Časovaná bomba pod hladinou moře. Záhadná kapsa je plná skleníkových plynů, bojí se vědci

Japonští vědci ve Východočínském moři objevili „záhadnou“ plynovou kapsu, (ilustrační foto).
Autor: Darina Jíchová - 
28. září 2019
20:28

Japonští vědci ve Východočínském moři objevili „záhadnou“ plynovou kapsu, domnívají se, že se jedná o metan nebo oxid uhličitý. Výskyt plynu podle odborníků souvisí s rozpínáním mořského dna, které má na svědomí například zvýšenou vulkanickou činnost v této oblasti. Podobné kapsy se podle japonských seismologů a geologů mohou vyskytovat kdekoliv na světě. Plynovou kapsu označili „za tikající časovanou bombu“, uvedl deník Daily Mail.

Vědci si nejsou přesně jistí, o jaký plyn se jedná. Vzhledem k tomu, že v oblasti uniká magma z podmořských sopek, s největší pravděpodobností je to metan nebo oxid uhličitý, který se výrazně podílí na skleníkovém efektu. Pokud by došlo k jeho uvolnění, dostal by se do atmosféry a přispěl ke klimatickým změnám. Svoje závěry publikovali ve vědeckém časopise Geophysical Research Letters.

Kapsu objevil tým seismologů a geologů pod vedením Andriho Hendrijanaho z Kjúšúské univerzity. Narazili na ni, když region prohledávali pomocí umělých seismických vln, původně chtěli zkoumat kameny pod mořským dnem. „Seismické vlny skrz plyny procházejí mnohem pomaleji než skrze pevninu,“ vysvětlil Hendrijana.

Ekology by měly znepokojovat i přírodní zdroje skleníkových plynů

„Kapsu jsme objevili v průrvě mezi tektonickými deskami, kde rozžhavené magma proniká na mořské dno,“ uvádějí vědci ve své studii. Jejich výzkum za pomoci nejmodernější technologie mapuje mořské dno mnohem detailně než veškerá předchozí zkoumání.

„Ekologové se většinou zaměřují jen na skleníkové plyny, které produkují lidé, ale v přírodě existuje řada jejich přirozených zdrojů,“ upozornil další z vědců Takeši Tsudži, doplnil, že pokud je v objevených kapsách metan, lidé by jej mohli zužitkovat. Odborníci zdůraznili, že podobných kapes je v oceánu zřejmě mnoho. „Průrvy mezi tektonickými deskami nejsou neobvyklé,“ prohlásil Tsudži.

 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

brano34 ( 30. září 2019 06:28 )

Mají strach z terorismu, který sami zaseli ve vlastních řadách? Politický fanatismus si kope hrob a stojí na prahu zhroucení.

Lubomr Babek ( 29. září 2019 00:10 )

Přírodních zdrojů skleníkových plynů, přičemž ne na všechny zdroje se dosud přišlo, protože Země je stále geologicky aktivní, je na planetě poměrně dost. Nedá se tedy množstvím srovnávat s tím, co bylo vyprodukováno pouze činností člověka za celou dobu své krátké existence na Zemi, takže ta hysterie a strašení, které nás v dnešní době masírují jisté skupiny lidí s nezvykle agresívní intenzitou, je dle mého názoru nástupem jakéhosi nového náboženství, jelikož křesťanství se jaksi zdá být některým lidem přežitkem a trochu i profláknuté, tak se nová moc nad lidstvem musí zajistit jiným způsobem. A tak se straší a straší a člověk je vyděšen k smrti, což je přesně to, o co tu jde. Ve středověku se tyto metody (udržování v nevědomosti), čili sprosté lhaní používaly běžně, tak proč to nezkusit taky dnes?

Nezadat ( 28. září 2019 22:48 )

Poslal bych tam Grétu a ta to vyřeší.

brano34 ( 28. září 2019 21:10 )

Ano, věčně zmrzlá půda (permafrost) se může vyskytovat i pod mořskou hladinou. Vznikl v poslední době ledové, na jejímž konci byl zatopen díky zvýšení hladiny oceánů. Není nebezpečný, protože teplota na dně moře v současné době nestačí k roztání, a tak permafrost stále přetrvává. Za to v polárních pevninských oblastech je to o moc horší...Mocnost permafrostu se pohybuje od několika cm až po 1 450 m

jesensky ( 28. září 2019 20:59 )

ona to gréta v OSN vysvětlí, že za to mužou auta, letadla a prdící dobytek-asi tak

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud