Zrušení dotací vyhnalo tisíce lidí do ulic. V Ekvádoru zaútočili na parlament, vláda prchla
Několik stovek demonstrantů vniklo v úterý do budovy ekvádorského parlamentu, než je krátce poté slzným plynem vyhnala policie. Do ekvádorské metropole Quito podle místních médií dorazilo už na 10 tisíc lidí z celé země, aby se manifestací připojili k národní stávce plánované na dnešek. Při protestech, které vypukly před týdnem po oznámení vlády zrušit dotace na benzín a naftu a které jsou nejhoršími nepokoji v zemi za několik let, zemřeli už dva lidé. Oba při nehodách během demonstrací doprovázených blokádami silnic po téměř celé zemi.
Po vniknutí demonstrantů do ekvádorského parlamentu vyhlásil prezident Lenín Moreno noční zákaz vycházení v okolí veřejných budov a dalších strategických míst, které určí vedení ozbrojených sil. Kvůli protestům vyhlásil prezident už ve čtvrtek dvouměsíční výjimečný stav, který ale v úterý ústavní soud zkrátil na 30 dnů.
Poslanci v úterý v budově parlamentu v Quitu nebyli, protože už v pondělí kvůli sílícím protestům přerušili zasedání. Také vláda spolu s prezidentem, který se od roku 1998 pohybuje na invalidním vozíku, už v pondělí přesídlila z Quita do 400 kilometrů vzdáleného přístavu Guayaquil.
Prezident Moreno v úterý znovu vyzval k národnímu dialogu a k dodržování ústavního pořádku. Už dříve uvedl, že je ochoten s demonstranty jednat, nikoli však o zrušení dotací na pohonné hmoty. Ty fungovaly v zemi podle serveru BBC Mundo od 70. let minulého století a státní rozpočet stály ročně přes miliardu dolarů (asi 23 miliard Kč).
Protesty zažehla série úsporných ekonomických opatření, které Moreno vyhlásil minulý týden v úterý a které vláda přijímá kvůli únorové dohodě s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěru. Ekvádor má od MMF během tří let dostat 4,2 miliardy dolarů (asi 98 miliard Kč). Některé z úsporných opatření ještě vyžadují schválení parlamentem, zrušení dotací na benzín a naftu už ale začalo platit 3. října.
V čele protestů stojí organizace domorodých národů. Jeden z jejich lídrů Yaku Pérez v pondělí serveru BBC Mundo řekl, že cílem demonstrací je sociální spravedlnost pro lid, který podle něj všechny vlády opomíjely. Demonstranti „neodpustí ani Morenovi, ani Correovi“, uvedl Pérez s odkazem i na exprezidenta Rafaela Correu. Ten stál v čele země 10 let do května 2017, než se úřadu ujal Moreno, jenž byl v Correově vládě několik let viceprezidentem.
Podle Morena stojí za nynějšími sílícími protesty právě Correa, který se ho tak prý snaží svrhnout. Correa před prezidentskými volbami v roce 2017 Morena podporoval, později se ale oba začali vzájemně kritizovat. Correa nyní žije v Belgii, odkud pochází jeho manželka, a od loňska je v Ekvádoru stíhán za pokus o únos politického oponenta v roce 2012. Correa obvinění odmítá s tím, že je politicky motivované.
To se v Česku stát nemůže. Tady pořád lidi drží hu bu a krok.