politologii, veřejné právo a státovědu (magisterský titul v roce 1968, doktorát v roce 1976) a specializovala se na východní Evropu a vztahy Východ-Západ.

Přestávky ve studiu Albrightové zapříčinily mateřské povinnosti. V roce 1959 si vzala novináře ze zámožné rodiny Josepha Albrighta a narodily se jim tři dcery - Katherine a dvojčata Anne a Alice. Pozdější kariérní vzestup však manželství nevydrželo a svazek po 23 letech skončil rozvodem. „Velmi mě to tehdy mrzelo,“ přiznala.

Noblesní dáma, která Česko nikdy nepřestala milovat. Politici truchlí za Albrightovou (†84)

Její „špendlíková diplomacie“ se stala vyhlášenou

V polovině 70. let 20. století se Albrightová zapojila do práce ve volebním štábu Demokratické strany. V roce 1978 přijala nabídku svého profesora z Columbijské univerzity Zbigniewa Brzezinského a působila jako poradkyně v Radě národní bezpečnosti. Pomáhala také demokratům s prezidentskými kampaněmi. Třetí z nich byla úspěšná a vítězný Clinton si ji v roce 1992 vybral jako zástupkyni USA při OSN - jako první ženu a prvního nerodilého Američana.

Politička, která kromě angličtiny a češtiny ovládala i polštinu, ruštinu a francouzštinu, navštěvovala rodné Česko poměrně často. Hned po sametové revoluci v roce 1989 byla poradkyní Havla a v roce 1997 převzala z jeho rukou nejvyšší české státní vyznamenání - Řád bílého lva. Havlovu památku uctila spolu s Clintonovými v prosinci 2011 účastí na pohřbu. Albrightová také několikrát navštívila památník v Terezíně, v roce 2015 zde odhalila pamětní desku své rodině.

Byla známou sběratelkou různých broží, jimiž ráda vyjadřovala svou náladu a záměry. Její „špendlíková diplomacie“ se stala vyhlášenou. O brožích vydala také knihu s názvem Tajná řeč broží s podtitulem Příběhy z mé šperkovnice.

Zemřela Madeleine Albrightová (†84). Politička s českými kořeny trpěla rakovinou

Po odchodu z vysoké politiky cestovala, přednášela a podnikala

Albrightová je autorkou i dalších publikací jako pamětí Nejlepší ze všech možných světů, knihy Mocní a všemohoucí: úvahy o Bohu, Americe a mezinárodních vztazích či vzpomínkové knihy Pražská zima. Albrightová se několika křtů českého vydání osobně účastnila a její autogramiády vždy přilákaly davy čtenářů.

V knize Fašismus varovala před nedemokratickými principy a mimo jiné připomněla, že fašisté se mohou dostat k moci i prostřednictvím demokratických voleb. Knihu osobně tato kritička poměrů v Rusku nebo v Maďarsku představila na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2020 vyšla v češtině i její kniha Peklo a jiné destinace, ve které se věnovala svému „poministerskému životu“ nebo své účasti ve volebních kampaních Baracka Obamy a Hillary Clintonové.

Po odchodu z vysoké politiky cestovala, přednášela a podnikala. Její jméno bylo spjato například s firmou Albright Stonebridge Group. V letech 2003–2005 byla ve vedení newyorské burzy (NYSE). Přednášela na Georgetownské univerzitě, podílela se na činnosti Národního demokratického institutu pro mezinárodní vztahy a byla předsedkyní Komise pro posílení práv chudých.