Čaputová ukázala svoje sídlo. Slováky po něm provedla osobně
Když se Zuzana Čaputová v červnu ujímala role slovenské prezidentky, uvedla, že chce slovenskému lidu sloužit, ne vládnout. A že mu chce být blízko. Že slova myslela vážně, ukázala ve středu na svém instagramu. Své fanoušky vzala na virtuální prohlídku prezidentského paláce, kam se běžní návštěvníci nedostanou. Jako správný průvodce nevynechala u každé místnosti zajímavost.
Zatímco mnoho jak českých, tak slovenských politiků vyráží na dovolenou, Čaputová je stále v nasazení a vykonává prezidentské povinnosti. Volnosti ale využila k tomu, aby lidem přiblížila, jak slovenský prezidentský palác vypadá. Zvolila k tomu kanál oblíbený mezi mladými lidmi – tzv. Příběhy na Instagramu.
„Dnes vám uděláme malou prohlídku palácem,“ píše v prvním příspěvku, kde ukazuje vstup do budovy, ve které se odehrává její hlavní pracovní náplň. Na snímku je vidět honosný lustr a osvětlený balkón, pod nímž se nachází hlavní foyer.
Následuje ukázka cesty, kterou musí bývalá právnička absolvovat, pokud na ni v paláci čekají vážení hosté. „Těmito schody přijdete do velkého sálu, kde také přijímám návštěvy,“ popisuje u druhé fotografie.
Na ni naváže stručným shrnutím historie celé stavby. „Prezidentský palác slouží jako sídlo hlavy státu od roku 1996. Palác dal postavit jeden z nejvýznamnějších uherských politiků Gróf Grassalkovich, který ho využíval jako letní sídlo,“ uvádí Čaputová.
Prezidentka zmínila i pionýrskou minulost
Další záběr se odehrává v místnosti, kde má pracovní stůl. Je lemovaná zarámovanými fotografiemi bývalých slovenských prezidentů a několika knihovnami. „Během socialismu ho využívala mládežnická pionýrská organizace,“ přidala prezidentka zmínku, co se s palácem dělo za vlády komunistů.
Prohlídka pokračuje do sálu, kde lidé mohou vidět medaile skryté za skleněnou vitrínou. „V hnědém salóně jsou uložené státní vyznamenání, které každoročně udělujeme v lednu,“ prozrazuje Čaputová. Poslední vyznamenání uděloval její předchůdce Andrej Kiska, obdrželi jej například in memoriam československá politička Dagmar Burešová nebo zavražděný novinář Ján Kuciak.
Instagramové putování je zakončeno v kapli sv. Barbory. „Vysvětili ji v roce 1769. O rokokové fresky se postaral vídeňský malíř,“ píše na závěr prezidentka.
Barokní skvost v srdci Bratislavy
Protože českoslovenští prezidenti pobývali v Praze, moderní historie Grasalkovičova paláce se začala psát až v nedávné době, byť původní stavba vznikla v roce 1760. Jak zmiňuje Čaputová, zavázal se o ni uherský šlechtic Anton Grasalkovič (někdy psáno Grassalkovich). Slovenští prezidenti zde sídlí od poloviny 90. let. Než se sem nastěhovali, budova musela projít rozsáhlou rekonstrukcí.
Architektonicky palác spadá do pozdního baroka. Patří k němu nádvoří, které hlídá čestná stráž a rozsáhlá zahrada. Ta je jedním z mála míst, do kterých mají návštěvníci volný přístup celý rok. Jinak se lidé do sídla slovenských prezidentů mohou podívat pouze během dní otevřených dveří v lednu.
Nešaškuj tu, hrdina!