Tři desítky volně dostupných sadů: Do Prahy na ovoce! A zadarmo

Jak se říká, peníze nerostou na stromech. Ovšem mnozí obyvatelé měst jako by už zapomněli, že ovoce ano. A nemusí kvůli tomu jezdit na venkov, i Praha má desítky sadů, kde si ho lze natrhat zadarmo!

Sady vznikaly hlavně v 50. a 60. letech na tehdejších okrajích města pro zásobování Pražanů – až později je rostoucí Praha pohltila. A jak se začalo přecházet na intenzivnější ovocnářskou výrobu a menší stromy, co jdou snáze otrhat, staré sady upadly v zapomnění.

V magistrátním odboru životního prostředí si před 15 lety všimli, že jim spousta ovoce padá na zem. Úřady se začaly starat, ale o sadech se doslechl jen málokdo.

Ke stromu s GPS

Změnit se to snaží spolek Na ovoce. „Lidé ani nevěděli, že to jsou sady, jak byly zarostlé. Ale sotva se odkřovily, objevily se stromy i ovoce na zemi,“ říká Tomáš Zděblo ze spolku.

O ovoci nabízí rady a informace, kde si lze natrhat jablka, třešně, hrušky, ale i rakytník nebo bylinky – na webu či pro mobilní telefony provozuje mapu s přesnou polohou (souřadnicemi GPS) sadů i jednotlivých stromů.

„Zatím se nestalo, že by toho někdo zneužil a přijel si pro ovoce s náklaďákem. A ani v jiných zemích, kde projekty běží déle, se takové obavy nenaplnily,“ konstatuje Zděblo. Koncept je převzatý z Německa, spolek Na ovoce řeší Prahu. „Ovšem nebráníme se spolupráci odjinud, sadů po zemi je spousta a práce na nich taky.“

Procházky

Ale není to jen mapování a propagace stromů. „Od roku 2015 organizujeme vycházky po pražských sadech s cílem upozornit veřejnost na tato místa, která mohou v budoucnosti hrát významnou roli jak z pohledu trávení volného času ve městě, tak z hlediska přístupu k lokálním zdrojům ovoce,“ uvádí spolek.

A nejsou to jen přednášky – často přijdou i pamětníci, kteří se o své znalosti rádi podělí. Dalším krokem pak je přimět lidi, aby se o sady pomáhali starat.

„A pomůže i určitá veřejná kontrola – když tam budou lidé chodit na procházky, mohou si všimnout, že se něco děje špatně, a dát vědět někomu povolanému,“ dodává Zděblo.

Díky spolku Na ovoce zkrátka můžete spojit příjemné s užitečným: naplánovat si procházku někam, kde to neznáte, a ještě si přinést vitaminy. A jelikož stromy nejsou v péči komerčních zemědělců, nejsou zalévané chemií a ovoce bude víceméně v biokvalitě.

Cena z Rakouska

Pražský spolek si získal uznání i za hranicemi: z Vídně si přivezl třetí místo z cen SozialMarie za sociální inovace. A získal tam i patronku Lejlu Abbasovou (37).

„Vyrůstala jsem napůl v jižních Čechách, babička byla velmi aktivní co do sběru všech možných plodin, kompotovala, i si tím přivydělávala,“ řekla Nedělnímu Blesku. „A hrozně bych chtěla, aby takové věci mohl zažít i můj syn. Sice chodí do lesní školky, ale je to městské dítě, které netuší, že může třeba do Kunratického lesa na maliny. Proto chci projekt Na ovoce propagovat.“

Dobrovolníci Na ovoce vytvářejí mapu, do níž zanášejí přesnou polohu sadů, ba jednotlivých stromů, kde se smí trhat (můžete se na ni podívat ZDE >>). Funguje i jako aplikace pro mobilní telefony a pracuje i mimo dosah internetu a GPS. Některé odrůdy plodí i do 60–80 let – a tak životnost původních sadů končí, pokud se nevysadí nové stromy. Ovoce si lze v sadech nasbírat a natrhat zcela zdarma.

Vypěstujte si doma ananas: