Sobota 29. ledna 2022
Svátek slaví Zdislava, zítra Robin
Oblačno, sněžení 4°C

Nové klimatické závazky: Konference v Glasgow má dohodu, rozpaky budí ústupky Číně a Indii

Autor: ČTK - 
13. listopadu 2021
21:45

Představitelé téměř 200 zemí světa se dnes na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie ale na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného postupného zavržení uhlí hovoří jen o postupném omezení jeho používání. Mnoho delegátů vyjádřilo z ústupku těmto dvěma zemím zklamání, ale kvůli „vyššímu dobru“ pro text nakonec hlasovalo.

Vážné výhrady ke způsobu přijetí změn a ústupku ve prospěch Indie a Číny měl i vyjednavač za Evropskou unii Frans Timmermans.

Dohodu přesto označil za „historickou“. V podobném duchu se vyjádřili také zástupci Švýcarska nebo Lichtenštejnska, které navíc kritizovalo menší prostor malých států pro vyjednávání. Slovo si ze stejného důvodu vzali i představitelé několika malých ostrovních států.

Britský předseda COP26 Alok Sharma po hlasování nedovedl skrýt dojetí a nechybělo mu mnoho z slzám, jak bylo vidět v přímém přenosu z jednacího sálu. Ocenil přístup zemí, které byly ochotné ustoupit od svých požadavků, aby všech 197 zemí mohlo podepsat jednu společnou dohodu. Za nutnost ústupků se všem omluvil.

Pořadatelem konference byla Organizace spojených národů (OSN). Cílem setkání bylo přijmout závazky, které by zajistily zastavení globálního oteplování a nárůst teploty nejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou.

Body dohody z konference COP26

  • Dohoda potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z dohody z Paříže, která vstoupila v platnost v roce 2016, kterým je globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.
  • Dohoda označuje aktuální dekádu za klíčovou pro osud tohoto cíle. K udržení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia je potřeba snížit do roku 2030 globální produkci skleníkových plynů o 45 procent oproti stavu z roku 2010 a na čistou nulu v emisích kolem poloviny století. Takový stav, označovaný také jako klimatická či uhlíková neutralita, by znamenal, že lidstvo produkuje jen tolik skleníkových plynů, kolik zároveň absorbují přírodní či uměle vytvořené mechanismy.
  • Část státníků se na klimatické konferenci COP26 dále zavázala, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů. V ujednání se země zavázaly poskytnout zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard Kč) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel.
  • Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie ale na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného postupného zavržení uhlí hovoří jen o postupném omezení jeho používání. Mnoho delegátů vyjádřilo z ústupku těmto dvěma zemím zklamání, ale kvůli „vyššímu dobru“ pro text nakonec hlasovalo.
  • Země se zavázaly snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020, tyto země dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují právě metanu. Ten má více než osmdesátkrát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý.
  • Dohoda „s lítostí“ konstatuje, že bohaté země nedostály slibu začít do roku 2020 přispívat chudým regionům 100 miliard dolarů (asi 2,2 bilionu Kč) ročně na opatření související se změnami klimatu. Dohoda naléhá na to, aby se závazku zhostily bohaté země do roku 2025.
  • Se „znepokojením“ bere dohoda na vědomí rostoucí náklady rozvojových zemí, zejména kvůli dopadům změny klimatu a zvýšené zadluženosti v důsledku koronavirové pandemie.
  • Skupina zemí včetně Británie, Polska, Turecka nebo Indie společně s firmami jako Ford a General Motors ohlásily, že chtějí mít do roku 2040 na trhu s novými auty výhradně bezemisní vozidla.

Video Podívejte se na emotivní projev Grety Thunbergové: Ukradli jste mi dětství! - Reuters

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa