Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Minuta ticha zastavila i metro. Maďaři si připomněli kořeny „všeho zlého“

Autor: mj - 
8. června 2020
15:45

Sto let uplynulo 4. června od podepsání Trianonské smlouvy, jedné z pařížských mírových smluv. Ta stanovila nové hranice maďarského státu po rozpadu Rakousko-uherské monarchie a připravila Maďary o velkou část území. Minulý týden si toto výročí připomněli Maďaři nejenom v Maďarsku, ale i jinde.

Jak uvádí Adevărul, za posledních sto let se všechny maďarské vlády, nezávisle na politickém přesvědčení, ekonomické situaci či na osobě lídra, shodly na jedné věci. Všechno zlé, co se stalo Maďarsku, má své kořeny v Trianonu. A nejsou to jenom politici, i většina obyvatel si myslí to samé.

„Nespravedlivý a přehnaný“ bod historie

2. května byly v zemi zveřejněny výsledky celonárodního telefonického průzkumu na téma Trianonské smlouvy, který prováděla maďarská akademie věd. V něm až 94 % dotazovaných označilo tento bod maďarské historie za „nespravedlivý a přehnaný“. A také téměř každý pátý Maďar uvádí, že má příbuzné v některé zemi bývalého Uherska. Takové výsledky ale nejsou vůbec překvapivé.

Přípravy na sté výročí začaly už dávno. Premiér Viktor Orbán rád věnuje pozornost i finance Maďarům za hranicemi. Vláda spustila program „přeshraničního sjednocování“ už v roce 2010, kdy zavedla dvojité občanství, a 4. červen byl vyhlášen památným dnem pod názvem Den národní jednoty.

18. června 2019 maďarská vláda prohlásila rok 2020 za „rok národní jednoty“. V té souvislosti také stát opravil a zrestauroval 609 památníků po celé zemi, které jsou věnované padlým v 1. světové válce. To ale není všechno – vláda podpořila vydání desítek knih o válce a Trianonu podpořila vznik počítačové hry a aplikací pro maďarskou komunitu v zahraničí a několik scénářů s touto tematikou.

Složitá historie

V únoru tohoto roku podepsal maďarský prezident László Kövér deklaraci, v které se píše, že Maďarsko chce pokračovat v plánu sjednocování národa bez změny hranic, „abychom spájeli životy našich rozdělených komunit tak, jako kdybychom všichni žili v rámci jedné společné hranice.“

Orbán ve svém projevu o stavu země v únoru zdůraznil, že je důležité, že i sto let po odsouzení na „trest smrti“, kterým byl Trianon, Maďaři a Maďarsko jsou stále naživu: „A nejenom, že jsem naživu, dokonce jsme se zbavili i nepřátelského obklíčení.“

Uhersko mohlo být dlouhou dobu skutečně považováno za nadnárodní království, kde spolu žily různé národy. V období romantismu však přišel nový koncept národa, který se odvíjel především od jazyka. Tak se měnila dynamika vzájemných vztahů jednotlivých etnik a národů v rámci monarchie. Pro zachování určité stability zvolily maďarské úřady cestu tvrdé maďarizace, která trvala další desetiletí. Do tehdejších Uher patřila i území dnešního Slovenska, Chorvatska, část Rumunska, Srbska, Rakouska, Slovinska i Ukrajiny.

Mezinárodní protesty

Minulý měsíc zveřejnil Orbán na svém facebooku fotografii, na které bylo historické Uhersko. To vyvolalo vlnu nevole u většiny politických představitelů zemí, které mají maďarskou menšinu. Slovinský prezident takové projevy se znepokojením odmítá. V Rumunsku se zase v dubnu rozpoutal skandál, když prezident v reakci na návrh zákona o autonomii obvinil opozici, že chtějí dát Sedmihradsko Maďarům.

U příležitosti stého výročí byl před budovou parlamentu v Budapešti odhalen památník, na kterém jsou názvy všech měst a obcí, které po Trianonu zůstaly za hranicemi dnešního Maďarska. V půl páté se městem rozezněly všechny zvony a hromadná doprava se na moment zastavila, aby si obyvatelé města mohli připomenout smutný moment maďarské historie minutou ticha.

jonn ( 8. června 2020 16:27 )

Severní Uhry jim právem patří

Zobrazit celou diskusi