Evropská unie má dlouhou historii. Jak se svazek rozšiřoval a dočká se členství Ukrajina?

Zárodkem Evropské unie se stalo Evropské společenství uhlí a oceli. To vzniklo v roce 1952 a jeho členy bylo šest států – Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Tyto státy o pět let později podepsaly i tzv. Římské smlouvy, na základě kterých vzniklo Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.

Deset let poté, v roce 1967, došlo ke sloučení těchto společenství a vznikla tak Evropské společenství. V této podobě zažil zárodek Evropské unie první rozšíření, když se k původní šestici zemí v roce 1973 přidala Velká Británie, Irsko a Dánsko. V roce 1981 se součástí společenství stalo Řecko.

Vyslyší Brusel prosby Zelenského? Jak rychle může Ukrajina vstoupit do EU

Poté ovšem zažila Evropské společenství odchod první země. Po získání nezávislosti na Dánsku si odchod v referendu schválilo Grónsko a společenství opustilo v roce 1985.

O rok později došlo k dalšímu rozšíření, když se členy Evropského společenství stalo Portugalsko a Španělsko. Na začátku 90. let se pak území EU rozrostlo o Východní Německo díky jeho sloučení se západním sousedem.

V roce 1992 došlo k podpisu Maastrichtské smlouvy, na základě které vznikla Evropská unie ve více méně moderní podobě. Smlouva vstoupila v platnost roku 1993. V roce 1995 se pak Evropská unie rozrostla o další tři státy – Rakousko, Finsko a Švédsko.

Rozšiřování Evropské unie na východ

K zatím největšímu rozšíření Evropské unie došlo v roce 2004, kdy se připojila velká část států bývalého východního bloku, mezi nimi i Česká republika. Celkem se pak připojilo deset států.

V roce 2007 se přijetí do Evropské unie dočkalo i Rumunsko a Bulharsko. V tomto roce byla zároveň podepsána Lisabonská smlouva, která změnila principy fungování Evropské unie.

Zatím posledním rozšířením EU se pak stal vstup Chorvatska v roce 2013.

V roce 2021 se ovšem počet členů opět snížil. Na základě referenda z roku 2017 totiž Velká Británie jako první aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii a zahájila tak proces svého vystoupení, který dokončila v roce 2020. Od 1. 1. 2021 tak Evropská unie má současných 27 členů.

Kandidátské země EU a její další rozšiřování

Proces vstupu do Evropské unie se řídí jasnými pravidly a trvá několik let. Státy, které mají zájem připojit se k Evropské unii, musí nejdříve podat přihlášku. Následně se posuzuje, zda splňují podmínky členství, takzvaná kodaňská kritéria. Země, která je schválena jako kandidát do EU, dostane finanční, administrativní a technickou podporu. Ta slouží k tomu, aby kandidátská země integrovala právní předpisy EU do svých právních řádů.

V současnosti existuje pět kandidátských zemí, které vyjednávají svůj vstup do Evropské unie. Jsou jimi Turecko, Severní Makedonie, Černá Hora, Albánie a Srbsko. Přihlášku podala rovněž Bosna a Hercegovina, které ovšem zatím nebyl udělen status kandidátské země. 

Ukrajina a Evropská unie

O členství v Evropské unii má zájem i řada ostatních států. V první řadě Ukrajina, kde odklon od proevropského směřování vyvolal masivní protesty, které vyústily až ve změnu vlády. Roku 2016 tak Ukrajina přistoupila do Hluboké a komplexní zóny volného obchodu. Kromě Ukrajiny je součástí této zóny i Moldavsko a Gruzie.

Ukrajina v roce 2019 dokonce zakotvila své směřování do EU a NATO do své ústavy. Poté, co zemi v únoru 2022 napadlo Rusko, se ukrajinský prezident rozhodl podepsat oficiální přihlášku své země ke členství v Evropské unii. Tento krok později zopakovaly i Gruzie s Moldavskem.

V případě Ukrajiny se pak i několik zemí, v čele s představiteli Bukurešťské devítky, vyjádřilo k jejímu budoucímu členství kladně.

Válka Rusko vs. Ukrajina

28. 4. 2024

11:09

28. 4. 2024

Tři členy známé ruské metalové skupiny Korrozja Metalla zadržela policie, která v sobotu večer vtrhla na koncert kapely ve městě Nižnij Novgorod. Hudebníky obvinila z „propagace nacistických symbolů“.

Příslušníci zásahové jednotky vtrhli do klubu přímo při koncertu a donutili diváky lehnout si na podlahu. Některé z nich zbili, napsal server Meduza s odvoláním na záběry ze sociálních sítí. Kromě hudebníků byly zatčeny také čtyři desítky návštěvníků klubu Nenávist.

Tři členové kapely ve věku 57, 42 a 19 let čelí obvinění z „propagace či veřejného předvádění nacistických symbolů“, což je přestupek obvykle trestaný pokutou či krátkodobým uvězněním. Policie uvedla, že zabavila knihy a trička se zakázanou symbolikou. Ředitelka skupiny Marija Runovová státní agentuře TASS řekla, že se jednalo o „staroslovanské symboly“.

10:38

28. 4. 2024

Ministerstvo zahraničních věcí Tádžikistánu vydalo naléhavé doporučení svým občanům, aby se dočasně zdrželi cest do Ruska, pokud cesta není naprosto nezbytná. Tádžikové čelí v Rusku nepříjemnostem zejména od březnového útoku v koncertní síni na okraji Moskvy, který si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a stovky zraněných. Většina z následně zadržených jsou Tádžikové, včetně předpokládaných pachatelů. K útoku se opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, ruské úřady se incident snaží spojovat s Ukrajinou, kde Rusko už déle než dva roky vede agresivní válku.

Občanům Tádžikistánu v posledních týdnech ruské úřady masově odmítaly vstup do Ruska, upozornilo již dříve ministerstvo. V pátek ruskému velvyslanci v Dušanbe vyjádřilo své znepokojení nad případy bezdůvodného odmítnutí vstupu do Ruska.

9:41

28. 4. 2024

Za poslední den ztratil protivník 1096 lidí, 11 tanků, 20 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.