7°C
Zemřela Madeleine Albrightová (†84). Politička s českými kořeny trpěla rakovinou
Bývalá ministryně zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightová zemřela na rakovinu, píše agentura AP s odkazem na její rodinu. Bylo jí 84 let. Úmrtí legendy americké politiky potvrdila Albright Stonebridge Group, globální strategická firma, kterou Albrightová založila, píše televize CNN.
„Se zlomeným srdcem oznamujeme, že Dr. Madeleine K. Albrightová, 64. ministryně zahraničí Spojených států a první žena v tomto úřadě, dnes zemřela. Příčinou byla rakovina. Byla obklopena rodinou a přáteli. Ztratili jsme milující matku, babičku, sestru, tetu a přítelkyni,“ uvedla rodina v prohlášení.
Americký prezident Bill Clinton si Albrightovou vybral jako šéfku diplomacie v roce 1996 a tento post zastávala poslední čtyři roky jeho administrativy. Byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách.
Below is a statement from the family of @Madeleine: pic.twitter.com/C7Xt0EN5c9
— Madeleine Albright (@madeleine) March 23, 2022
Albrightová podporovala rozšíření NATO na východ a uvolnění amerických vztahů s Vietnamem a Severní Koreou. Jako svoji prohru pociťovala fakt, že se jí nepodařilo dokončit řešení izraelsko-palestinského problému. Clintonova vláda byla podle ní již blízko, ale administrativa jeho nástupce George Bushe začala poté razit strategii ABC (All But Clinton - Vše jen ne Clinton). Albrightová byla tvrdou kritičkou války v Iráku, která podle ní byla „horší než Vietnam“.
Sňatek s novinářem
Narodila se 15. května 1937 v Praze jako Marie Jana Körbelová, první ze tří dětí v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela (německou přehlásku ze jména vypustila rodina po válce). Po vyhlášení protektorátu emigrovali do Británie. Madlenka, jak jí doma říkali, byla vychována jako katolička a o svém židovském původu neměla tušení až do roku 1996. Tehdy jí novináři odhalili, že se její židovští prarodiče a desítky dalších příbuzných stali oběťmi holokaustu.
Po válce rodina bydlela krátce v Praze, než otec Albrightové začal pracovat na velvyslanectví v Bělehradě. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl ale jako nepřítel státu odsouzen k smrti a rodina požádala o politický azyl v USA. Madeleine, jak začala psát své jméno na škole ve Švýcarsku, vystudovala v USA politologii, veřejné právo a státovědu (magisterský titul v roce 1968, doktorát v roce 1976) a specializovala se na východní Evropu a vztahy Východ-Západ.
Přestávky ve studiu Albrightové zapříčinily mateřské povinnosti. V roce 1959 si vzala novináře ze zámožné rodiny Josepha Albrighta a narodily se jim tři dcery - Katherine a dvojčata Anne a Alice. Pozdější kariérní vzestup však manželství nevydrželo a svazek po 23 letech skončil rozvodem. „Velmi mě to tehdy mrzelo,“ přiznala.
Do Česka se vracela, radila Havlovi
V polovině 70. let 20. století se Albrightová zapojila do práce ve volebním štábu Demokratické strany. V roce 1978 přijala nabídku svého profesora z Columbijské univerzity Zbigniewa Brzezinského a působila jako poradkyně v Radě národní bezpečnosti. Pomáhala také demokratům s prezidentskými kampaněmi. Třetí z nich byla úspěšná a vítězný Clinton si ji v roce 1992 vybral jako zástupkyni USA při OSN - jako první ženu a prvního nerodilého Američana.
Politička, která kromě angličtiny a češtiny ovládala i polštinu, ruštinu a francouzštinu, navštěvovala rodné Česko poměrně často. Hned po sametové revoluci v roce 1989 byla poradkyní Havla, v roce 1997 převzala z jeho rukou nejvyšší české státní vyznamenání - Řád bílého lva. Havlovu památku uctila spolu s Clintonovými v prosinci 2011 účastí na pohřbu. Albrightová také několikrát navštívila památník v Terezíně, v roce 2015 zde odhalila pamětní desku své rodině.
Od bývalého prezidenta Baracka Obamy obdržela v roce 2012 nejvyšší civilní vyznamenání USA - Medaili svobody. Získala rovněž Thayerovu cenu (2013), kterou uděluje vojenská akademie West Point.
manunu
