„Každý může jít do vězení na roky,“ varuje Cichanouská. Lukašenko vytáhl „sekery a vidle“

„Není třeba používat sankční 'sekery a vidle'. Tím spíš, že mohou mít opačný účinek. To také dnes ukazuje reálná situace, to, o čem se mluví - události na bělorusko-polských, bělorusko-ukrajinských, bělorusko-litevských a lotyšských hranicích,“ řekl v pondělí Lukašenko podle agentury TASS při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku. Akci uspořádal v den výročí sporných prezidentských voleb, které podle běloruských úřadů vyhrál, ale které zpochybňuje opozice a Západ.

Pokud jde o svazovou integraci Běloruska s Ruskem, Lukašenko prohlásil, že je to možné, ale jen bez ztráty státnosti a svrchovanosti. „Nikdy jsme nebyli proti těsnějšímu spojení, ale vždy nás drželi od sebe dál, i teď nás držíte dál,“ řekl běloruský prezident zjevně na adresu Moskvy. Základem každého mezistátního svazku musí být rovnost, a to i v ekonomických záležitostech, zdůraznil Lukašenko, přičemž si mimo jiné postěžoval na to, že v Bělorusku je pro lidi plyn třikrát dražší než v Rusku.

Zelenskyj nabídl ochranu Bělorusům, kterým hrozí nebezpečí. A chce vysvětlení smrti aktivisty

Kdy uzná Krym?

Běloruská opozice vyjádřila obavy, že Lukašenko připojí zemi k Rusku ve snaze udržet si podporu ruského prezidenta Vladimira Putina proti masovým protestům po srpnových prezidentských volbách. Demonstrace propukly, když úřady vyhlásily vítězem Lukašenka, ale opozice hlasování označila za zfalšované. Výsledek voleb neuznala ani Evropská unie, ani USA.

Na otázku, kdy Bělorusko uzná Krym jako součást Ruska, Lukašenko nejprve zdrženlivě odpověděl, že se tak stane, až „Krym uzná poslední oligarcha v Rusku a začne tam dodávat jídlo“. Nicméně následně dal jasně najevo, že tak učiní, přestože v roce 1994 byl jedním ze signatářů budapešťského memoranda, jež zajišťovalo Ukrajině mimo jiné svrchovanost v rámci jejích tehdejších hranic, tedy včetně Krymu, výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní. „Ukrajina, vidíte, co dělá? Mám volné ruce. A uznám Krym a všechno ostatní,“ řekl Lukašenko s poukazem na kritické hlasy, které na jeho adresu znějí z Kyjeva.

Bělorusové si rok od masových demonstrací připomínají však i jinak. Podle opoziční lídryně Cichanouské musí být společnost nadále mobilizovaná, aniž by masy opět vyšly do ulic. „Každý může jít do vězení ne na 15 dnů, ale na roky,“ prohlásila Cichanouská, která podle přesvědčení opozice vyhrála loňské prezidentské volby, nikoli Lukašenko.

Rozsáhlé protesty v zemi vypukly den poté, co bylo oznámeno, že zvítězil Lukašenko. Hlasování podle opozice doprovázely podvody a oficiální výsledek neuznala Evropská unie ani například Spojené státy.

Vůdkyně opozice: Bezpečnost na prvním místě

Následné represe Lukašenkova režimu proti jeho odpůrcům vedly k zavedení zahraničních sankcí proti Minsku. I nyní by americká vláda podle CNN mohla oznámit nové sankce proti běloruskému režimu.

Tvrdý postup Lukašenkova režimu: Oponenty děsí nový „gulag“. Vězeňský tábor odhalil i satelit

„Bezpečnost lidí musí být na prvním místě,“ zdůraznila vůdkyně běloruské opozice, kterou režim loni přinutil opustit zemi a která nyní kvůli obavě ze stíhání žije v exilu v Litvě. „Už bylo dost obětí, příliš mnoho zničených životů,“ dodala.

Podle obránců lidských práv je v Bělorusku v současnosti více než 600 politických vězňů. Protesty se nicméně podle Cichanouské v zemi nezastavily. „Demonstrace v ulicích jsou jen součástí protestního hnutí. Silou je, že běloruský lid se nevzdal a že bylo mobilizováno mezinárodní společenství,“ míní politička.

V Polsku protest i s olympioničkou

V Polsku se dnes uskuteční maraton svobody za demokracii v Bělorusku s účastí běloruské sprinterky Krysciny Cimanouské, která se v obavách z represí odmítla vrátit z olympijských her v Tokiu do vlasti.