Zapomenuté děti vězňů či psychozdraví středoškoláků. České projekty dostaly ocenění

„Dávají prostor novým přístupům, inovačním odpovědím a ukazují nové cesty. Reagují na nové sociální otázky nebo řeší již známý problém novými způsoby,“ definuje si pojem sociální inovace rakouská nadace Unruhe Privatstiftung, která ceny od roku 2005 udílí. „Vytvářejí trvale udržitelná řešení, která jsou příkladem i inspirací pro ostatní.“

Čtyři z patnácti cen letos putují do Česka. „Brno ukazuje, že je pionýrem v (sociálních) inovacích, hned se dvěma projekty,“ uvedla pro Blesk Zprávy Magdalena Kordová, koordinátorka cen SozialMarie pro Českou republiku. „Jeden z nich připomíná, že laboratoří a místem vzniku sociálních inovací mohou být univerzity.“

Nejen romské nahrávací studio v Brně: Nadaní umělci si hudbu odpracují

Z Masarykovy univerzity vzešel totiž projekt Symbios. Pomáhá mladým, kteří vyrostli v dětském domově, ale coby čerství dospělí se nemusejí dobře přizpůsobovat životu na vlastních nohou. „Bez dostatečných sociálních a finančních kompetencí či podpory blízkých jsou daleko více náchylní ke kriminalitě, sociálnímu vyloučení či bezdomovectví. V České republice přesto neexistuje dostatečný systém podpory,“ prezentuje se Symbios. Projekt jim proto poskytuje sdílení bydlení: zatím má osm bytů 2+1, v každém bydlí vždy jeden student univerzity a jeden mladý dospělý z „děcáku“, který tak dostává možnost poznat samostatný život. K tomu projekt nabízí  individuální mentoring, terapeutickou činnost, seberozvojové aktivity a pomoc s hledáním a udržením prvních pracovních příležitostí.

„Chceme ukázat, že kombinace jistoty dané stabilním bydlením sdíleným se studenty vysokých škol a možností navazování vztahů či integrace na pracovní trh povede mladé dospělé k převzetí odpovědnosti za vlastní život,“ uvádějí realizátoři projektu. „Podpora tam, kde je potřeba, samostatnost tam, kde je to možné…“

Byrokracie v Brně

„Příkladem jde Brno také v zavádění sociálně inovativních počinů v místních samosprávách,“ uvedla dále Kordová. V moravské metropoli žije už více než 36 000 cizinců. „Stoupá počet kontaktů cizinců s úřady i občany, vzájemnou komunikaci však ztěžují kulturní a jazykové rozdíly. Chybí podpora cizincům i zaměstnancům veřejných institucí, jako jsou úřady, zdravotnická a školská zařízení, kulturní instituce, sociální služby a další. To vede k nedorozuměním a konfliktům,“ uvádí poradkyně pro cizince Lenka Šafránková Pavlíčková za městský projekt Interkulturní práce v samosprávě.

Brněnský magistrát takto zaměstnal pracovníky hovořící ruštinou, ukrajinštinou, rumunštinou, vietnamštinou a arabštinou, kteří svým krajanům – ale také českým institucím – pomáhají tlumočit, překládat i radit s tuzemskou byrokracií. „Díky přímé práci v terénu umí interkulturní tým včas identifikovat vznikající problémy a hledat jejich systémová řešení. To vede k většímu vzájemnému pochopení, snížení stereotypů a redukci konfliktů v prostředí města.“

Nebát se duševních problémů

Spolek Nevypusť Duši dostal ocenění za projekt Duševní zdravověda pro středoškoláky. „20 % náctiletých se potýká s duševními obtížemi a 50 % chronických duševních onemocnění se poprvé projeví do 14 let. Prevence a včasná intervence u duševních nemocí je celospolečenskou výzvou,“ popisuje spolek možná málo známou skutečnost. Jenže o duševních potížích hovořit a vyhledávat pomoc se mnozí z pochopitelných důvodů zdráhají. Duševní zdravověda se obecně snaží šířit mezi středoškoláky i jejich pedagogy osvětu, informace pro zvládání duševních obtíží v náročných situacích.

„Z našich dotazníků se ukázalo, že po skončení programu v průměru o 30 % více dětí než na jeho začátku ví, kam se obrátit o pomoc. Odhadujeme, že díky nám vyhledalo pomoc odborníka až 150 dětí. Zvyšujeme povědomí o službách i ochotu žáků vyhledat pomoc,“ hlásí úspěchy spolek Nevypusť Duši.

Rakouská nadace také ocenila, že se projekt dokázal pružně adaptovat na složitou situaci covidové pandemie, ba v ní najít přidanou hodnotu: internetové semináře (webináře) lze oproti fyzickým snadněji nabízet po celé České republice. „Například v těch oblastech, které jsou velmi ohrožené nerovnostmi, jsou naše programy velmi potřeba,“ pochvalují si organizátoři.

Tři desítky volně dostupných sadů: Do Prahy na ovoce! A zadarmo

Tento projekt pro další rok pomůže coby patron SozialMarie pro Českou republiku podporovat a zviditelňovat producent a choreograf Yemi AD. „Nevěřím, že duševní zdraví je zanedbáváno jen v České republice, jistě i ve velké většině světa. Je nezbytné budovat solidní základy pro budoucí pomoc, a nejlepší cesta je přes studenty,“ prohlásil Yemi při slavnostním ceremoniálu, který se letos konal jen prostřednictvím telekonference.

„Dosud jsme to moc dobře nedělali. Téma duševního zdraví je třeba nestigmatizovat po celém světě,“ uvedl taneční choreograf, o němž se už méně ví, že založil neziskovou organizaci Dance Academy, že podporuje znevýhodněné děti nejen v Česku, ale i v Nigérii a v Indonésii či že je čestným ambasadorem Cílů udržitelného rozvoje OSN pro ČR a vyslancem dobré vůle ministra zahraničních věcí ČR.

Děti trestanců také pykají

Čtvrtým příjemcem rakouské ceny je projekt Zapomenuté děti, který organizuje spolek Mezinárodní vězeňské společenství. „Děti vězňů jsou sekundárními oběťmi trestných činů, zvlášť zranitelnými oběťmi. Přesto nemají žádnou specifickou péči. Těchto dětí je v ČR 40 000 a jsou ve velmi závažné situaci, citově deprivované, stigmatizované, odsuzované, trpí odloučením od rodiče, většina z nich žije ve velké chudobě. Děti jsou ohrožené ve svém psychickém i fyzickém vývoji,“ vykresluje spolek bezútěšnou situaci. Usiluje proto o pomoc dětem a rodinám v posilování rodinných vazeb, napravování vztahů, ale také na problematiku upozorňovat širší veřejnost.

Ve věznicích například organizují Den s dítětem, který umožňuje strávit čas s odsouzeným rodičem jinak než jen při krátkých a neosobních návštěvách ve věznici. „Tatínkové si mohou s dětmi hrát, vařit, zpívat, malovat a soutěžit,“ uvádí Mezinárodní vězeňské společenství. Také pro tyto „zapomenuté děti“ pořádá letní tábor zvaný Andělský kemp.

Čtyři české oceněné projekty dostaly zároveň dva tisíce eur (51600 Kč) na další rozvoj. Cena SozialMarie oceňuje projekty z Rakouska a okolních zemí. Hlavní ocenění letos získala svépomocná iniciativa na podporu tisíců pečovatelů, kteří do Rakouska dojíždějí pracovat z dalších zemí a jsou závislí na zprostředkovacích agenturách.