Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Volební program česky, rusky i arabsky. Strany u sousedů chtějí hlasy přistěhovalců

Autor: ČTK, mav - 
23. září 2021
22:03

Německé strany před nadcházejícími parlamentními volbami nevedou kampaň jen v němčině, ale snaží se oslovit i voliče s jinou mateřštinou. Migrační původ má totiž v zemi s 83 miliony obyvatel podle statistického úřadu každý čtvrtý.

Výjimečné tak nejsou plakáty třeba v turečtině nebo překlady volebních programů hned do několika jazyků. Řada kandidátů navíc sama pochází z přistěhovaleckých rodin, takže se mohou na voliče obracet i v jiném jazyce.

„Ahoj, jsem Hakan Demir a kandiduji do Spolkového sněmu,“ říká sociální demokrat Demir, když střídavě německy a turecky oslovuje voliče v berlínské části Neukölln. Tuto část metropole, kde má podle městské správy polovina obyvatel neněmecký původ, chce Demir zastupovat jako poslanec. „Kandiduji poprvé,“ říká Demir, jenž dodává, že jeho tématem jsou klasické sociální otázky vycházející z problematiky Neuköllnu. „Každé druhé dítě zde vyrůstá v chudobě, proto je důležité tyto problémy řešit.“

V neděli 26. září bude moci hlasovat 60,4 milionu lidí, kteří mají německé občanství a kteří dosáhli plnoletosti. Z nich podle mikrocensu z roku 2019 je 7,4 milionu lidí s migračním původem, jejich ochota hlasovat je ale podle statistik výrazně nižší než u většinové populace. Zatímco před čtyřmi lety byla ve volbách účast 76,2 procenta, u německých občanů s cizím původem to bylo podle statistik 65 procent. Demirův úspěch tak bude záviset na tom, zda své příznivce přesvědčí, aby pro něj hlasovali. Podobné to bude i v dalších částech Berlína a Německa.

O tom, že by se voleb nezúčastnila, Filiz Özceliková z berlínské čtvrti Moabit, která rovněž patří k multikulturním, ani neuvažuje. „Volby jsem snad nikdy nevynechala, na to se u nás v rodině velmi dbá,“ řekla ČTK Özceliková. O své národnosti se smíchem říká, že je rozená Berlíňanka. „To je totiž samostatná kategorie, stejně jako se říká, že Bavoři vlastně nejsou Němci.“

Nižší ochotu přistěhovalců hlasovat vysvětluje politolog Andreas Wüst z vysoké školy v Mnichově, který o migraci a o volebním chování přistěhovalců napsal několik publikací, mimo jiné i tím, že politika není pro občany migračního původu ústředním tématem. Středobodem se tak stávají spíše existenční otázky.

Neméně důležité, jak uvádějí organizace pomáhající se začleňováním do společnosti, jsou i pocity sounáležitosti k Německu. K tomu se kloní i Wüst. „Spokojenost stoupá s vyšším formálním vzděláním a je mezi respondenty s křesťanskou vírou vyšší než mezi nekřesťany a ateisty,“ uvádí v publikaci Wie wählen Neubürger? (Jak volí noví občané?) politolog Wüst.

Integraci přistěhovalců proto zavedené německé strany až na výjimky vnímají jako důležitý úkol. Kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková již dříve na dotaz ČTK k práci na začleňování uvedla, že je to dlouhodobý závazek a že se společnost musí soustředit na rozvoj bydlení a na výuku jazyka.

Politické strany se zároveň snaží voliče s přistěhovaleckým původem oslovovat v jejich mateřštině. Výjimečné nejsou ani volební plakáty v turečtině či arabštině a vícejazyčné překlady volebních programů.

„Přečtěte si náš zkrácený volební program. Klidně v angličtině, španělštině, italštině, francouzštině, turečtině, polštině, hebrejštině, ruštině, arabštině a kurdštině,“ láká voliče liberální FDP. Ta také nabízí program ve zjednodušené němčině, která používá jednoduché obraty a základní slovní zásobu.

Podobné překlady svých programů mají Zelení, konzervativní unie CDU/CSU nebo postkomunistická Levice. Nejvíce jazykových mutací má zřejmě Levice, na webu nabízí 19 překladů zkrácené verze programu. Včetně třeba horní i dolní lužické srbštiny a také češtiny, což je v Německu výjimečné. Překlad ovšem nemá zrovna nejlepší úroveň: „Spojit ochránu klimata s bezpečními pracovními místy a dobrou mzdou to jde,“ píše se tam hned ze začátku. „Superbohatí se stali v coronové krizi ještě bohatší, a mnozim zaměstnancím s zkracení pracovní smlouvou mzdy nestačily k životu.“

Video  Kdy budou Češi brát konečně platy jako v Německu. Schillerová versus rivalové o výplatě v Česku.  - Blesk TV a Mall TV
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi