Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Prezidentské volby v USA: Jak probíhá volba do nejmocnějšího úřadu planety?

Čím musí projít kandidáti, než se stanou prezidentem USA a usednou v Bílém domě?
Čím musí projít kandidáti, než se stanou prezidentem USA a usednou v Bílém domě?  (Autor: Foto Blesk - Jakub Poláček)
Autor: mah - 
10. září 2020
10:41

Prezidentské volby v USA k sobě každé čtyři roky strhnou zrak celého světa. Důvodem není pouze souboj o jeden z nejsilnějších prezidentských úřadů na světě, ale i systém, jakým volba probíhá. Prezidentem se díky němu může stát i kandidát, pro kterého hlasovalo méně voličů než pro poraženého. Podívejte se, jak funguje volba prostřednictvím souboru volitelů, jaké podmínky musí kandidáti splnit a čím vším musí budoucí prezident USA projít.

Kdy se volí americký prezident a kdy se ujme úřadu

Datum prezidentských voleb v USA je dáno ústavou a připadá na první úterý po prvním pondělí v listopadu. Nejdříve prezidentské volby v USA mohou proběhnout 2. listopadu, pokud měsíc začíná pondělím, nejpozději pak 8. listopadu, pokud měsíc začne v úterý.

V roce 2020 tak prezidentské volby budou 3. listopadu. Samotná volba ovšem proběhne až následující měsíc prostřednictvím souboru volitelů.

Soubor volitelů se totiž k volbě schází první pondělí po druhé středě v prosinci, aby definitivně zvolili nového prezidenta a jeho viceprezidenta. Nejdříve volitelé mohou zvolit prezidenta 13. prosince, pokud je první den v měsíci středa, nejpozději 19. prosince, pokud měsíc začíná čtvrtkem.

V roce 2020 se soubor volitelů sejde 14. prosince. Volební období novému prezidentovi ovšem začíná až v dalším měsíci. Do úřadu totiž nastupuje až 20. ledna následujícího roku.

Volba amerického prezidenta od kandidatury po inauguraci

  1. Kandidát splňující podmínky oznámí svou kandidaturu
  2. Kandidáti politických stran se v primárkách utkají o přízeň straníků - zima až léto volebního roku
  3. Nominace na národním sjezdu a volba kandidáta na viceprezidenta - léto volebního roku
  4. Volební den – první úterý po prvním pondělí v listopadu
  5. Volitelé vzešlí z volebního dne se scházejí k volbě prezidenta a viceprezidenta – první pondělí po druhé středě v prosinci
  6. Zasedání obou komor Kongresu, na kterém se přepočítají hlasy volitelů – 6. ledna následujícího roku
  7. Inaugurace do úřadu – 20. ledna

Jaké podmínky musí kandidát na prezidenta splnit

  • Věk 35 let v den uvedení do úřadu
  • Pobyt na území USA v posledních 14 letech před uvedením do úřadu
  • Přirozený občan
  • Prezidentem může být člověk maximálně dvě funkční období

Pojem „přirozený občan“ není v Ústavě USA nijak definován a o jeho významu se tak vedou debaty. Jde především o to, zda fráze znamená pouze to, že se člověk musel stát americkým občanem při narození (tím, že se narodil na půdě USA, nebo americkým rodičům), nebo zda se prezidentem mohou stát pouze ti občané, kteří se narodili na půdě Spojených států.

Zároveň lidé, kteří se dostali do úřadu během funkčního období jiného řádně zvoleného prezidenta, například po jeho odstoupení, impeachmentu, nebo smrti a úřadovali déle než dva roky, mohou kandidovat už pouze na jedno období, místo obvyklých dvou.

Co je soubor volitelů

V listopadových volbách lidé nevolí přímo prezidenta USA, ale takzvané volitele, kteří prezidenta skutečně zvolí přibližně o měsíc později. Každý stát dostává volitele podle počtu obyvatel a k tomu dva navíc. Tři volitele posílá do souboru volitelů i District of Columbia, ve kterém leží americké hlavní město Washington. Dohromady se prezidentští kandidáti uchází o 538 volitelů a pro vítězství jich potřebují získat alespoň 270.

Většina států vysílá své volitele hlasovat pro kandidáta, který ve státě získal nejvíce hlasů. Výjimkou jsou Maine a Nebraska. Díky rozdělení volitelů mezi státy tak mohou volby vyhrát i kandidáti, kteří získali menší počet hlasů. K tomu v historii došlo zatím čtyřikrát a pokaždé z toho těžil zástupce republikánské strany, naposledy Donald Trump v roce 2016.

