14°C
Klíšťata jako biologická zbraň? Armáda musí říct, jestli je zneužívala k šíření nemocí
Existuje šance, že americká armáda ve svých laboratořích experimentovala s klíšťaty a snažila se z nich udělat biologickou zbraň. Tvrdí to republikánský kongresman Chris Smith, který v pozměňovacím návrhu pro rozpočet armády požaduje, aby Pentagon záležitost prošetřil. Sněmovna reprezentantů dokument potvrdila, nyní se čeká na verdikt Senátu. Armáda měla podle Smithe s klíšťaty experimentovat mezi lety 1950 a 1975.
Návrh požaduje po americké armádě, aby zahájila vyšetřování, zda k podobným experimentům v minulosti docházelo, nebo ne. „Potřebujeme odpovědi a potřebujeme je teď,“ vysvětloval svým kolegům Smith. V případě, že se testy potvrdí, Pentagon musí sdělit, zda se klíšťata dostala ven z laboratoře omylem, nebo šlo o koordinovaný útok.
Pozměňovací návrh se týká zákona National Defense Authorization Act, který specifikuje rozpočet a výdaje Pentagonu. Schvaluje se každý rok. Sněmovna reprezentantů jednala o verzi pro rok 2020, kterou schválila a poslala na posouzení Senátu. Poté půjde k podpisu prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Objevitel bakterie promluvil
Kongresman se netají tím, že myšlenku dostal po přečtení „několika knih a textů, které uvádějí, že na amerických základnách včetně Fort Detrick, Maryland, Plum Island a New York probíhal výzkum, jak přeměnit klíšťata a další hmyz v biologické zbraně“, vysvětloval ve Sněmovně.
Smith pravděpodobně vychází z knihy Bitten: The Secret History of Lyme Disease and Biological Weapons pracovnice Stanfordovy univerzity Kris Newbyové. V ní se pozastavuje nad nejasnou historií lymské boreliózy, kterou sama trpěla. Kniha obsahuje výpověď švýcarského vědce a objevitele bakterie způsobující nemoc Willyho Burgdorfera, jenž říká, že epidemii lymské boreliózy způsobil nepodařený vojenský experiment.
Burgdorfer zemřel v roce 2014. Pracoval jako výzkumník biologických zbraní právě pro americkou armádu a podle něj se na základnách s klíšťaty, komáry a dalším krvelačným hmyzem pracovalo pravidelně. Především se do nich měly vkládat patogeny z lidských nemocí.
V knize rovněž stojí, že výzkum klíšťat zašel tak daleko, že byla vypuštěna do několika obytných zón v USA a sledovalo se, jak se šíří. Newbyová spekuluje, zda toto nebyl moment, který stojí za strmým nárůstem lymské boreliózy v USA v 70. letech minulého století.
První případy kousek od základny
Lymská borelióza je vážné infekční onemocnění, které způsobují bakterie skupiny Borrelia burgdorferi. Přenášejí je klíšťata, a to jak dospělá, tak jejich mladší vývojová stadia. V Severní Americe, Asii a Evropě (včetně České republiky) je to nejčastější infekce, kterou lze od parazitů chytit.
Diagnostika je velmi těžká. Mezi počáteční symptomy patří horečka, bolest hlavy, únava a bolest kloubů, plus typická červená prstencová vyrážka. Pokud není léčba zahájena včas, infekce může proniknout do kloubů, srdce nebo centrální nervové soustavy, tudíž hrozí ochrnutí. V současnosti se lymská borelióza léčí převážně antibiotiky.
Jméno nemoc nese podle města Old Lyme, kde byla poprvé popsána. Obec se nachází jen pár kilometrů od vojenského Centra pro výzkum zvířecích nemocí Plum Island, kde měl během studené války probíhat vývoj biologických zbraní.
Témata:
Související
Nemám ten národ rád! Borelioza nelze vyléčit..jde jen zahnat do kouta a při každém oslabení imunity se může vrátit. Mě se vrátila po 8 měsících znovu. Doktoři v ČR neví jak léčit,tak se tváří,že ta nemoc neexistuje.