Lídři EU se shodli na postupu proti zdražování energií. A Babiš uspěl s jádrem

Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatických zdrojů nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS.

Klíčová debata summitu se týkala drahých energií a nedávných doporučení Evropské komise, jak zmírnit jejich okamžitý dopad a předejít podobnému zdražování v budoucnu. Šéfové evropských států se shodli, že země by měly urychleně využít možnosti nabízené komisí včetně cílených a krátkodobých daňových úlev či finanční podpory obyvatel či firem. Dlouhodobější opatření, mezi něž komise řadí třeba společné nákupy plynu či budování strategických rezerv, by podle lídrů měla vést k zajištění dostupných cen energie, spolehlivosti dodávek a pomoci v přechodu ke klimatické neutralitě.

Debata o migrantech, které poslal Lukašenko

„Potřebujeme více obnovitelných energií. Jsou levnější, bezuhlíkové a vyráběné doma. Potřebujeme také stabilní zdroj, jádro, a během přechodné fáze i plyn,“ podpořila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová požadavek mimo jiné Česka, tlumočený premiérem Andrejem Babišem (ANO) na uznání jaderné energie jako čistého zdroje.

Při debatě o migraci se v pátek lídři věnovali hlavně situaci na hranicích s Běloruskem, kde pobaltské státy či Polsko staví ploty kvůli migrantům přiváženým režimem autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Summit zůstal rozdělen v pohledu na požadavek zemí východního křídla EU, aby Unie společně stavbu bariér financovala. Lucembursko a některé další západoevropské země trvaly na tom, že EU musí respektovat mezinárodní právo a umožnit lidem požádat o azyl. Proto se do závěrů dostala pouze obecná výzva k přípravě a financování konkrétních opatření, která umožní "okamžitou a odpovídající reakci EU".

Summit vyzval i k urychlené přípravě dalších sankcí proti běloruským představitelům a společnostem. Podpořil i poskytování dalších peněz zemím, odkud běženci pocházejí či jimiž procházejí. Naproti tomu zmínka o reformě migrační politiky, po jejímž schválení volají zvláště jihoevropské země usilující o solidaritu od ostatních států, se do závěrů summitu nedostala.

Pádu Bohemia Energy už zneužívají první šmejdi. Úřad radí, jak podvodníkům nenaletět

Rozlučka s Merkelovou

Pozornost při vrcholné schůzce přitahovala rovněž debata o právním státu v Polsku, která se na program summitu dostala poté, co polský ústavní soud zpochybnil přednost unijního práva před polským. Nizozemský premiér Mark Rutte spolu s dalšími lídry západoevropských a skandinávských zemí usiloval o to, aby kvůli tomu komise zablokovala Varšavě peníze z mimořádného fondu. Předseda polské konzervativní vlády Mateusz Morawiecki ovšem před kolegy hájil postoj své země a uvedl, že se Polsko nenechá vydírat. Řada politiků včetně Babiše nezaujala jasné stanovisko a debata skončila bez jasného závěru.

Summit se krátce věnoval také dalšímu společnému boji s covidovou pandemií, obchodní politice či digitalizaci a zvýšení odolnosti proti kyberútokům. Lídři se v pátek rozloučili s končící německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která během své šestnáctileté éry v čele země absolvovala polovinu z dosavadních 214 unijních summitů.