
Francie truchlí za exprezidenta. S Chiracem (†86) se rozloučí celý svět, za Česko dorazí Vondráček

Pohřeb bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka, který zemřel ve čtvrtek 26. září v 86 letech, se uskuteční v pondělí večer na pařížském hřbitově Montparnasse. Informují o tom francouzská média s odvoláním na Chirakovu rodinu. Obřad bude soukromý. V pondělí rovněž proběhne v pařížském kostele svatého Sulpicia pietní rozloučení se Chirakem, kterého se zúčastní přibližně 30 šéfů států a vlád. Česko bude na obřadu reprezentovat předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), Blesku sdělil, že je to pro něj čest.
Účast na ceremonii přislíbil například ruský prezident Vladimir Putin, kromě šéfa Kremlu dorazí například italský prezident Sergio Mattarella, konžský prezident Denis Sassou Nguesso, libanonský premiér Saad Harírí, předseda maďarské vlády Viktor Orbán, německý prezident Frank-Walter Steinmeier, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo belgický premiér Charles Michel.
„Je pro mě čest zastoupit Českou republiku na smutečním obřadu k uctění památky zesnulého prezidenta Jacquesa Chiraka. K České republice měl kladný vztah a zasazoval se o rychlé začlenění naší země do NATO a EU. Byla to velká osobnost v celosvětovém měřítku, státník v pravém slova smyslu, který v politice působil přes 40 let. Pozitivně ho dnes podle průzkumů vnímá přes 80 procent občanů, což je něco výjimečného,“ prohlásil Vondráček.
Někteří z hostů se mají následně zúčastnit rovněž oběda, který se bude podávat v Elysejském paláci. Veřejnost se s bývalou hlavou státu bude moci rozloučit už v neděli odpoledne při pietě v pařížské Invalidovně, kde bude vystavena rakev se Chirakovými pozůstatky, oznámil Elysejský palác.
Macron vyhlásil státní smutek
Do prezidentského sídla od čtvrtečního večera podle agentury AFP proudí davy lidí, aby se podepsaly do kondolenční knihy. To bude možné až do neděle. Na pondělí pak prezident Emmanuel Macron vyhlásil státní smutek. Ze světa i z Francie mezitím přicházejí další reakce na úmrtí bývalého starosty Paříže a prezidenta z let 1995 až 2007, jehož premiér Édouard Philippe označil za „Francouze v pravém smyslu slova“.
Chiraka si připomněli například Japonci, neboť politik byl známý svou láskou k jejich zemi a sportu sumó. Zpráva o úmrtí někdejšího francouzského prezidenta se objevila na titulních stranách všech japonských deníků, včetně těch sportovních, všímá se francouzský tisk. Muzeum kmenového umění na pařížské třídě Quai Branly, které Chirac založil, nebude na počest bývalé hlavy státu deset dní vybírat vstupné.
Muž mnoha jmen: Bonaparte, Casanova, Houdini
Odborníci připomněli, že Chirak převlékal „politické kabáty“, jak se mu zrovna hodilo, stanul v čele levicové i pravicové vlády, „zaflirtoval“ si s komunismem i pravicovým extremismem, než se „zahnízdil“ v politickém středu. Tím si podle politologů vysloužil přezdívku „chameleon Bonaparte“. Měl velké nadání oslovit voliče, a to zvláště z francouzského venkova.
„Jacques Chirak si uměl získat lidi, znal Francouze, Francii měl v krvi,“ vysmekl Chirakovi poklonu exprezident François Hollande. Chirakova smrt byla podle jeho zetě Frédérica Salata-Barouxe „poklidná“, je otázkou, zda byla očekávaná. Chirak podle všeho pracoval na svých pamětech a s manželkou Bernadette plánoval večeři se současným prvním párem země.
Ženě byl nevěrný
Kromě přízviska „chameleon Bonaparte“ se mu říkalo také „Houdini“, protože se mu podařilo uniknout trestu poté, co byl v roce 2012 usvědčen, že jako starosta Paříže zneužíval fondy. Proslavil se také jako svůdník, „prezident Casanova“. V kuloárech se podle stanice BBC šeptalo, že je Chirak své manželce „věrně nevěrný“, jím svedené ženy o aférkách vypověděly, že to Chirakovi „trvalo tři minuty i se sprchou“.
Chirak byl sice „Francouz se vším všudy“, ale místo víno holdoval pivu, ochutnal i to české. V čele Francie stál 12 let, od roku 1995 o roku 2007. Byl znám například svým nesouhlasem s útokem na Irák pod vedením Spojených států z roku 2003. Stal se také jednou z osobností, které se zasloužily o prosazení jednotné evropské měny a podporoval mimo jiné integraci České republiky do NATO a EU. Prezident Václav Havel mu v roce 1997 udělil Řád bílého lva.