Největšími státy na počet volitelů jsou Kalifornie s 55, Texas, který má 38 volitelů a Florida a New York, které mají po 29 volitelích. Naopak sedm států a District of Columbia mají pouze tři volitele.

Postup v případě remízy

Americká ústava požaduje, aby nový prezident získal nadpoloviční většinu hlasů. V případě, že by ani jeden z kandidátů nezískal potřebných 270 volitelů, rozhodovala by o budoucím prezidentovi Sněmovna reprezentantů Kongresu Spojených států 6. ledna po oficiálním sečtení hlasů volitelů.

Kongresmani by se v takovém případě rozdělili do bloků podle států, které by následně vybíraly ze tří nejúspěšnějších kandidátů. Vítězem by se stal ten, kdo by od takto vytvořených bloků získal alespoň 26 hlasů. V případě nezvolení viceprezidenta by z dvou nejúspěšnějších kandidátů vybíral Senát.

Rozdělení volitelů mezi státy a District of Columbia

Kalifornie 55 Maryland 10 Utah 6
Texas 38 Minnesota 10 Nebraska 5
Florida 29 Missouri 10 Nové Mexiko 5
New York 29 Wisconsin 10 Západní Virginie 5
Illinois 20 Alabama 9 Havaj 4
Pensylvánie 20 Colorado 9 Idaho 4
Ohio 18 Jižní Karolína 9 Maine 4
Georgie 16 Kentucky 8 New Hampshire 4
Michigan 16 Louisiana 8 Rhode Island 4
Severní Karolína 15 Connecticut 7 Aljaška 3
New Jersey 14 Oklahoma 7 Delaware 3
Virginie 13 Oregon 7 District of Columbia 3
Washington 12 Arkansas 6 Montana 3
Arizona 11 Iowa 6 Jižní Dakota 3
Indiana 11 Kansas 6 Severní Dakota 3
Massachusetts 11 Mississippi 6 Vermont 3
Tennessee 11 Nevada 6 Wyoming 3

Pokud by se Sněmovna nedohodla na novém prezidentovi do 20. ledna, vykonával by dočasně prezidentskou funkci zvolený viceprezident, pokud by nebyl zvolen ani ten, řídil by zemi předseda Sněmovny.

Swing states a význam Ohia

Během amerických prezidentských voleb se tradičně mluví o takzvaných swing states. Tedy státech, u kterých nebývá předem jisté, pro koho budou jejich obyvatelé hlasovat. Mezi takové státy se tradičně řadí i několik s vysokým počtem volitelů. Především Florida, Pensylvánie a Ohio.

Významné je pro kandidáty pak především Ohio. Komentátoři amerických voleb často připomínají, že jak volí Ohio, tak volí národ. Političtí analytici při tom poukazují na to, že stát od roku 1896 pouze dvakrát hlasoval převážně pro kandidáta, který nakonec volby prohrál. Naposledy se obyvatelé „spletli“ před 60 lety, kdy Ohio hlasovalo pro Richarda Nixona, který ovšem prohrál svůj souboj s Johnem F. Kennedym.

Pro a proti souboru volitelů

Systém se zapojením souboru volitelů má své zastánce i odpůrce. Zatímco ti první jej vyzdvihují jako pojistku, že prezidenti nemohou ignorovat obyvatele malých států, odpůrci systému vyčítají, že vzhledem k principu, jakým jsou rozděleni volitelé, mají hlasy lidí z malých států svým hlasem větší sílu než ti z nejpočetnějších. Dalším problémem je podle odpůrců to, že se prezidentské kampaně soustředí pouze do několika klíčových států.

O zrušení nebo úpravu současného systému se tak různí politici pokouší již řadu let. Zatím posledním produktem této snahy je kompakt, který se snaží získat dostatečný počet států, které by se zavázaly použít hlasy svých volitelů ke zvolení kandidáta, který získal nejvíce hlasů v celostátním hlasování.

Smlouva by vstoupila v platnost v momentě, kdy by státy, které se k ní zavážou, disponovaly alespoň 270 voliteli. V současnosti je součástí dohody 15 států, které disponují 196 voliteli. V roce 2020 by ovšem o část volitelů mohli přijít. Současně s prezidentskými volbami totiž budou občané v Coloradu hlasovat o vystoupení státu z dohody.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi